Jeřábi popelaví z našich končin odlétají na zimu do teplejších oblastí na jihu Evropy. Mláďata nemají migrační trasu vrozenou, ale musejí se ji naučit od svých rodičů. Velkým překvapením pro ochránce přírody z ostravské zoologické zahrady byla skutečnost, že letošní mládě, které bylo vybaveno speciálním vysílačem kvůli sledování, se namísto započaté migrace vrátilo s rodiči zpět do oblasti svého hnízdiště. Je otázkou, jestli zde vzácní ptáci zůstanou celou zimu, nebo nakonec přeci jen odletí. A zda se mládě naučí migrační trasu.

Zoo Ostrava jako první v České republice použila pro monitoring jeřábů popelavých GPS-GSM vysílač a díky tomu teď můžeme sledovat, kde přesně se pohybuje jedno z letošních mláďat. Jeřábi se učí svou migrační trasu od rodičů a obvykle se na ni vydávají společně během prvních podzimních týdnů. Námi sledované mládě se v říjnu vydalo na shromaždiště v Německu, kde se připojilo s rodiči k velkým hejnům jeřábů připravujícím se k migraci na jih. K našemu velkému překvapení se ale namísto cesty do „teplejších“ krajin celá rodina vrátila zpět do oblasti svého hnízdiště.

Vánoce jsou za dveřmi a návštěvníci se mohou opět těšit na mimořádné zimní otevření pěstebních skleníků v zázemí zoo. Ve skleníkovém areálu o 1000 m² rostou tropické a subtropické rostliny, které se využívají k tvorbě a údržbě tropických expozic v areálu zoo. Je zde pěstována sbírka rostlin tropického a subtropického pásma, a to jak ovoce a zeleniny tak i různých druhů léčivých rostlin a koření. Zájemci se mohou těšit na plody různých druhů citrusů jako je pomerančovník (Citrus sinensis), cedrát (Citrus medica) nebo mandarinek (Citrus medica).  Roste zde ale také například banánovník (Musa ssp.), mišpule japonská neboli lokvát (Eribotria japonica) či mostera (Monstera deliciosa). Atmosféru teplých krajů bohatě doplňují květy tropických orchidejí a jiných epifytních rostlin, toulitek či bramboříků. Ke shlédnutí bude také částečně přístupná nově vytvořená sbírka bonsají. Tuto ukázku tropů si můžete prohlédnout od  27. 12. do 29. 12. 2017 a to časech 11:00 a 13:00. Sraz zájemců je vždy u vstupu do zoo, kde si skupinu vyzvedne průvodce. Skleníky jsou také přístupné ve stejných časech od června do konce října každý víkend pouze s průvodcem. Prohlídky jsou zahrnuty v ceně vstupenky do zoo. Z důvodu omezené kapacity je nutná rezervace předem na tel. čísle 596 241 269.

Samec orlosupa bradatého, který se v ostravské zoologické zahradě vylíhl v roce 2014 a ve stejném roce byl vypuštěn do volné přírody v oblasti Grands Causses v jižním Centrálním masivu ve Francii, je největším cestovatelem záchranného repatriačního programu. V roce 2015 opustil místo vypuštění a vydal se napříč Evropou. Po dvou letech se do Grands Causses opět vrátil.

Tento podivný tvor, který byl nesprávně považován za rybu, je v ostravské zoologické zahradě k vidění v Pavilonu evoluce jako model v životní velikosti. Prezentuje zde nejen fenomén evoluce i velice krásný příběh.Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 miliony lety. Její nejbližší příbuzní vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynuléLatimérie je zástupcem rodu, který prošel předlouhým časem, aniž by se jeho vnější morfologie podstatně změnila. V Červeném seznamu je zařazena v kategorii kriticky ohrožený druh. Video zachycuje, jak model latimérie vznikal. Předlohou byly fotografie pořízené v několika světových muzeí, kde jsou preparáty tohoto unikátního živočicha vystaveny.

Při záchranných chovech ohrožených druhů zvířat je klíčová úzká a nezištná spolupráce mezi zoologickými zahradami, a to nejen v rámci České republiky a Slovenska, ale i v rámci celé Evropy. Smyslem této spolupráce je udržení životaschopné populace druhů v lidské péči, které jsou v důsledku činnosti člověka v přírodě ohroženy vyhubením. To je i důvod dočasného přesunu samce lva indického ze Zoo Ostrava do Zoo Praha. Obě instituce tato vzácná zvířata chovají, zatím se však ani v jedné nepodařilo odchovat mláďata. Chovatelé si od přesunu ostravského samce slibují, že by mohl pomoci lvům indickým jak v Praze, tak i v Ostravě. Samec odjel se souhlasem koordinátora chovu lvů indických v době, kdy je jeho partnerka, doufáme, napářená a potřebuje dostatek klidu na předpokládaný porod a následný odchov mláďat. Zároveň může být v mezidobí ostravský samec spojen s pražskými samicemi. Věříme, že se díky této spolupráci můžeme dočkat prvního mláděte lva indického narozeného v Česku – ať už v Ostravě, nebo v Praze.