Africká zvířata
Antilopa losí (Taurotragus oryx)
patří společně s bizony, buvoly a skotem do podčeledi tuři (Bovinae), takže český název „antilopa“ je poněkud zavádějící. I tělesnou stavbou spíše připomínají mohutné tury než subtilnější antilopy. Samci mohou dosahovat hmotnosti až jedné tuny. Podobnost se skotem spočívá i ve skutečnosti, že se v Africe, odkud antilopy pocházejí, chovají tato zvířata na farmách pro maso, kůži a majestátní trofeje. V Evropě probíhají také experimenty s jejich domestikací. V České republice provádí rozsáhlé domestikační a výzkumné projekty Česká zemědělská univerzita v Praze. Ostravská zoo chová antilopy losí od roku 1971. Za tuto dobu se podařilo odchovat přes 70 mláďat (včetně těch letošních).
Voduška abok (Kobus megaceros)
je nejvzácnější z pěti druhů afrických antilop vodušek. Vyskytuje se pouze na severu Jižního Súdánu a na západě Etiopie. Jsou známy pouze dvě větší populace v oblasti Machar-Gambela a v rezervaci Zeraf zahrnující bažiny na západním břehu Bílého Nilu. Celkový počet těchto antilop v přírodě nepřekračuje 5000 jedinců a jelikož se jedná o oblast zmítanou za posledních sto let téměř nepřetržitými konflikty, v nichž se uplatňují palné zbraně, je osud tohoto druhu velmi nejistý. Nebezpečí této oblasti je i důvodem, proč o životě a ekologii není z přírody jako o jediné vodušce vůbec nic známo. Její chov v zoologických zahradách má tak důležitý význam nejen záchovný, ale i výzkumný.
Zebra Grévyho (Equus grevyi)
Je typická svým výrazným hlasem podobným oslímu hýkání. Nese jméno po francouzském prezidentovi Julesu Grévym, který ji dostal darem od egyptského císaře. Ostravská zoo se chovu tohoto největšího druhu zebry s nejjemnějším pruhováním věnuje od roku 1973 a během této doby se zde podařilo odchovat více než 20 mláďat. Zebra Grévyho není jen největším druhem zebry, ale také druhem nejohroženějším. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je vedena jako ohrožený druh (Endangered). V Somálsku již byla pravděpodobně vyhubena, populace v Keni a Etiopii dohromady nepřekračují 2000 jedinců. Ještě v roce 1977 bylo při sčítání zjištěno na 15000 zvířat. Za posledních 30 let poklesly počty zvířat na pouhou pětinu! Ve volné přírodě jde o nejohroženější druh zebry. Největší hrozbou pro zebry je intenzívní využívání půdy jako pastvin pro dobytek a obsazování vodních zdrojů dobytkem. Silná populace je však chována v zoologických zahradách.
Model vyhynulé zebry kvaga
U výběhu afrických zvířat byl nainstalován model vyhynulé zebry kvagy v životní velikosti. Původně byla tato zebra, která se zbarvením poněkud lišila od ostatních zeber, považována za samostatný druh, ale genetické výzkumy potvrdily, že se jedná o poddruh zebry stepní. Vyskytovala se v jižní Africe. V přírodě byla naposledy pozorována v roce 1878. Poslední kvaga uhynula 12. srpna 1883 v amsterdamské zoo, aniž by si tehdy někdo uvědomil, že je to poslední jedinec svého druhu na světě. Největší podíl na jejím vyhynutí měl člověk – kvagy byly zabíjeny kvůli potravní konkurenci s domácími zvířaty. V 80. letech minulého století byl zahájen projekt na obnovení kvagy šlechtěním (nikoliv genetickou manipulací) zebry stepní. Za první „novou“ kvagu (vzhledově podobnou původním kvagám) lze považovat hříbě narozené 20. ledna 2005. Nelze s jistotou říci, že „nové“ kvagy jsou stejné jako kvagy původní. Chováním a způsobem života se mohly lišit, ale jelikož žily ve stejném prostředí jako zebry stepní, nejedná se zřejmě o zásadní rozdíly.
Model kvagy v Zoo Ostrava by měl být také jakýmsi varováním, abychom nedopustili podobnou situaci u ostatních zeber. Namále měl například poddruh zebry horské, u něhož ale naštěstí nedošlo k úplnému vyhubení a podařilo se jej zachránit. Musíme se tedy snažit, abychom zebru Grévyho, která žádné poddruhy nemá a nebylo by tudíž z čeho ji opět vzkřísit, nemuseli v příštích letech sledovat již jen na filmových záznamech či fotografiích.
Zoborožec kaferský (Bucorvus leadbeateri)
patří k největším ze 44 druhů zoborožců. Dorůstá do velikosti až 1 m. Pro zoborožce je typický zejména mohutný zobák odlehčený dutinami. Tento druh je zajímavý tím, že se pohybuje většinou pro zemi a loví v hejnu (podobně jako vlci ve smečce) různé obratlovce, jako např. hlodavce nebo králíky. Tento jev je u ptáků výjimečný.
Žirafa Rothschildova (Giraffa c. camelopardalis rothschildi)
patří k ohroženým poddruhům žirafy. V ostravské zoo je chována od r. 1987. Za tuto dobu se u nás narodilo přes 10 mláďat. Samička rodí většinou jedno mládě, a to ve stoje, tzn., že malá žirafa padá na svět z výšky až 2 m. Proto u nás samici před porodem podestýláme kotec vysokou vrstvou slámy.
