Ostravská samice orlosupa bradatého, která se vylíhla 21. února a byla svými rodiči úspěšně odchována, byla v sobotu 25. května společně s mládětem odchovaným v bulharské stanici Green Balkans vypuštěna ve Francii v oblasti Baronnies v rámci projektu GYPCONNECT. Cílem tohoto projektu je propojit obnovenou alpskou a ještě původní pyrenejskou populaci orlosupů bradatých. Obě mláďata byla vybavena vysílačkou, takže je možné sledovat jejich pohyb. Samice je v pořádku a už dobře létá. Zatím se zdržuje poblíž místa vypuštění, pouze dvakrát zaletěla do hor ve Vercors. Pravidelně přilétá na krmiště kontrolované francouzskými kolegy. Je odvážná – od potravy odhání supy bělohlavé a supy hnědé.

V zoo se narodilo v půlce července v pořadí třetí mládě binturonga. První týdny života trávilo v bezpečí budky, nyní už se odvážně vydává na průzkum dalších prostor. Nový přírůstek u největší cibetkovité šelmy mohou návštěvníci vidět v pavilonu indických zvířat. Matka mláděte v předešlých letech úspěšně odchovala už dvě mláďata. První se narodilo na konci roku 2016, druhé zkraje roku 2018. Tentokrát porodila mláďata tři (17. července), ale dvě z nich uhynula krátce po porodu. Třetí mládě prospívá a v tuto chvíli už je velká naděje, že bude matkou úspěšně odchováno. Zatím ještě neznáme jeho pohlaví, jelikož nechceme nijak narušovat přirozenou péči o mládě. Z tohoto důvodu je i přístup přímo k expozici v pavilonu omezen, protože vysoký počet návštěvníků, který k nám v letních měsících míří, samici trochu znervózňoval. Věřím ale, že lidé budou mít pro toto omezení pochopení, úspěšný a nerušený odchov mláděte je pro nás velmi důležitý a prioritní. Nicméně trpěliví návštěvníci mohou mládě i tak zahlédnout.

Na Cestě vody je nově umístěno několik dřevěných soch slovanských bohů jako připomínka toho, že naši předci zakládali osady a vesnice poblíž vodních toků. Ty sloužily lidem nejen k obživě, ale i jako důležité dopravní spojnice – hlavně pro směnný obchod. Slovanští bohové a symboly s nimi spojené mají často různá vyobrazení a ztvárnění. Shodné jsou jen drobnosti jako např. jablko, roh hojnosti, zbraň apod. Pro Slovany nebylo přesné vyobrazení důležité. Důležitější byly schopnosti božstva, jejich um, síla a ochota podělit se o ně s těmi, kdo je uctívali. Návštěvníci v zoo najdou Peruna, Živu, Svantovíta, Svaroga, Ladu a Kolovrata.

Samice dikobraze srstnstonosého stihla letos porodit už dvakrát, což není u hlodavců nic neobvyklého. První mláďata přišla na svět v březnu letošního roku, druhá pak začátkem července. V březnu se narodila dvě mláďata, ale jedno po porodu uhynulo. V červenci to byla tři mláďata, z nichž jedno také uhynulo druhý den po porodu. Ve výběhu v blízkosti expozice Na statku a voliér s dravými ptáky je tak aktuálně k vidění šestičlenná skupina: tři letošní mláďata (dva samečci a jedna samička), rodičovský pár a jeden starší samec.

V expozici Na statku můžete vidět pět mláďat prasete domácího plemene mangalica. Narodila se 5. července. Jedná se o dvě samičky a tři samečky, přičemž samičky a jeden sameček mají šedě zbarvenou srst, zbývající dva samečci jsou rezavě hnědí. Prasata jsou velmi čistotná zvířata, která si nelehají do vlastních výkalů, pokud k tomu nejsou donucena například v malém chlívku. Válení v blátě je naopak přirozené chování a prasata (ale i jiné druhy zvířat) tuto činnost vykonávají, aby se v horkých dnech ochladila a zároveň si vytvořila na těle jakousi krustu, která je chrání před vnějšími kožními parazity. Prase domácí mangalica je plemeno chované především na Balkáně a v Maďarsku. Je nápadné svou hustou pro prase nezvyklou kadeřavou srstí. Vyskytuje se v několika barevných formách – světle šedé, béžové, rezavohnědé nebo tmavě hnědé. V kohoutku dosahuje výšky okolo 85 cm, vážit může až 300 kg. Vyznačuje se poměrně velkou odolností proti nepřízni počasí. Mangalica je využívána zejména jako zdroj masa.