Mláďata výrů
Výři velcí obývají v naší zoo voliéru nad výběhem Čitván. V období od 24. dubna do 5. května se na hnízdě vylíhla celkem čtyři mláďata – tři samci a jedna samička. Chovný pár se o potomky příkladně stará a mláďata už postupně dorůstají do velikosti dospělých jedinců. Samice sov zasedají na snůšky po snesení prvního vejce a postupně snáší další. To znamená, že mláďata se líhnou postupně i v několikadenních intervalech. To vede ke značným velikostním rozdílům mladých sov. Tato hnízdní strategie má zaručit, že v případě nedostatku potravy přežijí alespoň ta nejstarší a nejsilnější mláďata.
Hnízdění vrabců polních
Na území České republiky hnízdí dva druhy vrabců – vrabec domácí a vrabec polní. Je známo, že v posledních desetiletích nastal u vrabců pokles jejich počtů. U vrabců domácích je pokles významnější a místy jako hnízdní druh zcela vymizel. Ne jinak je tomu i v přírodním areálu Zoo Ostrava. Vrabce domácího (Passer domesticus) zahlédnete v areálu naší zoo stěží. Jiná je situace je u vrabců polních (Passer montanus). Těm se v přírodním areálu vysloveně daří a každým rokem obsazují nová a nová hnízdiště. Kromě nejrůznějších škvír na stavbách využívají především vyvěšené budky, a to jak budky typu „sýkorník“, tak budky typu „vrabčí panelák“. Ve vrabčím paneláku hnízdí hned několik párů vedle sebe, což dokazuje, že vrabci hnízdí v koloniích. Počet obsazených hnízd v zoo dosahuje několika desítek párů. V průběhu roku převažuje u vrabců rostlinná potrava, ale v době hnízdění krmí mláďata převážně hmyzem. Je tedy pro všechny zahrádkáře jednoznačně přínosem než přítěží. Vrabci polní hnízdí nejčastěji 3x v roce. V první snůšce mívá v průměru pět vajíček, ve druhé šest vajíček a ve třetí čtyři vajíčka. Všichni vrabci k lidským sídlům odjakživa patří a kdyby nadále pokračoval jejich úbytek, byl by to určitě signál k zamyšlení.
Selata na statku
V expozici Na statku k vidění čtyři mláďata prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 28 dubna. Jedná se o tři samičky a jednoho samečka. Přestože už přijímají pevnou potravu, rádi využívají možnosti napít se i mateřského mléka. Ačkoliv se o prasatech říká, že jsou špinavá, jedná se o velmi čistotná zvířata, která si nelehají do vlastních výkalů, pokud k tomu nejsou donucena například v malém chlívku. Naopak válení v blátě je přirozené chování a prasata (i jiné druhy zvířat) tuto činnost vykonávají, aby se v horkých dnech ochladila a zároveň si vytvořila na těle jakousi krustu, která je chrání před vnějšími kožními parazity.
Mláďata u jelenů
Při procházce areálem zoologické zahrady a botanického parku se v těchto dnech můžete kochat záplavou kvetoucích rododendronů, azalek i dalších rostlin. K vidění je samozřejmě také řada mláďat. Ve výbězích jelenů milu a wapiti sibiřských na začátku prohlídkové trasy je to celkem pět kolouchů. U jelenů milu (v přírodě vyhubený druh) jsou to tři kolouši – jeden sameček, jedna samička a jedno mládě zatím neurčeného pohlaví. U wapiti sibiřských (jeden z největších jelenů) jsou to dva kolouši – sameček a samička. O všechny jejich matky příkladně pečují.
Dvojčata u servalů
Koťata se narodila 13. dubna. Jedná se o třetí mláďata, která pár servalů odchovává. V prvních dvou případech porodila samice po jednom mláděti. Poprvé v roce 2019, podruhé v roce 2020. Obě to byly samičky, které matka úspěšně odchovala. Velmi dobře si vede i s dvojčaty – samečky. První týdny po trávila samice s mláďaty téměř výhradně ve vnitřních prostorech, ale nyní už mohou návštěvníci celou servalí rodinu pozorovat ve výběhu nedaleko Pavilonu indických zvířat.