Ibis skalní je jedním z nejohroženějších ptačích druhů. Ve volné přírodě se vyskytuje méně než 1000 jedinců. Ostravská zoo chová tyto vzácné ptáky od roku 2008 a od té doby je také zapojena do Evropského ex situ programu (EEP) pro ibisy skalní. V roce 2017 se přidala i k repatriačnímu projektu Proyecto eremita, jehož cílem je obnova volně žijící populace ohrožených ibisů skalních v oblasti Andalusie. Je do něj zapojena i Zoo Ostrava spolu s dalšími dvaceti zoologickými zahradami sdruženými v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Vypouštěním mladých ptáků odchovaných v zoologických zahradách je možné posílit divokou populaci a pomoci zachránit daný druh před úplným vymizením z planety. Zoo Ostrava poskytla pro posílení divoké populace kriticky ohrožených ptáků už jedenáct přirozeně odchovaných mláďat ibisů. Také loňská tři mláďata (samci), která jejich rodiče přirozeně odchovali, byla koordinátorem EEP určena pro vypuštění do přírody. Odvoz mladých ibisů byl však kvůli pandemii odložen. Pro tuto sezonu tak zůstanou v Ostravě spolu se svými rodiči a do Španělska budou odvezeni s letošními mláďaty. Hnízdní sezóna je ale na samém začátku, takže zatím nevíme, kolik ptáků na jih Evropy nakonec zamíří.

Světový den medvědů  (World Bear Day) je věnován ochraně všech medvědů bez ohledu na druh a jejich životní prostředí. Medvědi jsou globálně ohroženi úbytkem jejich životního prostředí v důsledku činnosti člověka, klimatických změn, ale také vzhledem ke své mohutnosti i přímé konflikty s lidmi. V neposlední řadě byli a někde stále ještě jsou medvědi využíváni v zábavním průmyslu a také pro asijskou medicínu (žluč či vaření polévek z medvědích tlap). Na Zemi se v současné době vyskytuje osm druhů medvědů, u některých rozlišujeme více poddruhů. Ještě v nedávné době byly k medvědům řazeny i pandy, ale ve skupině největších suchozemských šelem zůstala jen panda velká (Ailuropoda melanoleuca), jedinou pravou pandou je panda červená (Ailurus fulgens), která byla vyčleněna do samostatné čeledi pandovití. Medvědi se vyskytují v Evropě, Asii a Americe. Dříve se vyskytovali i horách na severozápadě Afriky, zde však byli vyhubeni. V Zoo Ostrava je v současnosti chován jeden druh medvěda, a to medvěd ušatý (Ursus thibetanus). Od roku 2010 obývá pár těchto medvědů moderní chovatelsko-expoziční zařízení Čitván společně se skupinou primátů hulmanů posvátných.

Současná nelehká situace způsobená pandemií koronaviru a s ní spojená omezení zatím nebrání zvířatům v zoo, aby mohla projevovat své přirozené instinkty. Tím nejpřirozenějším chováním zvířat je bezesporu rozmnožování a péče o mláďata. V těchto dnech chovatelé očekávají líhnutí mláďat puštíků bělavých. Pokud budou rodiči úspěšně odchována, pravděpodobně budou vypuštěna do volné přírody v Rakousku. Chovatelé zatím nevědí, zda už jsou mláďata vylíhlá a kolik jich je. Sovy hnízdí v budce a chovatelé nechtějí při odchovu nijak vyrušovat. Jedná se o zkušené rodiče, kteří v loňském roce odchovali pět mláďat. Jedna z odchovaných samiček posílila českou chovatelskou základnu a zbývající mladé sovy (dva samci a dvě samice) byly odeslány na vypuštění do přírody v Rakousku. Pokud se podaří odchov letošních mláďat, s velkou pravděpodobností i tato posílí divokou populaci puštíků bělavých, případně chovatelskou základnu v lidské péči. Záchranný repatriační projekt pro puštíky bělavé „Habichtskauz Wiederansiedelung“ probíhá v oblasti Vídeňského lesa v Rakousku od roku 2009. Jeho cílem je posílit divokou populaci této sovy vypouštěním mláďat odchovaných v zoologických zahradách a dalších chovatelských stanicích do volné přírody. Ostravská zoo je do projektu zapojena od roku 2014 a celkem už bezplatně poskytla 15 mladých puštíků. Většina z nich byla vypuštěna do přírody, část jich zůstala v chovatelské základně projektu. Video zachycuje pár puštíků bělavých v Moravskoslezských Beskydech při odchovu dvou mláďat v květnu 2017.

Žáby, potažmo celá v všichni obojživelníci patří k nejohroženějším skupinám obratlovců. A to platí nejen v rámci České republiky, ale celosvětově. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se v současné době vyskytuje na 15 druhů těchto živočichů. Z více než poloviny jsou zastoupeny našimi druhy, které se vyskytují volně v areálu zoo. I proto zoo usiluje o jejich ochranu, vytváří pro ně vhodné prostředí a připomíná si i Světový den žab, který připadá právě na dnešek. Cílem žabího dne je zachránit žáby i další obojživelníky před vyhubením a chránit jejich životní prostředí. Žáby, potažmo všichni obojživelníci jsou nejohroženější skupinou obratlovců. Z celkového počtu asi 6000 druhů je téměř polovina ohrožena vyhubením. Přes 120 druhů v posledních 40 letech ze Země již nenávratně zmizelo. Největší hrozbou pro obojživelníky je ztráta životního prostředí, dále změna klimatu, znečištění, používání chemikálií, zavlečení nepůvodních druhů, ale také lov pro maso i pro obchod se zvířaty. V mnoha oblastech světa se k těmto hrozbám přidává ještě strašák v podobě chytridiomykózy. Jedná se o závažné onemocnění kůže obojživelníků zapříčiněné chytridiomycetní houbou Batrachochytrium dendrobatidis. V České republice žije v současnosti 13 druhů žab, respektive 12 druhů a jeden klepton. Video zachycuje žáby v CHKO Poodří.

Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2021 káni lesní. Tento  středně velký dravec je vůbec nejhojnějším dravcem České republiky i celé Evropy. Dva páry kání každoročně hnízdí i v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Káně mají dokonce i svůj Den kání, a to právě dnes. Káni můžeme na rozdíl od jiných vzácnějších druhů dravých ptáků vidět v přírodě poměrně často – i několik jedinců posedává na polích, na stromech kolem cest i jiných vyvýšených místech nebo plachtící vysoko nad našimi hlavami. K plachtění je káně dokonale přizpůsobená. Má dlouhá široká křídla od rozpětí 115–130 cm. Při plachtění dokáže skvěle využívat stoupavé vzdušné proudy, při nichž se udrží ve vzduchu poměrně dlouho bez vynaložení přílišné energie. Její početnost je u nás odhadována na 11–14 tisíc hnízdních párů. Dokáže se přizpůsobit různým podmínkám i krajině výrazně pozměněné člověkem. Její hlavní potravou jsou hlodavci, zejména hraboši. Tím pomáhá redukovat stavy těchto živočichů. Přestože se jedná o poměrně hojného živočicha, i tento musí v přírodě čelit různým nástrahám ze strany člověka. K těm patří otravy otrávenou kořistí. Káně nerozpozná, byl-li hraboš otráven jedem, pozře ho, a tak se jed dostává do těla dravce a pomalu jej zabíjí. Další nebezpečí představují sloupy vysokého napětí, na kterých hynou desetitísíce ptáků, nejen kání. Video zachycuje hnízdění kání v Moravskoslezských Beskydech.