Hejno plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber) v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 53 dospělých jedinců. Sedm párů už pečuje o své potomky, dalších pět ještě inkubuje vejce. Samice snáší jedno bílé vejce do homolovitého hnízda z bahna vysokého až 30 cm. Na inkubaci vejce i následné péči a krmení potomka se podílejí oba rodiče. První letošní mládě se v zoo vylíhlo 4. července, další pak asi s dvoudenním odstupem. Mláďata po vylíhnutí váží okolo 100 g, jsou pokryta šedobílým prachovým peřím, mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Charakteristické intenzivní červenorůžové zbarvení dospělých získají v průběhu druhého roku života díky krmení rodiči, následně díky příjmu karotenu z konzumovaných drobných korýšů a řas, v lidské péči pak speciálních granulí. Plameňák kubánský prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jeho přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku těžby soli.

Rodičovskou premiéru zažívá pár jeřábů bělošíjích (Grus vipio) ve výběhu poblíž vstupu do zoo. Tento vzácný ptačí druh je v Zoo Ostrava chován od roku 2007, rodičovský pár byl sestaven o deset let později. Po opakovaných nezdarech snesla letos samice první oplozená vejce, ze kterých se koncem června vylíhla dvě mláďata. Zoo Ostrava je jednou ze čtyř evropských zoo, kde v letošním roce jeřábi bělošíjí odchovávají potomky. Troubení jeřábů je díky rezonančnímu orgánu daleko slyšitelné. Jeřáb bělošíjí je zařazen v IUCN Red List v kategorii zranitelný (Vulnerable). Početnost populace ve volné přírodě se odhaduje do 4500 dospělých jedinců. Trpí zejména ztrátou vhodných hnízdišť v důsledku vysušování mokřadů.

Zoo Ostrava podporuje prostřednictvím programu „Tři koruny ze vstupu“ aktivity argentinské nadace Fundación Temaikèn na záchranu kardinálovců zelených (Gubernatrix cristata) ve volné přírodě. Tyto zelenožluté pěvce zoo pomáhá zachraňovat v jejich domovině, ale zároveň je i úspěšně chová od roku 2008. Poslední tři roky jsou tito strnadům příbuzní pěvci k vidění ve velké průchozí voliéře La Pampa. Celou dobu se zde i úspěšně rozmnožují. Právě v létě jsou ve voliéře k vidění letošní mláďata. Ve volné přírodě žije v současné době odhadem pouhých 1000–2000 dospělých jedinců a v Červeném seznamu je tento druh řazen do kategorie ohrožený. Video zachycuje kardinálovce v naší zoo. Na pozadí se ozývají další obyvatelé La Pampy ibisi šedokřídlí a z nedaleké voliéry i seriema rudozobá.

Ve společné voliéře papoušků alexandrů čínských a bažantů zlatých v současné době oba druhy odchovávají mláďata.
Mláďata bažantů zlatých jsou dvě a vylíhla se 5. června v hnízdní jamce na zemi. Mláďata hrabavých brzo po vylíhnutí opouštějí hnízdo a sama sbírají potravu. Nenápadné hnědošedé samice je vodí a střeží do doby, než se osamostatní. Samci mají na hlavě žlutou chocholku, na těle převažuje červené a zlaté zbarvení. Rodičovský pár - jedinci Série 5000 byl sestaven na konci roku 2021 v rámci mezinárodního projektu, jehož cílem je vytvořit dlouhodobě životaschopnou populaci čistokrevného bažanta zlatého (Chrysolophus pictus) chovaného v lidské péči.

Ve voliéře na jedné z botanických stezek – na Cestě vody v období od 13 do 20 května vyvedl čtyři mláďata pár sýců rousných (Aegolius funereus). Po vylíhnutí mají malé sovičky tělo pokryto prachovým peřím. Nejstarším mláďatům už postupně vyrůstá obrysové peří dospělých ptáků. Přestože ještě neumějí létat, všechna už opustila hnízdní budku a posedávají na okolních větvích. Rodiče je stále dokrmují. Zoo Ostrava se dlouhodobě podílí na ochraně těchto vzácných a ohrožených sov z české přírody zapojením do záchranných chovů v lidské péči, do repatriačních programů, nebo osvěty.