Po pěti letech se v zoo rozmnožila vzácná prasata z Filipín. Mladý pár prasat visajánských odchovává dvě mláďata, která přišla na svět 10. července. Pohlaví selátek zatím neznáme, nicméně obě se mají čile k světu a jejich rodiče o ně příkladně pečují. Rodinu prasat visajánských najdou návštěvníci v blízkosti expozice Na statku. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat mají i tato ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí. Prase visajánské patří ve své domovině k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je zařazeno do kategorie „kriticky ohrožený“, což je poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“. Chov v zoologických zahradách tak sehrává klíčovou roli při záchraně druhu, protože tato prasata mají jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizela z přírody úplně.

V těchto dnech začaly opouštět rybník u výběhu slonů tisíce miniaturních ropuch obecných. Protože jsou na cestách kolem rybníka téměř neviditelné, uzavřeli jsme kvůli jejich ochraně před zašlápnutím část Cesty vody. Uzavírka části botanické stezky potrvá jen několik dní. Migrující žabky měří sotva 1 cm a pohybují se velmi pomalu. Na tmavém podloží navíc nejsou téměř vůbec vidět, takže by hrozilo jejich zašlápnutí. Jedinou možností tak bylo uzavřít cesty kolem rybníka a počkat až jejich migrace skončí. Předpokládáme, že do konce tohoto týdne bude Cesta vody opět přístupná. Ropuchy jsou chráněným živočichem a pro ekosystém zcela nezbytné. Pravidelnou součástí jejich potravy jsou např. i slimáci, kterým se jiní predátoři vyhýbají. Věříme, že návštěvníci pochopí nutnost jejich ochrany a na své oblíbené místo se přijde projít později. Děkujeme!

Výři velcí obývají v naší zoo voliéru nad výběhem Čitván. V období od 24. dubna do 5. května se na hnízdě vylíhla celkem čtyři mláďata – tři samci a jedna samička. Chovný pár se o potomky příkladně stará a mláďata už postupně dorůstají do velikosti dospělých jedinců. Samice sov zasedají na snůšky po snesení prvního vejce a postupně snáší další. To znamená, že mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech. To vede ke značným velikostním rozdílům mladých sov. Tato hnízdní strategie má zaručit, že v případě nedostatku potravy přežijí alespoň ta nejstarší a nejsilnější mláďata.

Na území České republiky hnízdí dva druhy vrabců – vrabec domácí a vrabec polní. Je známo, že v posledních desetiletích nastal u vrabců pokles jejich počtů. U vrabců domácích je pokles významnější a místy jako hnízdní druh zcela vymizel. Ne jinak je tomu i v přírodním areálu Zoo Ostrava. Vrabce domácího (Passer domesticus) zahlédnete v areálu naší zoo stěží. Jiná je situace je u vrabců polních (Passer montanus). Těm se v přírodním areálu vysloveně daří a každým rokem obsazují nová a nová hnízdiště. Kromě nejrůznějších škvír na stavbách využívají především vyvěšené budky, a to jak budky typu „sýkorník“, tak budky typu „vrabčí panelák“. Ve vrabčím paneláku hnízdí hned několik párů vedle sebe, což dokazuje, že vrabci hnízdí v koloniích. Počet obsazených hnízd v zoo dosahuje několika desítek párů. V průběhu roku převažuje u vrabců rostlinná potrava, ale v době hnízdění krmí mláďata převážně hmyzem. Je tedy pro všechny zahrádkáře jednoznačně přínosem než přítěží. Vrabci polní hnízdí nejčastěji 3x v roce. V první snůšce mívá v průměru pět vajíček, ve druhé šest vajíček a ve třetí čtyři vajíčka. Všichni vrabci k lidským sídlům odjakživa patří a kdyby nadále pokračoval jejich úbytek, byl by to určitě signál k zamyšlení.

V expozici Na statku k vidění čtyři mláďata prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 28 dubna. Jedná se o tři samičky a jednoho samečka. Přestože už přijímají pevnou potravu, rádi využívají možnosti napít se i mateřského mléka. Ačkoliv se o prasatech říká, že jsou špinavá, jedná se o velmi čistotná zvířata, která si nelehají do vlastních výkalů, pokud k tomu nejsou donucena například v malém chlívku. Naopak válení v blátě je přirozené chování a prasata (i jiné druhy zvířat) tuto činnost vykonávají, aby se v horkých dnech ochladila a zároveň si vytvořila na těle jakousi krustu, která je chrání před vnějšími kožními parazity.