Mládě binturonga (Arctictis binturong) se v Zoo Ostrava zahradě narodilo 9. května 2023 chovnému páru v Pavilonu indických šelem. Pohlaví mláděte zatím neznáme, první kontrola proběhne zhruba za měsíc, až mládě povyroste. Zkušená matka 4 mláďat o svého potomka příkladně pečuje. Předchozí potomci (*2016, 2018 a 2019) byli na doporučení koordinátorky chovu této největší cibetkovité šelmy převezeni do jiných zoologických zahrad. Čtvrté mládě (samička narozená v roce 2021) pobývá aktuálně ve společném výběhu s vydrami malými v expozici Čitván, kde čeká transport do některé z partnerských zoo.

Letos byla v Zoo Ostrava zahájena již desátá sezóna provozu safari. Od roku 2014, z ohledem na počasí, od konce jara do podzimu se zájemci mohou vydat na okružní jízdu safari expresem přímo mezi stády volně se pasoucích zvířat. Délka jízdy je asi 20 minut. Trasa vede přes tři výběhy, na nichž žije přes 110 zástupců africké a asijské fauny ve více než 10 druzích. Začíná Afrikou (tj. výběhem žiraf Rothschildových a antilop losích) a dále pokračuje přes Persii (výběh s divokými osly onagery a daňky mezopotámskými) až do Indie (výběh s axisy indickými, antilopami jeleními, nilgau, jeleny barasinga a buvoly domácími). Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf u expozice Tsavo.

Krajty zelené obývají v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava jedno z akvaterárií v pavilonu Papua. K vidění jsou zde ve své typické poloze na větvích dvě samice a jeden samec. V letošním roce se 23. května vylíhlo deset 20 cm žlutě zbarvených mláďat. Ta po opuštění vaječných obalů hledají vhodnou větvičku, na níž zaujímají typickou polohu dospělých krajt. Samice se vrátila do expozice, ale mláďata zůstávají v chovatelském zázemí. V přírodě krajta zelená (Morelia viridis) zatím nepatří k ohroženým druhům. Přestože se tito zelení hadi chovají v 80 evropských zoo, rozmnožují se jen vzácně. Proto je ostravský prvoodchov velmi důležitý.

Zatímco většina našich ptáků hnízdí v otevřených hnízdech, která si postavili sami anebo použili loňské hnízdo jiného druhu, některé druhy hnízdí výhradně ve stromových dutinách. Nejčastějším zhotovitelem dutin v našich lesích, parcích a zahradách bývá strakapoud velký (Dendrocopos major). Ten si vytesává každý rok novou dutinu, a tak vytváří příležitost pro zahnízdění dalších druhů ptáků v následujících letech. Jeden z nich - brhlík lesní (Sitta europaea) zmenšuje vletový otvor pomocí směsi jílu a slin a vytvoří tak směs podobnou betonu. V dutinách hnízdí i lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). Doupní ptáci rádi používají i hnízdní budky. Při domácí výrobě ptačí budky je dobré vletový otvor zabezpečit oplechováním, které chrání obyvatele budky před útoky predátorů.

Ve voliéře supů bělohlavých (Gyps fulvus fulvus) odchovává jeden z párů své první mládě. Přestože nově sestavený pár spolu od začátku dobře harmonizoval, trvalo čtyři hnízdní sezóny, než se postupně naučil při hnízdění spolupracovat. K úspěšnému odchovu byla zapotřebí i asistence chovatelů, ale je velmi pravděpodobné, že pár bude do budoucna fungovat jako rodiče spolehlivě. Přirozeně odchovaná mláďata pak mohou být v rámci repatriačních programů poskytnuta pro vypuštění do volné přírody. Dění na hnízdě snímá nepřetržitě kamera, takže chovatelé získávají cenné informace o chování ptáků, aniž by je jakkoli rušili. Záběry z líhnutí a krmení mláděte jsou vidět na videu.