Nová expozice pro krajty zelené vznikla v pavilonu Papua – největším akvaterarijním komplexu ostravské zoo. Krajty se staly prvními zástupci hadů v tomto pavilonu. Ve vodním prostředí budou k vidění i dva zástupci paprskoploutvých ryb. Jedná se o hejno stříkounů pětitrnných – ryb se zajímavou strategií lovu potravy – a murénu sundskou, což je jediný druh murény, která v dospělosti obývá sladké vody. Vybudováním nového akvaterária došlo k rozšíření a zpestření prostoru prezentujícího návštěvníkům vzácné zástupce papuánské přírody. Společně s otevřením nového akvaterária bude zároveň znovu zprovozněna expozice Písčiny řeky Fly, jejíž součástí je akvárium o objemu 8000 litrů, které prošlo v minulých měsících rozsáhlou opravou. Akvárium obývají dva druhy želv – karetky novoguinejské a dlouhokrčky Siebenrockovy – a starobylé ryby baramundi severní.

V ostravské zoologické zahradě je chován největší počet kočkodanů Dianiných v lidské péči na světě. Za posledních dvanáct měsíců se zde narodilo nejvíce mláďat. Díky respektování přirozeného způsobu života a minimálnímu zasahování do sociálního složení skupin se zoo v Ostravě řadí k úspěšným chovatelům nejen kočkodanů, ale i jiných druhů primátů. Kočkodany Dianiny chová Zoo Ostrava od roku 1975. Za tuto dobu se zde narodilo 54 mláďat, z nichž 45 bylo úspěšně odchováno – všechna přirozeně svými matkami. V roce 2012 se ostravská skupina kočkodanů Dianiných rozdělila na dvě. V každé byla matka s dvěma dcerami, které postupně pohlavně dospěly a začaly se rozmnožovat. Jednu ze skupin jsme v roce 2015 přemístili do nového Pavilonu evoluce, kde se od té doby narodilo již jedenáct mláďat, z nichž osm přežilo. Druhá skupina kočkodanů zůstala v původním pavilonu primátů a i zde se pravidelně rodí mláďata. Aktuálně zoo chová 24 těchto pestrých západoafrických opic, což v rámci zoologických zahrad představuje nejvíce na světě. V Pavilonu evoluce žije 13členná skupina, v pavilonu primátů 8členná, v zázemí pak ještě pár s mládětem, které je jedním z mláďat narozených v letošním roce. Předpokládáme, že v pavilonu primátů se v blízké době dočkáme dalšího mláděte.

Expozice Noční Tanganika byla nějakou dobu uzavřena návštěvníkům. Důvodem bylo narození mláděte komby Garnettovy. Chtěli jsme samici po porodu poskytnout klid při odchovu mláděte. Tento druh se v lidské péči množí jen velmi vzácně, proto je ostravský odchov velmi důležitý pro celosvětovou populaci této africké poloopice. Komba Garnettova zatím nepatří ve volné přírodě ke kriticky ohroženým druhům, situace se však může kdykoli změnit a pak se může chov v lidské péči stát stěžejním pro zachování tohoto druhu na Zemi. Mládě komby Garnettovy se v ostravské zoo narodilo 12. října. První týdny života trávilo v jedné z budek. Vzhledem k tomu ale, že expozice Noční Tanganika prošla v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací, mají chovatelé možnost prostřednictvím kamerového systému nepřetržitě pozorovat, co se v boudách děje, aniž by byla zvířata nějak rušena (viz video).  S ohledem na ojedinělost odchovu této poloopice byla uzavřena celá expozice na nějakou dobu i návštěvníkům. Díky těmto opatřením se zatím vše vyvíjí dobře, matka o svého potomka příkladně pečuje a mládě prospívá. V tomto období je Noční Tanganika opět otevřená a trpěliví návštěvníci mají možnost mládě zahlédnout, jak je samice přenáší v tlamě, a to i přesto, že mládě už je poměrně velké. Způsob přenášení je docela zajímavý – samice mládě drží za bříško, takže mládě je přetočené k matce břichem, ne jako u koček, které svá mláďata přenášejí za kůži na krku.

Celkem 1200 lidí běželo na konci srpna v ostravské zoologické zahradě pro lemury Sclaterovy. Díky nim zoo pošle na jejich záchranu 190 tis. Kč! Zoo Ostrava jej opět uspořádala ve spolupráci s osvědčeným partnerem – atletickým klubem SSK Vítkovice 30. srpna 2018. A i třetí ročník běhu byl mimořádně úspěšný! Akce se zúčastnilo na 1200 běžců a zoo na některých místech běžeckých tras doslova praskala ve švech! Největší zájem ze strany běžců byl o trať v délce 5 km. Další možností byla trasa 2,5 km a rodinný běh na 480 m, kterého se účastnili zejména menší děti, ale i rodiče či prarodiče s kočárky. Atmosféru běhu zachycuje video.

Na betonové stěně naproti vchodu do pavilonu slonů vznikla malba obřích vyhynulých savců v životní velikosti. Pro srovnání, o jak obrovská zvířata se jednalo, je mezi nimi ztvárněn i slon indický, který je zde nejmenším tvorem. Součástí malby je vůbec největší suchozemský savec, který možná překvapivě nepatří mezi chobotnatce, ale byl příbuzný dnešním nosorožcům. Byl to tvor s názvem Paraceratherium (dříve nazývaný Indricotherium). Návštěvníci zde uvidí také největší druh mamuta nebo nejznámější druh mamuta – mamuta srstnatého (jehož kosterní model byl návštěvníkům zoo představen letos o prázdninách). Malbu o ploše bezmála 120 m2 vytvořil mladý umělec Nikola Vavrous společně s Tomášem Bírošem.