Chovná skupina alexandrů čínských v Zoo Ostrava čítá aktuálně 21 dospělých jedinců, a je tak jednou z největších skupin tohoto papouška v rámci evropských zoologických zahrad. Expozice, kterou tito pestří ptáci obývají společně s bažanty zlatými, je situována do míst, kde jsou k vidění i další zástupci fauny i flory Číny. Navazuje na Voliéry ptáků Tibetu a Číny, výběh jelenů milu, expozici Zahradní umění Dálného východu a bohaté porosty rododendronů. Jedná se nejen o expoziční zařízení, ale byly zde vybudovány i hnízdní prostory imitující stromové dutiny, které začínají páry postupně využívat. První tři mláďata alexandrů se v ostravské zoo líhla mezi 30. dubnem a 4. květnem 2020. Mláďata papoušků jsou po vylíhnutí neopeřená a slepá a zcela odkázaná na péči rodičů. Mladý pár svou rodičovskou premiéru zvládl velmi dobře, všechny tři potomky odchoval. Chovatelé provedli pouze krátké kontrolní vážení. Po dvou měsících vylétli z hnízdní budky plně opeření jedinci velikosti dospělých ptáků. Od těch jsou zatím poměrně dobře rozeznatelní méně jasným zbarvením peří a tmavým zobákem.

Mládě pandy červené se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava narodilo už 14. června, teprve nyní ale začíná opouštět porodní boudu a objevuje venkovní výběh. Není to nic neobvyklého, zhruba 90 dní trvá i mláďatům ve volné přírodě, než opustí bezpečí rodné dutiny.

Mládě hrocha obojživelného, které se v ostravské zoologické zahradě narodilo 24. července, prospívá. Tento týden začalo ve společnosti své matky objevovat venkovní výběh. V závislosti na počasí zde tráví část dopoledne. Samec zatím zůstává od samice s mládětem oddělen. Ve venkovním výběhu se střídají, uvnitř pavilonu je instalována bariéra.

Ve výběhu jihoamerických zvířat je k vidění několik mláďat lam alpak. Nejstarší je sameček, který se narodil 1. června. Další dvě jsou samičky, jedna přišla na svět 29. července, druhá 22. srpna. Všechna mláďata jsou krátce po porodu schopna vstát a následovat svou matku. První krůčky však bývají na vratkých nohách ještě nejisté, ale zanedlouho už malé lamy sebejistě běhají po výběhu. V ostravské zoo se lamy rozmnožují pravidelně a podařilo se zde odchovat již desítky mláďat. Alpaka (Lama guanicoe f. pacos) je menší zdomácnělou formou. Zbarvení srsti bývá bílé, černé, hnědé, béžové, šedé nebo strakaté. Je chována pro mléko, maso a vlnu. Ta se jemností podobá prachovému peří a ročně jí lze z jedné lamy získat 2-5 kg. K nošení břemen se alpaky vzhledem k velikosti využívají jen minimálně, nepoužívají se ani jako jezdecká ani jako tažná zvířata.

V ostravském safari je k vidění největší evropské stádo onagerů a jediné v ČR. Ve volné přírodě žije posledních asi 800 jedinců tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může přispět k tomu, aby tito kopytníci nakonec nevymizeli z planety úplně a zůstali na Zemi i pro příští generace.  Chovné stádo onagerů v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava čítá aktuálně jedenáct členů. Tvoří je devět samic a dvě letošní mláďata (jeden sameček a jedna samička). Podle evropské plemenné knihy, kterou vydává hamburská zoo, se stále jedná o největší stádo chované v rámci evropských zoologických zahrad. V nejbližší době by se měla skupina rozrůst o dalšího člena – nového chovného samce, který bude na základě doporučení koordinátora Evropského ex situ programu z francouzské Zoo Sigean. O starého samce zoo přišla na konci loňského roku. Od roku 2014, kdy zoo s chovem onagerů začala, se zde narodilo 14 mláďat. Onageři v Zoo Ostrava obývají jeden ze tří rozsáhlých výběhů safari – Persii. Výběh s nimi sdílí i další dva vzácné druhy kopytníků – daněk mezopotámský a gazela perská, zvaná též džejran. Zvířata v tomto výběhu můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti při projížďce safari expresem, který jezdí každý den v době od 10 do 16:40 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf, v blízkosti expozice Tsavo a Mokřady.