Letošní hnízdní sezóna je v ostravské zoo pro plameňáky kubánské rekordní pro dva ptačí druhy - zatím se zde daří odchovávat 12 mláďat, což je nejvíce za celou historii chovu! Ostravská zoo chová tyto elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979. V posledních letech se zde pravidelně rozmnožují. Každoročně se jim daří úspěšně odchovat 6-8 mláďat, letošních 12 je zatím historicky nejvíce. Starší mláďata postupně dospívají a sama se zapojují do reprodukce. Za celou dobu chovu těchto impozantních ptáků se zde podařilo odchovat téměř 70 mláďat.

V ostravské zoo se vylíhlo dvanáct mláďat největšího ptáka Jižní Ameriky – nandu pampového. O všechna se od vylíhnutí stará jejich otec. U nandu pampových obstarává péči o potomstvo výhradně samec. Ten se páří s více samicemi, které pak snášejí vejce do jednoho hnízda. Snůška může mít až 30 vajec, která samec inkubuje 35-40 dní. Samec pak o mláďata pečuje do stáří asi 6 měsíců. Vodí je a střeží, potravu si od prvních dní obstarávají mláďata sama. Pro ostravského samce se jedná o druhou hnízdní sezónu. Do zoo jsme jej přivezli v roce 2015 jako dvouletého z lucemburského Parc Merveilleux. O hnízdění se poprvé pokoušel už v loňském roce, ale nakonec se nepodařilo odchovat ani jedno mládě. Letos inkuboval 15 vajec, která mu snesly tři samice. 25. června se vylíhlo 12 mláďat, která začal samec hned vodit a střežit. Návštěvníci mohou starostlivého samce se svými potomky vidět v sousedním výběhu oddělené od samic a lam alpak, se kterými tito ptáci pobývají ve společném výběhu.

Venkovní výběh mandrilů rýholících v ostravské zoologické zahradě doznal za poslední půlrok značných změn. Byla zde mimo jiné vybudována nová konstrukce v podobě několika umělých stromů, která nabízí opicím větší možnosti k pohybu i k odpočinku. Ve skupině se nedávno narodilo další mládě. Mládě se narodilo 27. června a chovatelé už vědí, že je to samička. Její matkou je zkušená samice, která už dříve úspěšně odchovala dvě mláďata – samečky. I svého třetího potomka se pečlivě stará. Mládě saje mateřské mléko, takže tráví většinu času v bezprostřední blízkosti matky. Ta je při pohybu po výběhu nosí na břiše – malá samička se pevně drží její srsti. Už se také odvažuje na chvilku od matky vzdálit a postupně objevovat okolí.

Kolekce zvířat v ostravské zoologické zahradě, která  aktuálně čítá více než 430 druhů, se rozšířila o nový druh – maru slaništní. Dvě samice tohoto hlodavce z Jižní Ameriky se zabydlují ve společné expozici s jihoamerickými ptáky – kondory havranovitými a karančem jižním. Mara slaništní (nazývaná dříve také mara zakrslá) má tělo dlouhé asi 50 cm a váží okolo 2,5 kg. Ačkoli mary svým vzhledem připomínají zajíce, jedná se o zástupce hlodavců příbuzné morčatům. Mají poměrně hustou, jemnou a přiléhavou srst. Jsou štíhlé a mají dlouhé nohy (zadní nohy jsou výrazně delší než přední). Chodidla na nohou jsou osrstěná a místo drápků mají drobná kopýtka. V případě nebezpečí dokáží velmi rychle utíkat, mohou dokonce skákat do vzdálenosti až dvou metrů. Podobně jako žirafy nebo velbloudi jsou tzv. mimochodníci. Ostravská zoo získala dvě mladé samice mar slaništních ze Zoo Praha. Obě se narodily počátkem letošního roku (jedna 17. ledna, druhá 7. února). Do budoucna plánujeme založení chovné skupiny.

Sloní sameček dostal od svých ošetřovatelů jméno Chandru, což v hindštině znamená "měsíc". Jméno je obdobou původního jména Calvina - otce malého samečka. Podívejte se na video, které zachycuje první dny života našeho slůněte.