Přestože venku stále ještě vládne chladnější počasí, můžete se i v tomto období v ostravské zoologické zahradě pořádně zapotit. A to když navštívíte některý z tropických pavilonů, například pavilon Papua – největší akvaterarijní komplex v zoo. Pavilon Papua byl otevřen v roce 2011. Toto expozičně-chovatelské zařízení návštěvníkům přibližuje tropickou přírodu ostrova Papua-Nová Guinea a představuje tamní ohrožené druhy zvířat i život původních papuánských kmenů. K vidění je zde přes 20 druhů živočichů – zástupců plazů, ryb i bezobratlých. Žije zde i jediný zástupce žraloků v zoo. Pavilon je rozdělen do čtyř velkých akvaterárií znázorňující jednotlivé biotopy papuánské přírody. V roce 2018 zde přibylo páté akvaterárium, které je umístěno v průchodu do navazující Voliéry Papua. V tomto prostoru jsou nainstalovány také informační tabule a vitrínky se dvěma soškami Bílých slonů. Jedná se o ocenění za chovatelské úspěchy, které se v pavilonu Papua udály. Konkrétně za odchovy varana papuánského a žralůčka okatého. Nejsou to ale jediné druhy, které se v pavilonu úspěšně rozmnožují. Patří k nim i tilikvy obrovské a dlouhokrčky Siebenrockovy. Pravidelné odchovy obyvatel ostravské Papuy tak dokazují, že podmínky pro náročný chov zejména plazů zde byly vytvořeny správně.

Neobvykle teplá zima se pozvolna chýlí ke konci. Ptáci, kteří se vyhnuli strastem daleké cesty a namísto pravidelné migrace zůstali raději v místech svého hnízdiště, na tom, jak se zdá, vydělali. Jedná se například o pěvušky, drozdy či červenky. A nově také o jeřáby popelavé (Grus grus), jejichž zimování u nás bylo ještě před 10 lety raritou. V současnosti zimuje více než 100 jeřábů na několika místech naší republiky. Poprvé se nám daří podrobné chování zimujících jeřábů také sledovat díky jeřábovi označenému vysílačem od Zoo Ostrava, který tráví zimní měsíce v teplém Polabí. Tento jeřáb v letošním roce již završí třetí rok života a to je také doba, kdy si obvykle tito majestátní ptáci začínají hledat partnera a vhodnou lokalitu k hnízdění. Na stavbě hnízda i výchově potomstva se podílejí oba partneři. K upevnění párových svazků využívají mimo jiné tzv. tanec, což je velice složitý sled různých pohybů prováděný synchronizovaně oběma partnery. Souznění páru je pak stvrzeno duetovým voláním, které je za dobrých podmínek slyšitelné i na několik kilometrů. Tance jsou pro každý druh jeřábů specifické. Tanec jeřába bělošíjího (Antigone vipio), který v tomto období můžeme pozorovat v ostravské zoo, je poněkud odlišný od tance našeho jeřába popelavého, který bude v následujících týdnech možná probíhat i na Kozmických ptačích loukách nedaleko Ostravy.

V zoo žije aktuálně 20 pávů korunkatých (10 samců a 10 samic) v tzv. polodivokém chovu. To znamená, že je mohou návštěvníci potkat volně se procházet po celém areálu zoologické zahrady a botanického parku. Občas jsou k vidění i v některém výběhu zvířat, kam zaletí. Ano, pávi opravdu létají! Během dne se pohybují hlavně po zemi, kde si hledají potravu, ale na noc vylétají do korun stromů hřadovat. Spánek vysoko nad zemí je pro ně mnohem bezpečnější a chrání je před pozemními predátory. Na zemi nocuje pouze samice v době, kdy vodí ještě neletuschopná mláďata. V ostravské zoo nocují pávi ponejvíce na vzrostlých dubech podél výběhu lam.

Zoo Ostrava vydala 25. ročník plemenné knihy siky vietnamského (Cervus nippon pseudaxis), která shrnuje informace o současném stavu populace ve světě. Plemenná kniha slouží nejen jako ucelený přehled jednotlivých chovů, ale obsahuje celou řadu genetických a demografických analýz, ze kterých plynou doporučení na vhodné změny ve stávajících chovech, které chovatelům zasíláme společně s plemennou knihou. Žijící populace siky čítala k prvnímu listopadu 2019 celkem 454 jelenů, z toho 126 samců, 292 samic a 36 jedinců neurčeného pohlaví. Celková populace se za uplynulé roky neustále zvyšuje, což je důležité pro zachování tohoto druhu alespoň v lidské péči, případě i zpětnou introdukci druhu do přírody.

Při návštěvě zimní zoo si mohou lidé kromě chovaných zvířat užít také pozorování volně žijících ptáků, kteří tráví zimu u nás. Řada z nich přilétá za potravou na krmítka, zvláště leží-li na zemi sněhová pokrývka a klesá-li teplota hluboko pod bod mrazu. Mezi takové strávníky patří různé druhy sýkor (koňadra, modřinka, babka), kos černý, brhlík lesní, strakapoud velký, stehlík obecný a další. Zájemci mají možnost při své návštěvě zoo volně žijícím ptačím obyvatelům sami přilepšit. Podél hlavní návštěvnické trasy je nainstalováno několik krmítek, do nichž mohou nasypat s sebou přinesené dobroty, např. slunečnicová a další semínka, příp. umístit lojovou kouli (ideálně bez plastové síťky, která se může stát pro ptáky pastí).  Vhodné ptačí krmení je k dispozici zdarma na požádání u vstupu do zoo.