Ostravská zoologická zahrada se zapojila do dalšího repatriačního projektu! K mláďatům dravců a sov, které zoo dlouhodobě a zdarma poskytuje pro vypuštění do volné přírody, přibyli i tři mladí ibisi skalní – zástupci jednoho z nejohroženějších ptáků světa – jež posílí divokou populaci v jižním Španělsku. Tři letošní mláďata (jeden samec a dvě samice) vylíhnutá v Ostravě 10. května 2017 se dnes vydala na cestu do jižního Španělska. Ibis skalní (Geronticus eremita) se v minulosti vyskytoval v Evropě (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálii), severní Africe a na Středním východě. V důsledku ztráty přirozeného prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Koncem 20. století se objevily další hrozby – používání insekticidů a elektrické vedení. Ve volné přírodě dnes žije pouhých 500-600 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. V Červeném seznamu (The IUCN Red List of Threatened Species) je tento druh zařazen v kategorii kriticky ohrožený. 95 % světové populace dnes žije v Souss-Massa National Park and Tamri v Maroku, asi stovka ptáků přežívá v polodivoké populaci v Turecku, zbytková populace (jen cca 5 ptáků) v Sýrii je pravděpodobně již vyhubená. Evropské zoologické zahrady chovají celkem asi 1200 jedinců a od roku 1998 je jejich chov řízen Evropským záchovným programem (EEP), jehož snahou je záchrana ibisů skalních a jejich návrat do evropských zemí prostřednictvím vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči do volné přírody. Díky těmto snahám se ibisi opět vyskytují v Alpách a ve Španělsku.

Pavilonu Tanganika v ostravské zoologické zahradě obývají hroši, krokodýli štítnatí a řada druhů ryb. Nově k nim přibyli i zástupci ptáků – hejno leskoptví nádherných, které se v prostoru pavilonu pohybují volně. Skupinu těchto výrazně zbarvených pěvců tvoří jeden samec a pět samic. Ptáci se v prostoru nad expozicemi hrochů a krokodýlů štítnatých pohybují zcela volně. K dispozici mají několik bidel a zavěšených větví k posedu a dále deset kmenových hnízdních budek. A hlavně mohou využívat přirozenou vegetaci včetně vzrostlých stromů, které v pavilonu částečně skleníkového typu doslova bují. Zoo Ostrava chová leskoptve od roku 2002. Před tím byly k vidění na jiných místech, např. ve voliéře v pavilonu primátů. Poslední roky byly chovány v zázemí zoo, kde se i úspěšně množily. Celkem už se zde podařilo odchovat 18 mláďat. Věříme, že nový prostor bude ptákům vyhovovat a začnou se rozmnožovat i přímo v návštěvnické části.

Odchov malého sloního samce Chandrua, který se v ostravské zoo narodil 8. července, probíhá dobře, proto se chovatelé rozhodli spojit všechny slony dohromady. Samice Vishesh s mládětem pobývala od porodu s nejstarší samicí Suseelou, odděleně od samice Johti a její dcery Rashmi. Sloni však měli po celou dobu kontakt vizuální a mohli se dotýkat přes bariéry. K opětovnému spojení slonů došlo na konci minulého týdne ve venkovním výběhu. Slonice se přivítaly, navzájem se očichaly, podřízené samice se podřídily dominantní samici Johti. Vše proběhlo bez problémů. Návštěvníci mohou vidět sloní stádo pospolu ve venkovním výběhu každý den kolem poledne. Délka pobytu zvířat venku je závislá na počasí.

Více než tisíc běžců v ostravské zoo běželo pro ochranu přírody a zvýšilo naději, že langur indočínský nebude vyhuben. Ostravská zoo pošle na jeho záchranu 140 tis. Kč! Langur indočínský je nejen jeden z nejkrásnějších, ale bohužel i nejohroženějších primátů světa. Jen opravdu velmi málo zvířat stojí tak těsně nad propastí úplného vyhubení, jako právě tento druh. Ve zbytcích lesů severního Vietnamu přežívá na 5 izolovaných lokalitách pouhých asi 200 zvířat. Ostravská zoologická zahrada na pokusu o záchranu těchto zvířat řadu let úzce spolupracuje s vietnamskými ochranáři a hledá cesty, jak úplnému vyhubení těchto zvířat zabránit. Díky projektu „Koruna ze vstupu“ přispěla vietnamské organizaci CeREC (Centre for Resources, Environment  and Climate change), která se ochranou tohoto druhu ve Vietnamu přímo zabývá, již v roce 2016 částkou 65.000 Kč. To však nestačí.
Charitativního běhu se zúčastnilo 1 064 běžců. Děkujeme všem za podporu! Získané finanční prostředky budou použity na ochranu území, na němž dosud languři žijí, na protipytlácké hlídky, vzdělávání a práci s místními komunitami a na terénní výzkum.

V tomto období se areálem ostravské zoologické zahrady ozývá hlasité troubení největšího jelena světa. V sobotu 21. října se mohou návštěvníci těšit i na speciální jelení program, chybět nebude ani komentované krmení jelenů. Od 11 do 15 hod. budou pro děti i dospělé u výukového centra (v případě nepříznivého počasí uvnitř centra) připraveny nejrůznější jelení aktivity, při nichž se dozvědí zajímavosti o této skupině zvířat, např. jaký je rozdíl mezi rohem a parohem, jak je to s „opuštěnými“ mláďaty a další. Zájemci si budou moci sami vyzkoušet, jakou zátěž nosí na hlavě samci jelenů, probíhat bude odlévání stop a chybět nebude zkouška zručnosti v nošení Smolíčka pacholíčka… Ve 14:30 hod. se uskuteční mimořádné komentované setkání u největších jelenů – wapiti sibiřských. Samci wapiti se v době říje hlasitě ozývají. Spíše než troubení připomíná jeho hlas spíš pískání (na rozdíl od mnohem hlubšího hlasu našeho evropského jelena). V ostravské zoo je chován asijský poddruh wapiti sibiřský (Cervus canadensis sibiricus), který zatím nepatří v přírodě k ohroženým druhům, nicméně v zoologických zahradách je chován velmi vzácně. Momentálně přebývá jen v několika institucích v Evropě. V ostravské zoo je dokonce chován nejdéle ze všech druhů jelenovitých, a to od roku 1964. Od roku 2012 vede Zoo Ostrava Evropskou plemennou knihu wapiti sibiřského.