V pondělí 24. února proběhla ukázková spolupráce mezi profesionálními hasiči a pracovníky Zoo Ostrava, kteří společně asistovali při seznamování samců medvědů ušatých (Ursus thibetanus) ve venkovním výběhu. Jednalo se o první bezporstřední setkání staršího kastrovaného samce, který už dlouho žije v zoo a samce dovezeného 18. prosince 2024 ze státního zámku Konopiště. Nový samec po absolvování 30denní karantény se postupně seznamoval s venkovním výběhem, kterého hraniční ploty a elektrické ohradníky byly reflexně označeny. Zvykal si také na spolubydlící na výběhu - hulmany posvátné (Semnopithecus entellus).
Spojení samců probíhalo bez větších komplikací, medvědi se vzájemně očichali, mladší opakovaně vyjadřoval podřízenost staršímu. Zásah hasičů tak nebyl nutný.

Mláďata vzácných vodušek abok (Kobus megaceros) se v ostravské zoo rodí obvykle na přelomu roku. Nejinak tomu bylo i letos. Zatím proběhly porody tři, u dvou se ale objevily komplikace. V jednom případě uhynulo krátce po porodu mládě, ve druhém samice. Chovatelé se pokusili spojit osiřelé jedince a doufali, že samice cizí mládě přijme. Povedlo se…

Dva mláďata levhartů cejlonských (Panthera pardus kotiya) narozená v listopadu 2024 prospívají a mají se čile k světu. Jejich matka o ně příkladně pečuje. Otec se do odchovu nijak nezapojuje, což odpovídá přirozenému způsobu života levhartů v přírodě, proto je od samice s mláďaty oddělen. Malé samičky doposud pobývaly v zázemí pavilonu Indických šelem. Brzy jim budou tři měsíce, notně povyrostly, a teď se postupně vydávají na průzkum do expoziční části pavilonu. Zde je, s kapkou štěstí zejména v dopoledních hodinách, mohou zahlédnout návštěvníci. Pokud se mláďata uchýlí do zázemí, lze je pozorovat na obrazovce umístěné v pavilonu a to prostřednictvím kamer, které zázemí snímají.

V polovině ledna skončila medvědu ušatému (Ursus thibetanus), který byl do ostravské zoo před koncem loňského roku převezen ze státního zámku Konopiště, třicetidenní karanténa. Postupně tak začíná objevovat další prostory svého nového domova. Užívá si již také procházky ve venkovním výběhu. Postupně se také seznamuje se s dalšími obyvateli Čitvánu  -  skupinou hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) a starším samcem medvěda ušatého.

Vzhledem k negativním změnám, k nimž dochází v přírodě u nás i po celém světě, je tato pomoc pro ptačí populace opravdu žádoucí, avšak jen v období strádání - za mrazů či sněhové pokrývky. V přívětivějším počasí by se ptáci měli umět o sebe postarat sami.
Po zhlédnutí videa zachycujícího ptáky v přírodním areálu ostravské zoo si můžeme uvědomit, že např. dlasci mají v zimě zobák zbarvený jinak než v létě, že i ptáci, kteří se po většinu roku živí hmyzem (sýkory či brhlíci), nepohrdnou v zimě lojovými koulemi či olejnatou slunečnicí, že i zdatní lovci mravenců žluny zelené i šedé si rovněž pochutnají na tuku, že v zimě pozorované pěnkavy jsou většinou samečci a spoustu dalších zajímavostí. Také zde můžeme pozorovat lovící krahujce, a to jak místní, tak i návštěvníky ze severní Evropy, pro které jsme v tomto období „teplou krajinou".