„Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi čížečku…“. Tuto písničku si asi většina z nás pamatuje od dob, kdy navštěvoval mateřskou školu. Uměli bychom si však představit, jak vypadá jeho nositel? Dříve byl u nás tento drobný pěvec hojný, v současnosti není jeho situace v přírodě úplně příznivá. V areálu Zoo Ostrava je možné čížky lesní (Spinus spinus) díky dostatku vhodné potravy zahlédnout po celý rok. Roste zde spousta starých olší i bříz, kterých semena s oblibou vyhledávají. Ozývají se také svými zvukomalebnými hlasy. Ve druhé polovině zimy pak můžeme čížky v hejnech zahlédnout také na krmítkách. Jedná se většinou o migrující jedince ze severní a východní Evropy. Čížka na krmítku potěší různá semínka, jako je například slunečnice.

Prázdné ulity vodních plžů často slouží jako úkryt nejrůznějším živočichům. Asi nejznámější je skupina raků/krabů poustevníčků. V zadní části pavilonu Tanganika v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava plave drobná rybka jménem pestřenec podobný (Neolamprologus similis), která se v ulitě nejen ráda skrývá, ale také vytírá. V současné době jsou v akváriu k vidění kromě dospělců i ulity plné mláďat. I proto si tento pestřenec vysloužil označení ryba „šnekáč“.

Zvonek zelený (Chloris chloris) je druh, který dobře znají zejména ti, co v zimě přikrmují ptáky slunečnicí. Na jaře pak skoro odevšad bylo slyšet zpěv samečků, který (jak napovídá jeho jméno) skutečně připomíná zvonkohru. V posledních zhruba 15 letech nejen ČR, ale i jinde v Evropě, poklesly stavy zvonků o dvě třetiny. Příčinou je nemoc trichomonóza způsobená prvokem bičenkou drůbeží, která se projevuje záněty ústní dutiny. Ptáci pro neschopnost polykat potravu v podstatě uhynou hladem. Šíření prvoka bylo zjištěno zejména v místech, kde jsou ptáci přikrmováni celoročně. Přikrmování má svůj význam v období krutých mrazů a vysoké sněhové pokrývky. Z důvodu šíření nemocí se však v období mimo zimu nedoporučuje!  Prosíme o sledování zdravotního stavu ptáků na krmítkách. Nemocně vypadající jedince a nálezy uhynulých ptáků je důležité hlásit České společnosti ornitologické (ČSO). I z těchto důvodů je zvonkům věnována zvýšená pozornost, a proto byl vyhlášen Ptákem roku 2022.

Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava hýří zářivými podzimními barvami. Lidé si i v tomto období stále mohou zpestřit prohlídku nejrůznějšími aktivitami probíhajícími převážně v letních měsících – projížďkou safari expresem přímo mezi stády afrických a asijských kopytníků, prohlídkou pěstebních skleníků s tropickými a subtropickými rostlinami nebo komentovaným setkáním u řady druhů zvířat. Na video si slunečného počasí užívají panda červená, antilopy v expozici Indie z blízka, makaci lví, páv, hulmani posvátní, medvěd ušatý, zebry Grévyho i antilopy losí.

Sršeň obecná (Vespa crabro) budí mezi lidmi, byť neoprávněně, poměrně velké obavy. Tito tvorové však mají velký význam pro udržení přírodní rovnováhy. Jejich hlavní součást potravy tvoří hmyz, zejména mouchy. Agresivita sršňů je minimální, zaútočí prakticky pouze při obraně hnízda. Jed v jejich žihadlech je až 15x slabší než jed včelí, takže nebezpečný může být pouze u malých dětí a u osob s alergií na tento druh jedu.
Video ukazuje zcela raritní umístění sršního hnízda. Sršně stavějí hnízda převážně v dutinách stromů, budov anebo uvnitř budek, v tomto případě je většina hnízda vystavěna vně budky pro sýkory. Jako stavební materiál využívají sršně ztrouchnivělé dřevo a sliny. Ještě i v chladných podzimních dnech s teplotami pod 5 °C jsou dospělí jedinci aktivní a loví hmyz nejen ve dne, ale i po většinu noci.