Sloní samec Maxim, který byl do ostravské zoologické zahrady dovezen před necelými dvěma měsíci, se ve zdejším pavilonu úspěšně zabydluje. Kromě pravidelného tréninku s ošetřovateli, se nepravidelně koupe i ve vnitřním bazénu.

V letním období mohou naši loni pobývat ve venkovních výbězích i v noci, čehož rádi využívají. Maxim venku také spí – na speciálně připravené hromadě. Jeho velké kly mu totiž neumožňují pohodlně ležet na rovné podložce.

Ostravská zoologická zahrada chová přes 120 druhů ptáků z různých koutů světa. Dalších asi 60 druhů žije volně v přírodním areálu zoo. V minulých týdnech provedli pracovníci zoo kontrolu hnízdních míst, aby zjistili, jak a kým jsou využívána a kolik mláďat se podařilo vyvést. Seznam zjištěných hnízdních druhů v Zoo Ostrava je poměrně dlouhý a zahrnuje více než 60 druhů ptáků. Určitě to však není číslo konečné, počty podléhají neustálým změnám, takže je nutno je považovat za živý materiál. Jeden rok bude v zoo hnízdit druhů více, druhý rok zas méně, tak jak je to v přírodě obvyklé. Každopádně v naší zoo vytváříme podmínky pro budoucí zahnízdění dalších druhů, jako jsou např. rorýsi obecní. Na budovách v Zoo Ostrava lze nalézt celkem 100 hnízd jiřiček obecných a 17 hnízd vlaštovek obecných. „Hnízda jiřiček byla letos obsazena ze 65 %, hnízda vlaštovek z 80 %. Pro vyšší pevnost hnízd jiřiček byl navezen kvalitní jíl přímo pod hnízda, čehož jiřičky okamžitě využily a stavěly z něj hnízda pevnější. Ze čtyř vyvěšených budek pro puštíky obecné byly obsazeny dvě. V jedné vyvedl pár naší nejběžnější sovy dvě mláďata, ve druhé další pár čtyři mláďata.(viz foto) Jedna z budek určených rehkům speciálně zabezpečených proti predátorům (rehkovník bezpečný) byla obsazena lejsky šedými. (viz foto). Stejně tak dvě ze čtyř budek původně určených pro poštolky byly obsazeny zcela jiným druhem, navíc ze skupiny savců – veverkou.

V ostravské zoologické zahradě se minulý týden narodilo druhé mládě damana pralesního. Porodila je samice, která se svým partnerem obývá noční expozici v Pavilonu evoluce, takže návštěvníci mají poprvé možnost mládě také pozorovat. První ostravské mládě, které bylo zároveň historicky prvním mládětem tohoto tajemného nočního savce na světě, pobývá se svými rodiči mimo zraky návštěvníků v chovatelském zázemí. Druhé ostravské mládě damana pralesního se narodilo 18. července. Tentokrát je samice porodila na zemi, ne v porodní boudě jako tomu bylo v případě prvního mláděte a jak je to pravidlem u damanů stromových. Mládě je vitální a velmi aktivně se pohybuje po expozici, takže trpěliví návštěvníci zoo mají možnost je zahlédnout.

Supi mrchožraví jsou nejmenší ze čtyř druhů supů, které se vyskytují v Evropě. Každoročně urazí tisíce kilometrů ze svých hnízdišť v jižní Evropě na zimoviště v Africe a na Arabském poloostrově. Zimující supi se za potravou slétají na místa, která lidem příliš nevoní, pro mrchožravé supy jsou však zásadním zdrojem – na skládky odpadu. Zoo Ostrava pomohla vzniku krátkého filmu k této tématice. Sup mrchožravý je celosvětově ohroženým druhem supa. V porovnání s ostatními supy má poměrně pestrý jídelníček – kromě požírání mršin, sbírá i drobné živočichy (hmyz, ryby, plazy), kamenem dokáže rozbít velká vejce ptáků hnízdících na zemi, např. pštrosů. Nepohrdne ani výkaly zvířat nebo právě lidskými odpadky... V zemích Arabského poloostrova, kde zimují populace z Evropy a Asie, se nacházejí skládky odpadů, kam se v tomto období slétají supi v obrovských počtech. Skládky se tak staly nečekaně důležitým faktorem pro přežití těchto vzácných mrchožroutů. Problém ale tkví v tom, že většina skládek v této oblasti není nijak řízena a neexistuje zde žádná separace odpadu jako na moderních skládkách v Evropě. Je proto velké riziko, že supi konzumují i toxické materiály.