Jedním ze skrytých pokladů v chovatelském zázemí zoo je i outloň malý (Nycticebus pygmaeus), vzácná asijská poloopice s noční aktivitou, kterého jsme získali v roce 2022. Samec pochází ze Zoo Jihlava a samice ze Zoo Lipsko. Zvířata si padla do oka a už 26. února 2023 samice porodila dvojčata. Samec se do odchovu nijak nezapojuje. Zoo Ostrava se zahájením chovu zapojila do Evropského ex situ programu (EEP) v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) s cílem podpořit jejich chov v lidské péči.
Zoo Ostrava také velmi aktivně podporuje ochranu outloňů v přírodě. V Indonésii je to The Kukang Rescue program (outloň váhavý a outloň sumaterský) a ve Vietnamu aktivity organizace Endanger Primate Rescue Center (outloň malý). Oba tyto programy podporují i všichni návštěvníci zoo prostřednictvím Tří korun ze vstupu.

Někteří jeleni v Zoo Ostrava už mají mláďata. V prvních dnech po porodu nebývají kolouši ve výbězích vidět, jsou ukryti v trávě nebo pod keři, stranou od stáda i matky. Tato strategie ochrany mláďat před predátory funguje i u volně žijících srnců a jelenů. Nyní mláďata povyrostla, a tak ve výběhu jelenů milu (Elaphurus davidianus) nedaleko vstupu do zoo jsou k vidění dva kolouši. Starší sameček se narodil 27. března, a mladší o čtyři dny později. Ve stádě siků vietnamských (Cervus nippon pseudaxis) na výběhu ve spodní části areálu přišli na svět 20. a 21. března dva samečci. O všechna mláďata jejich matky příkladně pečují. V obou případech se jedná o jeleny, kteří byli v přírodě již vyhubeni – jelen milu před více než 100 lety, sika vietnamský (nejjižnější poddruh jinak běžného jelena siky) v roce 1974. Jen díky tomu, že jsou chovy v zoologických zahradách a dalších chovných zařízeních úspěšné, nevymizela tato zvířata z naší planety úplně.

Mládě kondora královského (Sarcoramphus papa), které se vylíhlo 23. února v zázemí zoo, díky vzorné péči rodičů prospívá a sílí. Doposud je pokryto bílým prachovým peřím, mezi kterým se už začíná objevovat peří obrysové. Jak zachycuje video, mládě už samo důkladně pečuje o svůj tělní pokryv.

Mládě kondora královského (Sarcoramphus papa) se vylíhlo 23. února a první dny trávilo v líhni. Po dobu dvou dnů je chovatelé pravidelně krmili natráveným masem. Na snímku je znázorněný průběh krmení, kdy chovatelka při podávaní potravy simulovala ptáčeti způsob krmení rodiči, kdy si mládě bere potravu hluboko z jejich zobáku. 26. února, tedy po třech dnech, tj. dříve než u malého kondora mohla proběhnout fixace na člověka, byl podložen rodičům, kteří je přijali a pečují o ně. Jelikož jsou kondoři královští extrémně citliví na vyrušení, je rodičovský pár trvale umístěn v zázemí zoo, aby měl klid na hnízdění i následnou péči o potomka. Chovatelská základna v evropských zoologických zahradách čítá okolo jednoho sta ptáků a přirozeně odchovaní jedinci jsou pro evropský chov nesmírně důležití.

Mlynaříci dlouhoocasí (Aegithalos caudatus), jedni naších nejmenších ptáků se vyznačují společenským způsobem života. Dokonce i vyvedená mláďata spí spolu na jedné větvičce v řadě těsně vedle sebe a po vylétnutí je krmí nejen vlastní rodiče, ale i „pěstouni“, tzn. cizí příslušníci tohoto druhu. Mlynaříci pravidelně hnízdí v areálu Zoo Ostrava. Rodičovský pár těchto  drobných pěvců spolu staví kulovitá, shora uzavřená hnízda. Do rozsochy kmene a větviček zaplétají chomáčky mechu, které spojují pavučinami a rostlinnými vlákny. Po dokončení základní „koule“ zamaskují hnízdo z vnějšku kousky lišejníků a stromové kůry. Nakonec hnízdo vystelou ptačím peřím.