Při návštěvě zimní zoo si mohou lidé kromě chovaných zvířat užít také pozorování volně žijících ptáků, kteří tráví zimu u nás. Řada z nich přilétá za potravou na krmítka, zvláště leží-li na zemi sněhová pokrývka a klesá-li teplota hluboko pod bod mrazu. Mezi takové strávníky patří různé druhy sýkor (koňadra, modřinka, babka), kos černý, brhlík lesní, strakapoud velký, stehlík obecný a další. Zájemci mají možnost při své návštěvě zoo volně žijícím ptačím obyvatelům sami přilepšit. Podél hlavní návštěvnické trasy je nainstalováno několik krmítek, do nichž mohou nasypat s sebou přinesené dobroty, např. slunečnicová a další semínka, příp. umístit lojovou kouli (ideálně bez plastové síťky, která se může stát pro ptáky pastí).  Vhodné ptačí krmení je k dispozici zdarma na požádání u vstupu do zoo.

Ostravská zoologická zahrada chová kriticky ohrožené krokodýly štítnaté. Několik týdnů byl přístup k jejich expozici v pavilonu Tanganika poněkud omezen. Jedna ze samic postavila přímo pod vyhlídkou u akvária hnízdo a snesla do něj vejce. Abychom samici zachovali klid při péči o snůšku, vyhlídku jsme uzavřeli. Přestože chovatelé věděli, že vejce jsou neoplozená (ve skupině chybí samec), získali díky tomu cenné zkušenosti a poznatky o tomto vzácném a zřídka chovaném druhu.Jedná se o první snůšku krokodýlů štítnatých v ČR a v Unii českých a slovenských zoologických zahrad!V očích veřejnosti jsou krokodýli často vnímáni jako chladnokrevní zabijáci, ale jsou to především starostliví rodiče a velice inteligentní zvířata. Samice úzkostlivě střeží hnízdo se snůškou a většina druhů krokodýlů následně pak i mláďata. Přestože jsme věděli, že vejce jsou neoplozená, zajímalo nás, jaké jsou v hnízdě podmínky pro případný odchov v budoucnosti. Při první kontrol jsme po oddělení samic vložili do hnízda přístroj datalogger, který průběžně zaznamenává teplotu a vlhkost. Měření ukázala, že v hnízdě se teploty pohybovaly od 32,4 po 34,1 °C a relativní vlhkost byla 100%. Zaznamenané hodnoty signalizují, že v hnízdě byly dobré podmínky pro přirozenou inkubaci vajec.

U hulmanů posvátných se v průběhu posledních 11 měsíců narodilo 11 mláďat. Celkem skupina čítá 23 členů, a je tak největší chovnou skupinou těchto primátů na světě (mimo Indii). Hulmani jsou k vidění v expozici Čitván, kde obývají velký přírodní výběh společně s medvědy ušatými. Tento prostor podněcuje u zvířat přirozené chování a zajišťuje tak jejich větší pohodu. Vzrostlé stromy slouží obratným opicím nejen ke šplhání, ale coby listožravcům i jako přirozený zdroj potravy. Do početné skupiny sociálně žijících primátů se chovatelé snaží zasahovat jen minimálně, aby mezi zvířaty nenarušovali přirozené vazby a chování. A právě to je důležitý předpoklad pro úspěšné fungování skupiny i odchovy mláďat. O všechna narozená mláďata příkladně pečují jejich matky. A to i přesto, že některé ze samic jsou prvorodičky, které nemusejí svou mateřskou roli napoprvé zvládnou. Samice primátů nemají péči o mláďata vrozenou, ale učí se jí pozorováním starších samic ve skupině a také zapojováním do odchovu mladších sourozenců i dalších mláďat. K získání cenných zkušeností měly mladé hulmaní samičky mnoho příležitostí a zúročují je při odchovu svých prvních potomků. Nejstarší mládě přišlo na svět 11. prosince 2018, nejmladší se narodilo 10. října 2019. Je mezi nimi šest samečků a čtyři samičky. Pohlaví naposledy narozeného mláděte chovatelé zatím neznají.

Ostravská zoologická zahrada je dlouhodobě zapojena do ochrany ohrožených druhů naší přírody. Od roku 1995 bezplatně poskytla více než 600 v zoo odchovaných mláďat pro vypuštění do volné přírody, čímž pomáhá posilovat divoké populace těchto druhů. Ve spolupráci se Záchrannou stanicí v Bartošovicích pravidelně vypouští sovy pálené a sýčky obecné, letos to byli i tři mladí výři velcí. Všichni tři mají vysílačku, takže je možné sledovat, jak se sovám daří a kam až létají.

V minulém týdnu byl z belgické Zoo Antverpy do Zoo Ostrava dovezen nový samec hrocha obojživelného, aby utvořil nový chovný pár se zdejší samicí. První dny pobýval hroší samec v zázemí, aby si postupně zvykal na nové prostředí. Dnes poprvé jej mohou vidět i návštěvníci zoo a přes bariéru se také může seznamovat se svou novou partnerkou. Samec se narodil 1. května 2012 ve francouzském Parc Zoologique d'Amneville. Od roku 2016 pobýval v belgické zoo v Antverpách. Několik dní po příjezdu trávil samec v zázemí pavilonu Tanganika, aby se po transportu uklidnil. Dnes jej chovatelé pustili i do expoziční části, kde jej můžete vidět. Zatím zůstává oddělen od samice bariérami na souši i v bazénu, obě zvířata se ale mohou vidět a pomalu se seznamovat. Kdy dojde k jejich spojení, uvidíme podle vzájemného chování, věříme ale, že do budoucna spolu utvoří harmonizující pár a zapojí se do reprodukce.