Pavilon evoluce v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava aktuálně obývá přes 400 zvířat v 38 druzích. Jedná se o zástupce různých živočišných skupin – od bezobratlých přes ryby, obojživelníky a plazy až po ptáky a savce. Společné mají to, že jsou z pohledu evoluce něčím zajímaví, jedineční.  Moderní chovatelsko-expoziční zařízení bylo otevřeno v dubnu 2015. Vzniklo přebudováním původního pavilonu vodních ptáků z roku 1986. Pavilon evoluce obývají druhy vyskytující se v deštných lesích západní Afriky. Atmosféru deštného lesa podtrhuje i bohatá výsadba rostlin, zurčící vodopád a jezírko o objemu 30 000 l. Evoluční souvislosti a zajímavosti o chovaných zvířatech prezentuje řada interaktivních vzdělávacích prvků. Nechybí ani kostra šimpanze, model Lucy (včetně modelu její kostry) – nejznámějšího raného hominida Australopithecus afarensis, modely zvířat nebo ukázky sbírek jedinečných brouků, motýlů a plžů západní Afriky.

V roce 2015 byla naše zoo na základě svého odborného renomé pověřena Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií vedením celosvětové plemenné knihy a řízením evropského záchovného programu (EEP) pro v přírodě vyhubený poddruh siku vietnamského. Od té doby se díky úspěšnému řízení chovu v lidské péči koordinovaného ostravskou zoo podařilo klesající populaci nejen výrazně stabilizovat, ale dokonce i početně zvýšit. V aktuálním vydání plemenné knihy se můžeme dočíst, že k prvnímu listopadu 2020 čítala populace těchto jelenů 435 individuálně rozlišených jedinců v 39 zoologických zahradách. Přičemž za poslední rok se narodilo dohromady 103 kolouchů a uhynulo 93 jedinců (29 samců, 59 samic, 5 jedinců neznámého pohlaví). K rozmnožení došlo ve 27 institucích. Zoo Ostrava chová siky od roku 1998. Současné stádo tvoří  jeden chovný samec, čtyři dospělé samice a čtyři mláďata (tři samičky a jeden sameček).

Únorová přednáška z cyklu zajímavosti ze světa zoologie je zaměřena na ochranu volně žijících živočichů v areálu Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, který leží v lokalitě Velkého ostravského lesa – unikátním a pestrém biotopu na ploše okolo 100 hektarů. Díky přírodnímu charakteru území je tak nejen příznivým prostředím pro chovaná zvířata, ale útočiště zde nachází i celá řada volně žijících živočichů a rostlin, a to i velmi vzácných. Zoo proto aktivně usiluje i o ochranu a podporu místní biodiverzity, tedy rozmanitosti naší fauny a flory. V minulých letech bylo v zoo realizováno více než 300 nejrůznějších opatření pro zvýšení biodiverzity areálu. Významným milníkem bylo i zahájení chovu včel. Při virtuální procházce Vás pan Otakar Závalský, který má ochranu místní biodiverzity v zoo na starost, spolu s Ondřejem Hruškou a Davidem Kubalou provede areálem a vybraná opatření Vám představí. Budeme rádi, když Vás některé z nich inspiruje k vytvoření podobného prvku na Vaší zahrádce, školní zahradě či chalupě. Mnohdy se totiž jedná o velmi jednoduchá řešení, která ale mají dalekosáhlý dopad – pro přírodu i pro nás…

Skupina šimpanzů hornoguinejských v Zoo Ostrava čítá aktuálně osm členů - dva samce a pět samic původem ze čtyř různých evropských zoologických zahrad, osmým členem je mládě narozené v Ostravě v únoru 2020. Video zachycuje šimpanze při krmení. Je z něj mimo jiné patrná i zručnost těchto nejbližších příbuzných člověka. Šimpanzi jsou všežravci a kromě lovu meších savců (prasat, antilop či jiných primátů) se živí i termity. K tomu, aby se k nim dostali, používají klacíky, které si předem vyrobí a upraví – ulomí si větvičku, kterou případně zbaví listí a postranních výhonků. V Zoo Ostrava mají šimpanzi k dispozici umělé termitiště, do kterého jim chovatelé umisťují nejrůznější kaše, např. rozmačkané ovoce, tvaroh s ovocem a další. A tady projevili lidoopi další ze svých schopností – konec klacíku si rozžvýkají a vytvoří jakousi lžičku, kterou naberou mnohem více kaše.

Rodičovský pár pand červených, který byl v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava sestaven v roce 2019, úspěšně odchoval svého prvního potomka. Ten poputuje v průběhu jara na základě doporučení koordinátora evropského záchovného programu pro tento druh do zoologické zahrady v Berlíně. Rodiče mladého samečka už se mezitím připravují na příchod dalšího mláděte. Říje u pand červených probíhá většinou od ledna do března. Během ní se partneři vzájemně nahánějí a společně válejí (viz video). Doba březosti trvá 114-145 dní. Mláďata se rodí převážně v červnu, příp. v červenci. Velmi různorodá doba mezi pářením a porodem je dána schopností samice pozastavit, resp. zpomalit vývoj zárodku (tzv. utajená březost).