Rodina mangust trpasličích v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se rozrostla o nové členy. V polovině července se v expozici Tsavo narodila čtyři mláďata. První týdny trávila v bezpečí doupěte, nyní už ale začínají objevovat i okolní svět. Mláďata se narodila 16. července. Jedná se o první mláďata narozená v Zoo Ostrava u nově sestavené skupiny. Jejich pohlaví zatím neznáme. U mangust trpasličích se rozmnožuje vždy pouze dominantní pár. Samice je březí 49-56 dní. Po porodu zůstávají mláďata první čtyři týdny ukrytá v norách. Do péče o nejmladší členy skupiny se zapojují i podřízení jedinci – pomáhají s výchovou mláďat, hlídají je, přenášejí a samice je mohou i kojit. Celou skupinu, která aktuálně čítá devět členů, mají možnost návštěvníci vidět v expozici Tsavo (společně s dikobrazy jihoafrickými) pod výběhy afrických zvířat v blízkosti zastávky safari expresu.

Kondoři andští patří mezi jedny z největších létajících ptáků světa s rozpětím křídel až 3 metry. V zoo jsou momentálně k vidění dva mladí jedinci tohoto poměrně vzácně chovaného a ještě vzácněji odchovávaného druhu. Nejen v parném létě si i tito mohutní ptáci užívají koupel. Ta slouží samozřejmě k ovlažení, ale podobně jako u řady jiných opeřenců i k pravidelné péči o tělní pokryv. Mladý pár kondorů andských byl v Zoo Ostrava sestaven zhruba před rokem. Samici (*2016) jsme na podzim roku 2017 přivezli ze Zoo Krakov a samce (*2018) z daleké Zoo Granby v Kanadě. Nově sestavený pár by měl být nadějí pro tento druh, který je v Červeném seznamu (The IUCN Red List of threatened species) zařazeni do kategorie „Blízko ohrožení“ (Near Threatened). Ve volné přírodě jihoamerických And žije necelých sedm tisíc dospělých jedinců. V lidské péči ale nejsou kondoři andští chováni příliš často a jen velmi vzácně se v chovech rozmnožují. Zda spolu ostravští kondoři vytvoří harmonizující pár, není zatím jisté. Chovatelé si na to budou muset ještě několik let počkat, než oba ptáci dospějí.

Nejen milovníci přírody si v posledních letech mohli všimnout změny v obhospodařování zelených ploch ve městě. Dříve až desetkrát ročně sekané plochy se sekají pouze dvakrát až třikrát a navíc se vybudovala spousta záhonů kolem chodníků a cest s celoročně kvetoucími druhy bylin. Na to ihned zareagovali nesčetní zástupci hmyzu včetně cenných opylovačů a najednou zde můžeme pozorovat i druhy brouků a motýlů, které jsme zde nikdy předtím neviděli. Útočištěm pro mnoho druhů hmyzu je i přírodní areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.

Mládě hrocha obojživelného se narodilo v páterk 24. července. Porodila jej mladá samice, pro kterou je to rodičovská premiéra. Abychom ji poskytli potřebný klid, je pavilon Tanganika dočasně uzavřen. Samice hrocha je březí osm měsíců. Mládě se rodí ve vodě, kde tráví první dny života a pod vodou často i saje mateřské mléko. Po narození váží 35-50 kg. Rodiči malého hrocha, jehož pohlaví zatím neznáme, je pár nově sestavený loni na podzim. Samice (*2013) byla do Ostravy přivezena na základě doporučení vedoucího Evropské plemenné knihy pro hrochy obojživelné (vedené shodou okolností Zoo Ostrava) z anglické Zoo Whipsnade v roce 2016, samec (*2012) pak přicestoval v říjnu loňského roku ze Zoo Antwerpy. Jejich spojení proběhlo bez komplikací a zvířata spolu od začátku tvoří harmonický pár, čehož důkazem je i brzké narození prvního potomka. Samec je dočasně od matky s mládětem oddělen, protože i pro něj se jedná o prvního potomka. Novopečená matka zatím zvládá svou rodičovskou premiéru velmi dobře. Mládě prospívá, je vitální a už také následuje matku na souš, kde jej zachycuje i video. Chovatelé jsou ale stále napjati, jak se bude situace dále vyvíjet, protože první týdny jsou pro mláďata kritická a i v přírodě je úmrtnost v tomto období poměrně vysoká.

Moderní zoologické zahrady se podílejí na ochraně ohrožených druhů zvířat nejen tím, že chovají vybrané druhy ve svých zařízeních v rámci mezinárodních záchovných programů, ale velmi aktivně podporují ochranářské projekty probíhající přímo v místech výskytu těch nejohroženějších druhů ve volné přírodě. Téměř dvacítku takových projektů podporuje i Zoo Ostrava. A nejedná se vždy jen o velká (a chlupatá) zvířata, ale například také o vzácné pěvce jihovýchodní Asie, mizející mořské želvy nebo právě drobné mexické rybky, které jsou v zoo nově k vidění při vstupu do pavilonu Malá Amazonie. Do podpory jsou prostřednictvím programu „Dvě koruny ze vstupu“ zapojeni i všichni návštěvníci zoo. Akvárium obývají tři druhy ryb, které jsou endemity mexického státu Jalisco. To znamená, že se nevyskytují nikde jinde na světě. Všechny obývají a nebo obývaly povodí Río Ameca a střetávaly se v malé říčce Teuchitlán. Jedná se o dva zástupce živorodých ryb gudejí – gudeu pomerančovou a skifii žlutou, a jednoho zástupce kaprovitých ryb jelečka teuchitlánského. A vlastně se ani jeden z těchto druhů přirozeně nevyskytuje už ani v této říčce. Na přelomu tisíciletí odsud tyto drobné rybky (i další druhy gudejí) vymizely. Naštěstí se ale tyto rybky těší poměrně velkému zájmu specializujících se akvaristů a také zoologických zahrad a akvárií, takže jsou zastoupeny v chovech v lidské péči. Díky tomu zatím nevymizely z planety úplně. Ba co víc, některé druhy byly navráceny zpět do přírody!