Přestože patří sloni indičtí mezi teplomilná zvířata, nebojí se středoevropské zimy a i v tomto mrazivém období pobývají ve venkovním výběhu. Doba pobytu venku je samozřejmě závislá na teplotě. Při třeskutých mrazech, jaké panují v těchto dnech, trvá venčení jen asi 30 min, většinou kolem poledne. Zajímavým zpestřením zejména pro nejmladší členy stáda je i sníh.

Ovce domácí valaška je odolné plemeno a samice často rodí mláďata uprostřed zimy. Mláďata jsou velmi otužilá a od prvních dnů jsou schopna pobývat venku, a to i za poměrně nízkých teplot. V ostravské zoo jsou aktuálně dvě zimní mláďata, jedna ovečka a jeden beránek. Ovečka se narodila 27. prosince 2020, beránek přišel na svět 4. ledna 2021 a je v Zoo Ostrava prvním mládětem letošního roku. Na záběrech je vidět také odrostlejší mládě – samička narozená 4. srpna 2020.

V těchto dnech zpestřují chovatelé jídelníček některým zvířatům vánočními stromky, převážně jedličkami. Pochutnávají si na nich například alpaky, osli, poníci, přeštická prasata a další domácí zvířata na statku. Jedná se o stromky, které máme přímo od prodejců. Od lidí stromečky určitě nepřijímáme. Zvířata by se mohla poranit o zapomenuté ozdoby nebo háčky.

Mládě damana pralesního (Dendrohyrax dorsalis) se narodilo 6. prosince 2020 páru, který obývá noční expozici v Pavilonu evoluce. Jedná se o šesté mládě tohoto druhu damana, které se v Ostravě narodilo. Otcem mláděte je samec narozený v roce 2018 v Ostravě jako druhé ostravské mládě. Matkou je samice, kterou ostravská zoo získala na konci roku 2019 ze Zoo Lipsko, kam se dostala po zabavení soukromému chovateli. Do Ostravy přicestovala i se svou dcerou a obě zde vytvořily pár se dvěma samci narozenými v Ostravě. Matka se svým partnerem v Ostravě zůstala, její dcera s partnerem byla převezena do Zoo Plzeň.

Krmení vodních ptáků se stává čím dál oblíbenější kratochvílí pro obyvatele měst i vesnic. Stejně jako u přikrmování ptáků na krmítkách bychom měli dodržovat určité zásady. Pokud nebudeme ptáky krmit přirozenou potravou, můžeme u nich vyvolat jak zdravotní komplikace, tak problémy v jejich chování. Chleba ani rohlíky, jimiž jsou vodní ptáci téměř ze 100 % krmeni, nemohou tvořit plnohodnotnou složku jejich stravy. Jedná se o tzv. hladové kalorie, které neobsahují potřebné živiny a vitamíny. Pokud touto „stravou“ přikrmujeme i v létě, tak např. u mladých labutí může dojít k tzv. „syndromu andělského křídla“, což vede ke znetvoření křídel. Proto prosíme, abyste při svých procházkách dodržovali několik zásad:
1. Krmte ptáky pouze v zimní období.
2. Nahraďte pečivo krmením, které je těmto druhům blízké, tj. zrní obilovin, ptačí zob, granule ke krmení vodních ptáků, listová zelenina, nakrájená kořenová zelenina.
3. Krmte jenom tolik, co ptáci stačí zkonzumovat, nenechávat na břehu hromady do „zásoby“.  
Přejeme hodné příjemných zážitků v přírodě!