Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) spolu s Arctic Action Team (AAT) vyhlásila pro následující dva roky (2013-2015) novou kampaň nazvanou Od pólu k pólu. Předmětem této kampaně jsou světové póly, konkrétně druhy zde žijící a vyznačující se vysokou rozmanitostí, ale také důvody, proč jsou ohroženy. Je to kampaň zaměřená na chování každého jednotlivce a také na to, jak polárním druhům mohou pomoci i malé změny každého z nás.
HLAVNÍ CÍLE KAMPANĚ
Mezi hlavní cíle kampaně patří:
- zapojit do kampaně co nejvíce zoologických zahrad a akvárií po celém světě
- ovlivnit pozitivní chování mezi zoologickými zahradami, školami a návštěvníky zoo
Vlajková zvířata kampaně jsou živočišné druhy žijící na severním a jižním pólu (medvěd lední Ursus maritimus a tučňák patagonský Eudyptes schlegeli), kampaň se zaměřuje na to, jak i jen malé změny v chování lidí dokážou tyto polární druhy zachránit.
Lední medvěd je vlajkovým zvířetem pro ochranu přírody v Arktidě, a to zejména v souvislosti se změnou klimatu. Ledová plocha, kterou medvědi potřebují k lovu, se zmenšuje, a přesto, že jsou lední medvědi zdatní plavci, i oni mají problém urazit rostoucí vzdálenosti ve volných vodách mezi pevninou a ledovým příkrovem, aniž by se utopili. Přežití ledního medvěda je závislé také na tom, aby i nadále přežily velké populace tuleňů, jejich hlavní kořisti.
Tučňák patagonský je druhým největším druhem tučňáka. K příčinám ohrožení patří kromě turismu také pokles potravní dostupnosti díky úbytku ryb způsobeného komerčním lovem či v důsledku globálního oteplování. To souvisí s negativními změnami v potravních řetězcích. Drobný antarktický kril (Euphausia superba) se často živí mikroskopickými řasami vyskytujícími se v zamrzlém moři. Tyto řasy pravděpodobně zmizí v důsledku ztráty přirozeného prostředí (mořského ledu), což může vyvolat řetězovou reakci a vyhynutí těch druhů, jejichž přežití je na něm v současné době závislé.
Co převážně ohrožuje arktické druhy zvířat?
- Úbytek zamrzlé mořské plochy – zvířata přicházejí o lovecké revíry a musejí shánět potravu dále směrem do moře
- Měnící se teplota moře má dopad na potravní řetězec u ryb, zdroje potravy mořských savců
- Teplotní nárůst – možná změna biotopu tundry na jehličnatý les
- Severní ledový oceán je stále více bez ledu, a tím vzniká snazší přístup k dříve nedostupným zásobám surovin a přibývají negativní vlivy na ekosystém
Další arktické druhy v této kampani:
liška polární – více
vlk arktický – více
běluha
platýs obecný
tuleň obecný – více
pižmoň – více
medvěd lední – více
sob – více
husa sněžní
sovice sněžní
mrož
rosomák – více
kosatka
narval
Co převážně ohrožuje antarktické druhy zvířat?
- Změna klimatu vedoucí k narušení přirozeného prostředí, například mizející led či narušený potravní řetězec na všech úrovních
- Predátoři zavlečení na některé ostrovy v oblasti
- Zvýšené rušení v okolí lokalit pro reprodukci (částečně vlivem ekoturistiky)
- Znečištěné prostředí v důsledku vyšší koncentrace lidí
- Nadměrný rybolov a narušené potravní řetězce
Další antarktické druhy v této kampani:
tučňák kroužkový
tučňák uzdičkový
tuleň leopardí
tučňák oslí
tučňák patagonský – více
tučňák skalní
lachtan
tuleň obecný – více
kosatka
Základní výzva kampaně
Pull the Plug! (Odpoj mě od sítě!) je závazek odpojení jednoho nebo více elektronických zařízení v době, kdy nejsou v provozu. To znamená vytáhnout zástrčku ihned po dokončení nabíjení mobilního telefonu nebo tabletu, či vypnout televizor nebo herní konzoli, zkrátka nenechávat je v pohotovostním režimu. Tyto malé změny v chování mohou mít společně velký vliv na minimalizaci plýtvání elektrickou energií a mohou pomoci snížit emise uhlíku, které přispívají ke změně klimatu. Neváhejte – zavažte se k vytažení zástrčky ještě dnes!
Více informací naleznete na internetové adrese: www.poletopolecampaign.org
Aktivity UCSZOO
Unie českých a slovenských zoologických zahrad chápe ochranu přírody globálně, tedy nejen na pólech, ale také v prostoru mezi nimi. Není na planetě místo, které by nebylo ohroženo činností člověka. UCSZOO připravila základních osm okruhů, kde je prostor k zamyšlení a k aktivitám. Příkladů, jak pomoci, je mnoho, stačí si vybrat jeden (či několik) z nich. Když pomůžeme přírodě, pomáháme sami sobě!
Na konci stránky si můžete stáhnout informační leták.
JAK MŮŽETE POMOCI
Pomoc je snadná, jediné, co chceme, je, abyste aspoň vypojili ze sítě každé elektronické zařízení, které se zrovna nepoužívá. Tzn. například odpojte váš mobil nebo tablet z nabíječky, pokud je už nabitý, vypněte televizi z režimu standby (viz obrázek 1-3) apod. Tyto maličkosti budou mít obrovský dopad na snížení spotřeby elektřiny a pomůžou ke snížení produkce oxidu uhličitého, který přispívá ke klimatickým změnám. Neváhejte – vytáhněte ze zdi vypnutá elektronická zařízení už dnes!
Proč vypínat spotřebiče?
Ponechání elektronických zařízení v režimu standby spotřebovává významné množství energie. Režim standby u spotřebičů je stav, kdy je spotřebič vypnut, ale je v tzv. pohotovostním režimu (např. takto vypnutá televize jde zapnout díky dálkovému ovladači). A přestože v tuto chvíli spotřebič nepoužíváme, stále odebírá ze sítě určité množství elektřiny. Tuto elektřinu pak nazýváme ztrátovou.
Podle nedávného měření ve vybraných 1 300 domácnostech v EU byla průměrná roční spotřeba této ztrátové elektřiny 169 KWh na jednu domácnost. To činí 6,3% celkové roční spotřeby elektřiny v jedné domácnosti. Množství ztrátové elektřiny ve všech domácnostech 27 států EU činí okolo 43 TWh, což ročně vyprodukuje okolo 19 miliónů tun CO2.
Ztrátová elektřina je tedy zodpovědná za zhruba 1% celosvětových emisí CO2.
Vypnutím spotřebičů odsávajících energii můžete pomoci ochraně životního prostředí, ale také ušetřit 42 euro ročně (na základě průměrné spotřeby energie v domácnostech).
VLAJKOVÁ ZVÍŘATA KAMPANĚ
MEDVĚD LEDNÍ - ARKTIDA
Lední medvěd je jakýmsi symbolem pro úkoly ochrany přírody v Arktidě, a to zejména v souvislosti se změnou klimatu, která je akutnější na pólech, než kdekoliv jinde na planetě. Ledová plocha, kterou medvědi potřebují k lovu, se zmenšuje, počet konfliktů mezi člověkem a medvědem vzrůstá, a přestože lední medvědi jsou úžasní plavci, i oni mají problém urazit rostoucí vzdálenosti po volných vodách mezi pevninou a ledovým příkrovem, aniž by se utopili. Lední medvědi jsou v ohrožení – o tom není pochyb. Vědci tuto skutečnost zdůrazňují a předpovídají, že pokud se nic nezlepší, lední medvědi na většině svého aktuálního areálu rozšíření v průběhu 50 let vyhynou.
Zdroje planety jsou omezené. Čím více lidé zasahují do přírodních zdrojů a ekosystémů, na nichž jsou závislá volně žijící zvířata, tím méně volně žijících zvířat v nich bude, a to jak z hlediska počtu, tak z hlediska druhové rozmanitosti. Pouze naučíme-li se vydržet s tím, co máme teď, můžeme snížit negativní dopad na přirozeně se vyskytující druhy a jejich stanoviště ve volné přírodě.
Lední medvědi mají rozsáhlé rozšíření po celé cirkumpolární Arktidě. Dosud stále ještě obývají většinu svých původních stanovišť. IUCN Polar Bear Specialist Group v roce 2009 jejich množství odhadovala na více než 20 000 jedinců. Lední medvěd je velký masožravec a potravní specialista s potřebou přístupu ke své kořisti: tuleňům. Lední medvědi potřebují mít i nadále přístup do rozsáhlých oblastí zamrzlého moře a schopnost snadného přesunu přes ledové plochy při hledání kořisti. Jejich teritorium je velké nejméně několik tisíc, a někdy až několik set tisíc kilometrů čtverečních. Lední medvěd potřebuje každoročně k přežití v průměru 43 tuleňů anebo ekvivalentní množství jiných zvířat. Populace o počtu 20 000 ledních medvědů na celém světě by si tedy vyžadovala více než 1 milion tuleňů (nebo jejich ekvivalentů) ročně. V důsledku toho je přežití ledního medvěda při dnešním přibližném celkovém počtu závislé jak na tom, aby i nadále přežily velké populace tuleňů, tak aby vydržely obrovská ledová území, ze kterých je medvědi mohou lovit.
Pouze když planetu zchladíme natolik, aby se zachovaly polární mořské ekosystémy, mohou naše vnoučata a jejich vnoučata zažít ledního medvěda nebo tučňáka patagonského v jejich přirozeném prostředí. Je to stále možné, nemáme však času nazbyt.
Během desítek tisíc let se lední medvěd vyvinul z medvěda pevninského do medvěda vázaného na led. To je proces, který za několik generací neotočíme zpět. Znamenalo by to, že z medvěda ledního se stane medvěd pozemní a navrátí se zpátky k požírání bobulí, jiné rostlinné potravy a ptačích vajíček. Tyto ostatní potravinové zdroje nabízejí příliš málo nutričních výhod ve srovnání s energií potřebnou na lov kořisti a hledání bobulí. Celkové využitelné energie z pozemních zdrojů potravin je mnohem méně ve srovnání s tím, co lední medvěd získává z lovu na zamrzlém moři. Lední medvěd je velmi velký tvor a ten se z nich nestává požíráním vegetace, nýbrž konzumací tuleňů.
Další arktické druhy v této kampani:
liška polární, vlk arktický, běluha, platýs obecný, tuleň obecný, pižmoň, medvěd lední, sob, husa sněžní, sovice sněžní, mrož, rosomák, kosatka, narval
TUČŇÁK PATAGONSKÝ - ANTARKTIDA
Účinky změny klimatu na Antarktidu jsou zřejmé a již mají negativní dopad na kontinent a jeho obyvatele: západní Antarktický poloostrov je jednou z nejrychleji se oteplujících oblastí na Zemi! To má a ještě bude mít vážný dopad na druhy žijící na okraji antarktického kontinentu, z nichž většina je vysoce závislá na zamrzlém moři. Ani v globálním měřítku nejsou předpovědi pozitivní - pokud by se celá antarktická ledová kra rozpustila v důsledku změny klimatu, celosvětová hladina moře by stoupla o neuvěřitelných 60 metrů! Kromě toho by pokryv mořského ledu okolo tohoto kontinentu moduloval výměnu tepla, vlhkosti a plynů mezi atmosférou a oceánem. Změny tohoto systému ovlivní klima všude na celé planetě (zdroj: ASOC).
Výrazně budou ovlivněny druhy vázané na led. Drobný antarktický kril (Euphausia superba) se často se živí mikroskopickými řasami vyskytujícími se v zamrzlém moři. Tyto řasy pravděpodobně zmizí v důsledku ztráty přirozeného prostředí (mořského ledu), což může vyvolat kaskádovitou reakci prostřednictvím vzestupu trofických úrovní v potravinovém řetězci. Vzhledem k úplné ztrátě ledu bychom mohli očekávat vyhynutí těch druhů, jejichž přežití je na něm v současné době závislé, a to včetně hned několika druhů ryb, tučňáků, tuleňů a velryb.
Leták Pomozme přírodě od pólu k pólu - vnější strana ( 7.08 MB ) Leták Pomozme přírodě od pólu k pólu - vnitřní strana ( 1.57 MB )
