Pavilon evoluce obývá přes 400 zvířat v téměř 40 druzích. Nově si můžou návštěvníci prohlédnout skupinu sarančat pustinných (Schistocerca gregaria), tvorů nechvalně známých svou žravostí. V oblasti od severozápadní Afriky po střední Asii hejna čítající desítky milionů jedinců spasou veškerou vegetaci, na kterou při svých přesunech narazí.

Ve středu 19. července 2023 byly přivezeny dvě žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi) z holandského Safariparku v Beekse Bergenu, aby v Ostravě rozšířily nově zakládané chovné stádo. Žirafy vezli zkušení přepravci ze Safari Parku ve Dvoře Králové. Obě samice absolvovaly dlouhou cestu (cca 1200 km) ve speciálním, k přepravě žiraf upraveném přívěsu. Po příjezdu bez problému vystoupily z vozíku přímo do vnitřního boxu v pavilonu. S našimi dvěma žirafami se přes bariéru poznaly už v den příjezdu a v kontaktu s nimi byly i venku. V zoo jsou tak k vidění celkem čtyři žirafy – kromě nových samic ještě další mladá samice a jeden samec. Než si žirafy zvyknou na nové prostředí, Pavilon afrických zvířat zůstane dočasně uzavřen. Žirafy je ale z dálky možné vidět ve venkovních dvorcích, a to z vyhlídek kolem výběhu nebo během jízdy safari expresem. Zoo Ostrava chová žirafy Rothschildovy od roku 1987.

Hejno plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber) v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 53 dospělých jedinců. Sedm párů už pečuje o své potomky, dalších pět ještě inkubuje vejce. Samice snáší jedno bílé vejce do homolovitého hnízda z bahna vysokého až 30 cm. Na inkubaci vejce i následné péči a krmení potomka se podílejí oba rodiče. První letošní mládě se v zoo vylíhlo 4. července, další pak asi s dvoudenním odstupem. Mláďata po vylíhnutí váží okolo 100 g, jsou pokryta šedobílým prachovým peřím, mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení dospělých získají v průběhu druhého roku života díky krmení rodiči, následně díky příjmu karotenu z konzumovaných drobných korýšů a řas, v lidské péči pak speciálních granulí. Plameňák kubánský prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jeho přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku těžby soli.

Rodičovskou premiéru zažívá pár jeřábů bělošíjích (Grus vipio) ve výběhu poblíž vstupu do zoo. Tento vzácný ptačí druh je v Zoo Ostrava chován od roku 2007, rodičovský pár byl sestaven o deset let později. Po opakovaných nezdarech snesla letos samice první oplozená vejce, ze kterých se koncem června vylíhla dvě mláďata. Zoo Ostrava je jednou ze čtyř evropských zoo, kde v letošním roce jeřábi bělošíjí odchovávají potomky. Troubení jeřábů je díky rezonančnímu orgánu daleko slyšitelné. Jeřáb bělošíjí je zařazen v IUCN Red List v kategorii zranitelný (Vulnerable). Početnost populace ve volné přírodě se odhaduje do 4500 dospělých jedinců. Trpí zejména ztrátou vhodných hnízdišť v důsledku vysušování mokřadů.

Zoo Ostrava podporuje prostřednictvím programu „Tři koruny ze vstupu“ aktivity argentinské nadace Fundación Temaikèn na záchranu kardinálovců zelených (Gubernatrix cristata) ve volné přírodě. Tyto zelenožluté pěvce zoo pomáhá zachraňovat v jejich domovině, ale zároveň je i úspěšně chová od roku 2008. Poslední tři roky jsou tito strnadům příbuzní pěvci k vidění ve velké průchozí voliéře La Pampa. Celou dobu se zde i úspěšně rozmnožují. Právě v létě jsou ve voliéře k vidění letošní mláďata. Ve volné přírodě žije v současné době odhadem pouhých 1000–2000 dospělých jedinců a v Červeném seznamu je tento druh řazen do kategorie ohrožený. Video zachycuje kardinálovce v naší zoo. Na pozadí se ozývají další obyvatelé La Pampy ibisi šedokřídlí a z nedaleké voliéry i seriema rudozobá.