Počet zvířat na safari postupně vzrůstá. Letos se zde narodilo už devět mláďat - dva onageři, dvojčata nilgau a pět axisů indických. Rozlehlými výběhy safari se mohou návštěvníci projet každý den od 10 do 18 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Projížďka začíná Afrikou (tj. výběhem žiraf Rothschildových a antilop losích) a dále pokračuje přes Persii (výběh s divokými osly onagery a daňky mezopotámskými) až do Indie (výběh s axisy indickými, antilopami jeleními, nilgau pestrými a buvoly domácími). Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf.

Poslechněte si rozhovor s profesorem Thomasem Hildebrandtem z Leibnizova institutu pro výzkum zvířat v Berlíně (Leibniz Institute for Zoo and Wildlife Research Berlin, IZW) – renomovaného výzkumného pracoviště, kam míří finanční prostředky ze sbírky vyhlášené ostravskou zoologickou zahradou v dubnu 2014. V rozhovoru se dozvíte více o sloním herpes viru a možném riziku pro slonici Rashmi.

Ve výběhu těchto zástupců ohrožené fauny České republiky mohou návštěvníci vidět tři mláďata, která přišla na svět 7. dubna 2016. Jsou to dvě samičky a jeden sameček. Jedná se o první úspěšný odchov nově sestaveného páru – tříleté samice ze Zoo Neuwied a dvanáctiletého samce ze Zooparku Lohberg.

Obojživelníci jsou mezi obratlovci nejohroženější skupinou. Z celkového počtu asi 6000 druhů je téměř polovina ohrožena vyhubením. Jejich přirozené prostředí mizí nebo je znečišťováno chemickými látkami, v posledních letech trpí plísňovým onemocněním. V České republice se vyskytuje 21 druhů obojživelníků a všichni patří k ohroženým druhům. Někteří zástupci žijí i v areálu Zoo Ostrava. Proto zoo věnuje velkou pozornost i této skupině živočichů. V minulých letech byly v areálu zoo pro volně žijící obojživelníky vybudovány tůňky na několika místech Botanického parku a v loňském roce otevřena unikátní expozice Mokřady, která je ukázkou typického mokřadního ekosystému, a kde je možné některé zástupce vidět také v podobě modelů v nadživotní velikosti.

Evropské populace supů nejsou nijak velké. Čítají okolo několika set až několik tisíc párů. Nejpočetnějším supem Evropy je sup bělohlavý, jehož počty jsou odhadovány na 20 000 párů, nejvzácnějším orlosup bradatý, jehož počty nepřesahují 1 000 párů. V minulosti byli tito dravci člověkem intenzivně pronásledováni a na mnohých místech zcela vyhubeni. Díky záchranným projektům, do nichž je zapojena i ostravská zoo, se daří je do přírody Evropy navracet.v Přírodním parku Grands Causses ve Francii se vyskytují všechny čtyři druhy evropských supů - sup hnědý, sup bělohlavý, sup mrchožravý a orlosup bradatý. V této oblasti byli vypuštěni i dva ostravští orlosupi (v roce 2012 a 2014).