Mladý sup hnědý, který se v ostravské zoologické zahradě vylíhnul letos v dubnu a byl zařazen do mezinárodního projektu na obnovu populace tohoto dravce v bulharském pohoří Stara Planina, už létá ve volné přírodě. Je to samička a dostala jméno Ostrava. Do Bulharska byla převezena na konci července, na vypouštěcí místo vysazena 25. července spolu s dalším mládětem ze Zoo Riga (samcem Bojanem) v době, kdy oba ptáci nelétali, aby se postupně seznámili s okolím. Z hnízdní plošiny vylétli poprvé po 22 dnech pobytu 15. srpna. Mláďata jsou bulharskými kolegy stále intenzivně dokrmována, stále bez jakéhokoli dalšího kontaktu s lidmi. Vylétnutí prvních dvou mláďat umožnilo, že třetí mladý sup, který dorazil ze Zoo Riga (samice jménem Riga), mohl být úspěšně podložen na stejnou vypouštěcí plošinu. Zde se ho snažil také kontaktovat divoký sup hnědý. Všichni tři ptáci jsou vybaveni satelitní vysílačkou pro následný monitoring.

V Malé Amazonii, nejmenším pavilonu v ostravské zoologické zahradě, jsou k vidění dvě mláďata kriticky ohrožených tamarínů pinčích. Chovný samec na hřbetě nosí dvojčata narozená 12. srpna. Mláďata, jejichž pohlaví zatím neznáme, se mají čile k světu a návštěvníci je mohou vidět, jak se nosí na zádech svého otce. Samci tamarínů záhy po narození přejímají hlavní péči o potomky, samice mláďata zpravidla jen kojí. Rodina tamarínů čítá aktuálně pět členů. Kromě rodičů a letošních mláďat je ve skupině ještě potomek rodičovského páru narozený v roce 2016. Je to sameček a chovatelé jej pozorovali, jak záhy po porodu na zádech nosil své mladší sourozence. Podobně jako samičky primátů (a nejen jich) se učí péči o potomstvo, trénují i mladí samci tamarínů svou budoucí otcovskou roli. Svou expozici tamaríni sdílejí s akuči zeleným – zástupcem jihoamerických hlodavců.

Dřevěné uhlí je v letním období poměrně často využívaným zbožím. Napadlo Vás, že jeho výroba může způsobovat devastaci původních lesních porostů a také zvířecích obyvatel, kteří v nich žijí? Toto se například děje na Madagaskaru… Madagaskar je čtvrtým největším ostrovem na světě s unikátní faunou a flórou. Je místem s největším počtem endemických druhů, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi! Z přibližně 117 známých savců žijících na Madagaskaru je 90 % endemických. K nim se řadí i lemuři. Dnes patří téměř většina k ohroženým druhům. Hlavní příčinou ohrožení nejen lemurů, ale i dalších původních živočichů a rostlin na Madagaskaru je ničení jejich přirozeného prostředí, pytláctví a zavlečení nepůvodních druhů. A jak souvisí dřevěné uhlí s ochranou resp. ohrožením lemurů? Jednou z příčin ničení původních lesů na Madagaskaru je výroba dřevěného uhlí, které obyvatelé Madagaskaru využívají jako zdroj tepla a také na vaření. Tak dochází k rozsáhlé devastaci lesních porostů, které jsou domovem celé řady unikátních živočišných a rostlinných druhů, včetně vzácných lemurů. Na tuto problematiku nově upozorňují návštěvníky ostravské zoo pytle s dřevěným uhlím, které jsou umístěny, kde jinde, než v průchozí expozici Ráj lemurů.

Antilopa Derbyho je největší a zároveň nejohroženější antilopa světa. Sobota 25. srpna bude v ostravské zoologické zahradě patřit právě jí. Už podeváté se zde skuteční akce organizovaná spolkem Derbianus Conservation. který se v záchraně této antilopy angažuje. Zoo Ostrava podporuje záchranný projekt od roku 2010 a od roku 2016 i každý návštěvník zoo prostřednictvím projektu Koruna ze vstupu. Sobotní program bude probíhat u expozice Na statku od 10 do 17 hod. Návštěvníci se seznámí s antilopou Derbyho a zároveň se od přímých účastníků projektu dozvědět aktuální novinky ze Senegalu, kde projekt již řadu let probíhá. Děti se opět mohou těšit na nejrůznější antilopí aktivity a také malování na obličej. K zakoupení budou také nejrůznější předměty s motivem antilop, jako jsou magnetky, samolepky, plátěné tašky či trička. Veškerý zisk z této akce poputuje přímo na záchranný program, který trvá už více než 15 let.

V posledním roce bylo v areálu ostravské zoologické zahrady nainstalováno několik kosterních modelů v životní velikosti. Jedná se zejména o předchůdce a prapříbuzné dnešních živočichů, tj. o zástupce pleistocenní a miocenní fauny. Nejnovějším přírůstkem je kosterní model mamuta srstnatého, jehož vznik finančně podpořil Moravskoslezský kraj. Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) žil na území Evropy, Asie i Severní Ameriky posledních 300 000 let. Poslední populace zde přežívaly pravděpodobně až do období 8000-7500 př. n. l., později žili mamuti už jen na Wrangelově ostrově u nejvýchodnější Sibiře (před 4000 lety). Na území České republiky se vyskytoval ještě před cca 10 000 lety. Mezi hlavní naleziště mamutích pozůstatků v  ČR patří  Předmostí u Přerova a Dolní Věstonice. Mamut byl nejbližším příbuzným slona indického (Elephas maximus). Předlohou pro ostravského mamuta byla kostra mamuta nalezeného u německé obce Bornau. Jedná o jeden z mála venkovních modelů kostry mamuta. Je umístěn u výběhu slonů indických.