O tom, že ostravská zoologická zahrada se vedle chovu vzácných a ohrožených druhů zvířat věnuje intenzivně i aktivitám spojenými s rostlinami, se návštěvníci přesvědčují již celou řádku let. Dnes se botanická stránka činnosti oficiálně dostala i do názvu organizace. Rozhodlo o tom zastupitelstvo města Ostravy.

V ostravské zoo v expozici Na statku mohou návštěvníci vidět tři mláďata  prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 20. srpna. Selátka pobývají ve venkovním výběhu se svou matkou hlavně za pěkného počasí. Prase domácí mangalica je plemeno chované především na Balkáně a v Maďarsku pro maso. Je nápadné svou hustou pro prase nezvyklou kadeřavou srstí. V kohoutku dosahuje výšky okolo 85 cm, vážit může až 300 kg. Vyznačuje se poměrně velkou odolností proti nepřízni počasí.

Návštěvníci ostravské zoologické zahrady mají od tohoto týdne možnost vidět nový druh – středně velkého pestrého papouška alexandra čínského. Skupina těchto otužilých papoušků z hor obývá upravenou voliéru, ve které byli dříve k vidění výři velcí. Nová expozice se nachází u Voliér ptáků Tibetu a Číny nedaleko vstupu do zoo. Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří k nejpestřeji zbarveným alexandrům. Dospělý samec a samička jsou snadno rozlišitelní díky odlišnému zbarvení zobáku (samci mají červenou horní část zobáku, samice černou) i odlišnému opeření. Mladí jedinci nejsou tak pestří. Vyskytuje se pouze v horách s vlhkými stálezelenými lesy v Tibetu a v Číně (provincie Sečuán a Jün-nan) a v indických státech Arunáčalpradéš a Ásám. Jeho biotopem jsou jehličnaté a smíšené lesy, porosty rododendronů i kulturní krajina v nadmořských výškách 1 250 až 4 000 m. V Červeném seznamu ohrožených druhů je tento otužilý pestrý papoušek zařazen v kategorii blízko ohrožení (Near Threatened), a to především kvůli kácení starých stromů, které jsou důležité pro jejich hnízdění, a kvůli pytláctví a nelegálnímu obchodu s volně žijícími zvířaty. Chovná skupina v Zoo Ostrava čítá momentálně 12 jedinců, ale měla by se ještě navyšovat až na 20 ptáků. Nová expozice v areálu zoo je situována do míst, kde jsou k vidění i další zástupci fauny i flory Číny a navazuje na Voliéry ptáků Tibetu a Číny, výběh jelenů milu, Čínskou zahradu a bohaté porosty rododendronů.

V Evropě se vyskytují čtyři druhy supů – sup bělohlavý (Gyps fulvus), sup hnědý (Aegypius monachus), sup mrchožravý (Neophron percnopterus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus). Jejich populace nejsou nijak velké. Čítají okolo několika set až několik tisíc párů. Nejpočetnějším evropským supem je sup bělohlavý, jehož počty jsou odhadovány na 20 000 párů, nejvzácnějším pak orlosup bradatý, jehož počty nepřesahují 1 000 párů. V minulosti byli tito majestátní dravci člověkem intenzivně pronásledováni. Lidé bohužel věřili, že supi dokáží ulovit např. jehňata nebo dokonce malé děti. V důsledku ilegálního zabíjení nebo kladení otrávených návnad tak byli na mnohých místech vyhubeni. Díky přísné ochraně a tzv. repatriačním projektům se daří supy na původní místa postupně navracet. Velký podíl na tom mají i ochránci přírody ze zoologických zahrad, které jsou do záchranných projektů zapojeny a bezplatně poskytují odchované ptáky pro vypuštění do volné přírody. Tak je naplňován jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti. Jedná se o konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností. Také Zoo Ostrava, která chová všechny čtyři evropské supy, je do těchto projektů zapojena.

Mladý sup hnědý, který se v ostravské zoologické zahradě vylíhnul letos v dubnu a byl zařazen do mezinárodního projektu na obnovu populace tohoto dravce v bulharském pohoří Stara Planina, už létá ve volné přírodě. Je to samička a dostala jméno Ostrava. Do Bulharska byla převezena na konci července, na vypouštěcí místo vysazena 25. července spolu s dalším mládětem ze Zoo Riga (samcem Bojanem) v době, kdy oba ptáci nelétali, aby se postupně seznámili s okolím. Z hnízdní plošiny vylétli poprvé po 22 dnech pobytu 15. srpna. Mláďata jsou bulharskými kolegy stále intenzivně dokrmována, stále bez jakéhokoli dalšího kontaktu s lidmi. Vylétnutí prvních dvou mláďat umožnilo, že třetí mladý sup, který dorazil ze Zoo Riga (samice jménem Riga), mohl být úspěšně podložen na stejnou vypouštěcí plošinu. Zde se ho snažil také kontaktovat divoký sup hnědý. Všichni tři ptáci jsou vybaveni satelitní vysílačkou pro následný monitoring.