Téměř 1200 lidí běželo na konci srpna v ostravské zoologické zahradě pro luskouny ostrovní. Díky nim pošle Zoo Ostrava na záchranu těchto kriticky ohrožených savců rekordních 210 tis. Kč! Organizátoři už také začali plánovat další ročník běhu.

V úterý 26. října uplyne přesně 70 let od založení zoologické zahrady v Ostravě. Původně se zoo nacházela v Ostravě-Kunčičkách, do Slezské Ostravy se přestěhovala v roce 1960. Za 70 let existence ušla obrovský kus cesty – od malého zookoutku až po současnou moderní instituci zaměřenou na aktivní ochranu přírody.

V pondělí 18. října proběhl v Betlémské kapli v Praze slavnostní galavečer Stavby roku 2021, během něhož bylo rozdáno několik desítek ocenění. Jedno z nich připadlo i voliéře La Pampa v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava. Titul Stavba roku 2021 získala ve veřejném hlasování. Zoo Ostrava děkuje všem, kteří nové voliéře dali svůj hlas! Voliéra je z technického hlediska unikátní – je vystavěna resp. spletena z obří nerezové sítě, podobně jako je voliéra pro šimpanze u Pavilonu evoluce. Vybudování celého komplexu včetně chovatelského zázemí přišlo na necelých 45 mil. Kč a ze 100 % ji financovalo město Ostrava, které je zřizovatelem ostravské zoo. Do soutěže Stavba roku 2021 přihlásila voliéru projekční kancelář, která připravovala architektonický návrh.

V přírodním areálu zoologické zahrady a botanického parku je na stromech a dalších vhodných místech rozmístěno na 300 budek různého typy. Každoročně je obsazeno okolo 250 z nich. Obyvateli budek jsou převážně ptáci, ale i další živočichové – drobní savci i zástupci hmyzu. V letošním roce jsme v zoo zkontrolovali a vyčistili celkem 271 budek – počínaje nejpočetnějšími sýkorníky a konče největšími sovníky. Celkem se v nich usídlilo 17 druhů (skupin) živočichů. Vedle 13 druhů ptáků se jednalo o dva druhy savců a dva řády blanokřídlého hmyzu. Nejčastěji v budkách hnízdily sýkory – celkem 145 párů. Druhým nejčastějším druhem byl lejsek bělokrký – celkem 42 párů. V zoo rovněž přibývá vrabců polních – těch letos v budkách zahnízdilo sedm párů. Po třech budkách shodně obsadili brhlíci lesní, rehci zahradní a šoupálci obou druhů (krátkoprstí i dlouhoprstí). Ve dvou budkách vyhnízdili jak puštíci obecní, tak rehci domácí. Po jedné budce obsadili konipasi bílí, sojka obecná a překvapivě i v budce na ekověži střízlík obecný. Ze savců obsadily jednu budku veverky obecné a celkem 12 budek myšice lesní. Tři budky obsadili také čmeláci sp. Ti si k budce dopomohli i vyhnáním původních obyvatel (ptáků). Překvapivě dvě budky obsadily i samotářské včely (z toho jednu budku na zemi určenou pro ježky) a zde pak stěny oblepily svými náročnými hliněnými hnízdy.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se těší z vzácného mláděte komby Garnettovy, které přišlo na svět začátkem července. Jedná se o jedno ze tří mláďat tohoto druhu primáta, které se v letošním roce narodilo v evropských zoo. Celá populace v Evropě čítá ani ne 30 jedinců. Mládě je vzácné i proto, že je nositelem genů samce přivezeného pro oživení krve ze zoo v Severní Americe. Mládě se narodilo 6. července 2021, zatím ale nevíme, jakého je pohlaví. Jeho matkou je tříletá samice narozená v Ostravě a otcem stejně starý samec, původem ze zoo v Kolíně nad Rýnem. Přestože je samice prvorodička, svou rodičovskou premiéru zvládá dobře, o svého potomka příkladně pečuje a mládě prospívá. Samec byl před porodem od samice oddělen, ale nyní už je celá rodina pohromadě. Momentálně jsou komby Garnettovy skryté před zraky návštěvníků, a to z důvodu probíhající rekonstrukce zadní části pavilonu Tanganika, kde obývaly tyto poloopice spolu s dalšími nočními živočichy expozici s převráceným světelným režimem. Po dobu stavebních úprav jsou dočasně umístěny na jednom z ostrůvků pod Pavilonem evoluce. Vzhledem k jejich nočnímu způsobu života ale nejsou během dne vidět.