Malby obřích savců
Na betonové stěně naproti vchodu do pavilonu slonů vznikla malba obřích vyhynulých savců v životní velikosti. Pro srovnání, o jak obrovská zvířata se jednalo, je mezi nimi ztvárněn i slon indický, který je zde nejmenším tvorem. Součástí malby je vůbec největší suchozemský savec, který možná překvapivě nepatří mezi chobotnatce, ale byl příbuzný dnešním nosorožcům. Byl to tvor s názvem Paraceratherium (dříve nazývaný Indricotherium). Návštěvníci zde uvidí také největší druh mamuta nebo nejznámější druh mamuta – mamuta srstnatého (jehož kosterní model byl návštěvníkům zoo představen letos o prázdninách). Malbu o ploše bezmála 120 m2 vytvořil mladý umělec Nikola Vavrous společně s Tomášem Bírošem.
Botanický park v Zoo Ostrava
O tom, že ostravská zoologická zahrada se vedle chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat věnuje intenzivně i aktivitám spojenými s rostlinami, se návštěvníci přesvědčují již celou řádku let. Dnes se botanická stránka činnosti oficiálně dostala i do názvu organizace. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města Ostravy.
Selátka na statku
V ostravské zoo v expozici Na statku mohou návštěvníci vidět tři mláďata prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 20. srpna. Selátka pobývají ve venkovním výběhu se svou matkou hlavně za pěkného počasí. Prase domácí mangalica je plemeno chované především na Balkáně a v Maďarsku pro maso. Je nápadné svou hustou pro prase nezvyklou kadeřavou srstí. V kohoutku dosahuje výšky okolo 85 cm, vážit může až 300 kg. Vyznačuje se poměrně velkou odolností proti nepřízni počasí.
Nový druh v zoo – otužilý papoušek z hor
Návštěvníci ostravské zoologické zahrady mají od tohoto týdne možnost vidět nový druh – středně velkého pestrého papouška alexandra čínského. Skupina těchto otužilých papoušků z hor obývá upravenou voliéru, ve které byli dříve k vidění výři velcí. Nová expozice se nachází u Voliér ptáků Tibetu a Číny nedaleko vstupu do zoo. Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří k nejpestřeji zbarveným alexandrům. Dospělý samec a samička jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají červenou horní část zobáku, samice černou) i odlišnému opeření. Mladí jedinci nejsou tak pestří. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Číně (provincie Sečuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehličnaté a smíšené lesy, porosty rododendronů i kulturní krajina v nadmořských výškách 1 250 až 4 000 m. V Červeném seznamu ohrožených druhů je tento otužilý pestrý papoušek zařazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened), a to především kvůli kácení starých stromů, které jsou důležité pro jejich hnízdění, a kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty. Chovná skupina v Zoo Ostrava čítá momentálně 12 jedinců, ale měla by se ještě navyšovat až na 20 ptáků. Nová expozice v areálu zoo je situována do míst, kde jsou k vidění i další zástupci fauny i flory Číny a navazuje na Voliéry ptáků Tibetu a Číny, výběh jelenů milu, Čínskou zahradu a bohaté porosty rododendronů.
Den pro supy
V Evropě se vyskytují čtyři druhy supů – sup bělohlavý (Gyps fulvus), sup hnědý (Aegypius monachus), sup mrchožravý (Neophron percnopterus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Jejich populace nejsou nijak velké. Čítají okolo několika set až několik tisíc párů. Nejpočetnějším evropským supem je sup bělohlavý, jehož počty jsou odhadovány na 20 000 párů, nejvzácnějším pak orlosup bradatý, jehož počty nepřesahují 1 000 párů. V minulosti byli tito majestátní dravci člověkem intenzivně pronásledováni. Lidé bohužel věřili, že supi dokáží ulovit např. jehňata nebo dokonce malé děti. V důsledku ilegálního zabíjení nebo kladení otrávených návnad tak byli na mnohých místech vyhubeni. Díky přísné ochraně a tzv. repatriačním projektům se daří supy na původní místa postupně navracet. Velký podíl na tom mají i ochránci přírody ze zoologických zahrad, které jsou do záchranných projektů zapojeny a bezplatně poskytují odchované ptáky pro vypuštění do volné přírody. Tak je naplňován jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti. Jedná se o konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Také Zoo Ostrava, která chová všechny čtyři evropské supy, je do těchto projektů zapojena.