Starší pár orlosupů, který obývá lesní voliéru na Cestě vody, odchovává mládě, které se vylíhlo 1. března. Kvůli komplikacím při inkubaci, bylo umístěno v líhni a první dny krmeno ošetřovateli. Po pěti dnech rozkrmování bylo 7. března podloženo na hnízdo zpět svým rodičům, kteří je bez problémů přijali. Dalo by se říct, že je vlastně „adoptovali“. Mláděti se daří dobře, takže věříme, že i toto bude za pár měsíců létat ve volné přírodě.

Mezinárodní záchranný projekt „Návrat orlosupa bradatého do Alp“ je jedním z nejúspěšnějších projektů návratu vyhubeného druhu zpět do evropské přírody. Ostravská zoologická zahrada je do něj již několik let aktivně zapojena – bezplatně poskytuje odchovaná mláďata tohoto majestátního dravce pro vypuštění do alpské přírody. Pokud se zdaří odchov i tohoto mláděte, bude to již 14. mládě, které posílí divokou populaci těchto majestátních dravců.

V expozici Noční Tanganika jsou k vidění nejrůznější živočichové, kteří jsou aktivní převážně v noci – savci, plazi, bezobratlí a také dva druhy ryb: pasumec elektrický – ryba schopná elektrického výboje až 400 V a rypoun dlouhorypý – ryba se svítícíma očima.

Díky zvláštním svalovým vláknům umí pasumec vytvářet elektrické výboje 300-400 voltů. Tyto výboje používá zejména k vymezování teritoria, ke komunikaci a také k obraně. Chovatelé proto musejí být při práci maximálně obezřetní, výboje ale nejsou smrtelně nebezpečné. Zvláštní schopnosti pasumců znali už staří Egypťané – z dochovaných maleb starých více než 2000 let je zřejmé, že byly tyto ryby využívány v lázních. Jejich výboje byly považovány za léčebné.

Pasumec v noční expozici obývá akvárium s hejnem rypounů dlouhorypých. Tyto ryby mají trubičkovitě prodloužená ústa (odtud jejich název). I tento druh umí vytvářet elektrický výboj, ale výrazně slabší než pasumec. V noci se orientuje pomocí velkých očí, které fungují jako oči nočních savců – mají speciální světločivnou vrstvu tapetum lucidum, jež umožňuje vidění i za velmi slabého světla. Pokud na ně posvítíme, odrážejí světlo a vypadají, jako by svítily.

Menší akvárium v Pavilonu evoluce obývá vedle hejnka ryb i jeden zástupce obojživelníků – drobnější žába drápatečka Boettgerova (Hymenochirus boettgeri), která vodní prostředí neopouští ani v dospělosti. Je to poměrně malá žába dorůstající do velikosti okolo 4 cm. I v dospělosti žije trvale ve vodě a pravidelně vyplouvá k hladině, aby se nadechla. Mezi prsty na nohou má plovací blány. Vyskytuje se v západní Africe v povodí řeky Kongo. Obývá klidnější a pomalu tekoucí vody zastíněné porostem stromů. Živí se larvami hmyzu a dalšími bezobratlými živočichy. Patří do čeledi pipovití, kteří se vyznačují mimo jiné tím, že nemají hlasivky a jazyk, tudíž nevydávají žádné hlasy. V přírodě zatím nepatří k ohroženým druhům, ale v budoucnu se tak může stát zejména v důsledku ubývání jejího přirozeného prostředí, tj. původních deštných lesů, a jejich přeměna na zemědělskou půdu. Velmi často se také chová jako domácí mazlíček.

Mláďata komb ušatých, která se narodila v polovině ledna, rostou jako z vody. V přírodě rodí komby do hnízd ve stromových dutinách, kde jsou bezbranná mláďata ukryta v bezpečí před případnými predátory. V zoo proto mají k dispozici několik budek, které stromové dutiny nahrazují. V nich tráví mláďata první dny svého života, později je samice často přenášejí na jiná místa v expozici. Jak se mláďatům daří, můžete shlédnout na sestřihu záznamu z kamery, která monitoruje jednu z budek.

Chovatelé v ostravské zoologické zahradě s napětím sledují odchov prvního mláděte binturonga, který probíhá v pavilonu indických zvířat. Mláděti této největší cibetkovité je jeden měsíc (narodilo se 18. prosince 2016) a zatím se má čile k světu. Jedná se o první zatím úspěšně odchovávané mládě binturonga v Zoo Ostrava. Tento druh chováme od roku 1981, ale až do roku 2009 se nedařilo sestavit pár, který by se rozmnožil. Mládě prospívá dobře, stále více času už tráví i mimo boudičku, kde ho starostlivá matka během prvního měsíce ukrývala, a začíná prozkoumávat a objevovat okolí.