Hnízdní kolonie ibisů skalních v Zoo Ostrava se rozrostla o nové členy. Dva ze čtyř párů tohoto vzácného ptačího druhu odchovaly celkem čtyři mláďata. Ibisi skalní patří mezi nejohroženější ptáky světa. Volně žijící populace čítá méně než 1000 jedinců. O jejich záchranu usiluje mezinárodní repatriační projekt, do něhož jsou zapojeny zoologické zahrady a další ochranářské instituce, včetně  Zoo Ostrava. Divokou populaci posilují vypouštěním přirozeně odchovaných jedinců. Z Ostravy odjelo na jih Španělska, kde projekt probíhá, už 11 mladých ibisů. Jak to bude s letošními mláďaty ještě nevíme. Ibisi skalní jsou společenští tvorové, kteří v přírodě hnízdí v početných koloniích čítajících okolo 40 párů. V naší zoo tvoří ibisí kolonii čtyři chovné páry. Obývají prostornou voliéru společně se supy bělohlavými, kde mají ibisi k dispozici celkem šest hnízdních budek. Samičky do hnízd snášejí obvykle dvě až čtyři vejce, při jejich inkubaci se vzájemně střídají se svým partnerem. Jeden z rodičovských párů byl sestaven už v roce 2009 a od roku 2012 pravidelně odchovává mláďata. Druhý pár je nově sestavený, nicméně svou premiéru v odchovu mláďat zvládl také dobře. Všechna letošní mláďata už vylétla z hnízda a pohybují se po voliéře. Od dospělých ibisů jsou dobře rozeznatelná – nemají ještě zářivě červeně zbarvený zobák. Jejich pohlaví zatím neznáme.

Rybák bahenní patří k ptačím druhům, u nichž v posledních letech narůstá počet pozorování. Jedná se však vesměs o protahující jedince.

Hnízdění rybáka bahenního bylo v posledních letech prokázáno pouze dvakrát. Jedno neúspěšné v roce 2002 na jižní Moravě a hnízdění v Přírodní rezervaci Štěpán na okraji Ostravy v roce 2007. Toto historické hnízdění rybáků bylo úspěšné a byla vyvedena všechna 3 mláďata - viz naše video. Od té doby zde rybáci bahenní nehnízdili. Hned za hranicemi v Polsku hnízdí tito rybáci nehojně, ale pravidelně.

Předpokladem pro hnízdění rybáků bahenních jsou vody bohaté na plovoucí vegetaci. Výskyt tohoto rybáka je velice nestálý, neboť závisí na kolísání vody v hnízdních oblastech. Kolonie proto zanikají tak rychle, jak vznikají. Ptáci se tedy často rozptylují po okolí předchozího hnízdiště nebo osídlují zcela nové vhodné oblasti.

Komentované setkání u lemurů probíhá v průchozí expozici Ráj lemurů nedaleko Pavilonu evoluce. Expozici aktuálně obývá 17členná skupina madagaskarských lemurů ve čtyřech druzích: 13 jedinců lemurů kata (Lemur catta), dva lemuři červenobřiší (Eulemur rubriventer) a po jednom lemur běločelý (Eulemur albifrons) a lemur tmavý (Eulemur macaco). Všechno jsou to samečci. Návštěvníci mohou do expozice vstoupit mezi 14. a 15. hodinou a ve 14 a 14:30 vyslechnout i komentář chovatelů.

V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava můžete opět využít možnosti projet se přímo mezi stády afrických a asijských kopytníků. Tento týden zde byl po zimní přestávce a rozvolnění protikoronavirových opatření obnoven provoz safari expresu. Kromě 15 letošních mláďat je v africkém výběhu nově k vidění vysloužilý terénní vůz z roku 1971. Stejné modely jezdily (nebo stále ještě jezdí) po afrických pláních…

Expozičně-chovatelské zařízení TSAVO, které bylo v ostravské zoo otevřeno před necelým rokem, obývají dikobrazi jihoafričtí a spolu s mangustami trpasličími. Drobné šelmy mangusty už se zde poměrně záhy po otevření rozmnožily, u dikobrazů se mládě narodilo na začátku března tohoto roku. Expozice se nachází pod výběhem afrických kopytníků. Skupinu dikobrazů jihoafrických tvoří jeden samec, dvě samice a jedno mládě zatím neurčeného pohlaví, které se narodilo 8. března 2020. Samice dikobrazů je březí 93-105 dní a rodí 1-3 mláďata. Ta mají hned po narození otevřené oči, vyvinuté zuby a měkké bodliny, které ztvrdnou do 10. dne. Dikobrazi jsou převážně noční zvířata. Naše dikobrazy ale můžete vidět v jejich výběhu i dopoledne při krmení, kdy dostávají zejména zeleninu, granule a větve k okusu. Po zbytek dne pak můžete obdivovat výsledky jejich „důlní činnosti“, protože tito velcí afričtí hlodavci si hrabou nory v hloubce až 2 m, které jsou vzájemně propojené tunely.