Ostravští orlosupi se v přírodě začínají zapojovat do reprodukce
Chovná sezóna u orlosupů bradatých v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se v letošním roce příliš nevydařila, přesto se chovatelé radují z úspěchu. Zprávy o třech mladých orlosupech, kteří se v Ostravě vylíhli v minulých letech a následně byli vypuštěni do přírody na různých lokalitách v jižní Evropě, jsou velmi povzbudivé. Postupně dospěli a začali se zapojovat do reprodukce. Obnova volně žijící evropské populace je tak na dobré cestě. Zoo Ostrava je do úspěšného mezinárodního projektu na záchranu orlosupů bradatých zapojena od roku 2009. V rámci něj doposud zdarma poskytla 15 přirozeně odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody na vybraných lokalitách jižní Evropy. Čtrnáct mláďat se vylíhlo v Ostravě a většina z nich byla v zoo také úspěšně odchována, několik bylo převezeno k adopci náhradním orlosupím pěstounům (v partnerských zoo a chovných stanicích). Jedno mládě bylo naopak do Ostravy dovezeno k adopci. Tři jedinci (samci) vypuštění v letech 2014 a 2015 dospěli a byli pozorováni, jak si začínají hledat partnerky. U jednoho z nich bylo dokonce zaznamenáno už i páření.
Přednáška v zoo: Na vážkách v Zoo Ostrava
Přednáška v rámci cyklu Zajímavosti ze světa zoologie je o zajímavostech ze života starobylé taxonomické skupiny hmyzu, která zažila i dinosaury. Kolik je druhů vážek? Jak žijí tito nádherní predátoři, kteří se většinu svého života vyvíjejí ve vodě? Podle čeho si vážky vybírají své habitaty a jak daleko jsou schopny migrovat? Přednášející Jiří Valušák, student Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, se v další části přednášky bude zabývat i vážkami v Zoo Ostrava, respektive představí výsledky terénního průzkumu, který zde provádělv letech 2019-2020. Které druhy lze v zoo pozorovat a proč? A jak je můžeme chránit? Chcete-li se dozvědět více, sledujte přednášku Na vážkách v Zoo Ostrava!
Mláďata u loriů horských
Loriové horští obývají v Zoo Ostrava Voliéru Papua, která je pro návštěvníky průchozí. Lidé tak mohou hejno těchto pestrobarevných papoušků pozorovat spolu s dalšími obyvateli voliéry z bezprostřední blízkosti. Aktuálně zde pobývá 19členná skupina s rekordním počtem mláďat, které se rodičovským párům podařilo v tomto roce odchovat. Lori horský je v Zoo Ostrava chován od roku 2009 a hned v následujícím roce se povedlo jednomu rodičovskému páru odchovat jedno mládě – samečka. Do konce listopadu 2020 už bylo odchováno 21 jedinců. V letošním roce chovné páry vyvedly šest mláďat, což je od počátku chovu v Zoo Ostrava nejvyšší počet za jeden rok. Aktuálně je skupina loriů horských tvořena šesti samci, sedmi samicemi a šesti letošními mláďaty, z toho je jeden sameček, dvě samičky a tři jedinci zatím neurčeného pohlaví.
Přikrmovat, či nepřikrmovat ptáky v zimě?
Je nutné ptáky v zimě přikrmovat, či ne? Řada pamětníků vzpomíná, že dříve ptactvo v zimě nikdo nepřikrmoval a bylo jich přitom daleko víc než dnes. Mají pravdu, ale je třeba vzít v úvahu změny, ke kterým v naší přírodě v posledních desetiletích došlo. Zmizely staré pralesy s padlými kmeny stromů – útočištěm hmyzu. Zmizely křovinaté meze – zdroj bobulí i plevelů. Zmizely staré ovocné, chemicky neošetřované sady. A také zmizely polní úhory plné semínek bylin. Tyto zdroje potravy již ptákům nemůžeme nikdy plně nahradit, a proto je nutno ptáky v zimě přikrmovat a alespoň zčásti jim nahradit to, co jsme jim vzali. Ale i zimní přikrmování má svá pravidla. Pokud budeme chtít ptákům přilepšit, je důležité neplést si žaludky ptačí s žaludkem lidským. Ten, kdo krmí ptáky zbytky od oběda, vánočním cukrovím, zkaženými, plesnivými a solenými zbytky potravin, nejenže jim neprospívá, ale vysloveně jim škodí. Naopak předkládáním olejnatých semen, zejména slunečnice, vlašských i lískových ořechů, a dále tukových koulí ať už z loje, nebo vepřového (nesoleného) tuku jim pomůžeme přežít. Obzvláště se to týká zim s tuhými mrazy a sněhovou pokrývkou. Pro drozdovité pěvce, např. kosy černé, je vždycky dobré nechat i nějaké jablko. Tukové koule doporučujeme zbavit plastových sítěk a umístit je do drátěných košíčků anebo zcela volně do krmítek. Ptáci by se do sítěk mohli zaplést, síťky vonící po loji spadlé na zem by mohla pozřít další zvířata.
První pár lemurů šedohlavých
Ostravská zoo chová celkem devět druhů lemurů. Všechny patří ve své domovině, tj. na Madagaskaru, k ohroženým. Vzácní nejsou jen v přírodě, ale také v lidské péči. Jejich chovu se věnují pouze tři evropské zoologické zahrady, mezi nimi i naše zoo, kde byl nedávno sestaven nový chovný pár. S chovem lemurů šedohlavých (Eulemur cinereiceps) jsme začali na konci roku 2018, kdy byli v rámci mezinárodní spolupráce dovezeni dva samci z anglické Zoo Linton. V polovině října letošního roku byl ze stejné zoo přivezen pár těchto vzácných lemurů (tříletá samice a stejně starý samec). Abychom novému páru dopřáli klid na aklimatizaci a případné rozmnožování, bude prozatím chován v zázemí Pavilonu evoluce. Lemur šedohlavý je chován pouze ve třech zoologických zahradách v Evropě. Kromě Ostravy je to již zmíněná Zoo Linton a pak francouzská Zoo Mulhouse. Pravidelně se však rozmnožují pouze v Zoo Linton. Celková populace chovaná v lidské péči čítá sotva 20 jedinců, mezi nimiž navíc převládají samci. Nový pár v Zoo Ostrava je tak velikou nadějí pro posílení velmi skromné evropské, potažmo světové populace a zachování tohoto lemura pro příští generace.