V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.
Barasinga (Rucervus duvaucelii) je jedním z nejvzácnějších indických jelenů.
Posledních 5000 jedinců žije na podmáčených loukách záplavových savan několika rezervací Indie a Nepálu. Hlavní příčinou jeho ohrožení je přeměna úrodných luk v blízkosti velkých indických řek na zemědělskou krajinu a pytláctví. Jelikož barasinga představuje hlavní potravu tygra, je jeho úbytkem ohrožena i tato šelma. Zoo Ostrava tento druh chová od roku 2014, jako v současnosti jediná zoologická zahrada v ČR. Od roku 2015 zoo vede i Evropský ex situ program pro barasingy.

V průchozí voliéře La Pampa v srpnu pár dlouhonohých pisil amerických (Himantopus himantopus) odchovává mláďata, která se vylíhla v polovině července. Pár svou rodičovskou premiéru, zvládl velmi dobře – inkubace vajec i následná péče o potomky probíhá zcela v jejich režii. Mláďata jsou první týdny pokryta hnědo-šedě kropenatým peřím. Díky tomu jsou mláďata téměř neviditelná a tedy chráněná před případnými predátory. I v La Pampě, pokud se zdržují na písčitém podkladu nebo na štěpce a nehýbou se, jsou snadno přehlédnutelná. Rodiče navíc své potomky střeží a cítí-li ohrožení, jeden rodič se hlasitým křikem snaží vetřelce či predátora odlákat, zatímco druhý zůstává u mláďat. Dospělé pisily svým černobílým zbarvením připomínají miniaturní čápy.

Giboni bělolící (Nomascus leucogenys) už několik týdnů obývají nové chovatelsko-expoziční zařízení Vadtha ni. Postupně si zvykají na nové prostředí, které jim nabízí mnohem více prostoru. V prostorném výběhu mají k dispozici vzrostlý strom a další část je vybavena umělými stromy a lany, kde mohou předvádět svou obratnost. Ve větvích se pohybují pomocí dlouhých horních končetin ručkováním neboli brachiací. Gibon bělolící je primát vyznačující se výraznou pohlavní dvojtvárností. Dospělý samec je černý s bílými licousy, dospělá samice je béžová s bílými a černými znaky na hlavě. Mládě je po narození zbarvené jako matka, po půl roce změní barvu na černou. U dospívajících samic se černá změní opět na béžovou. V Zoo Ostrava je matka zbarvená béžově, ale obě mláďata jsou černá. Přestože je mladé samičce už sedm let, stále se nepřebarvila. Pokud je v přítomnosti matky, její barvoměna se pozdrží.

Ve výběhu návštěvníci určitě nepřehlédnou početné hejno plameňáků kubánských. Ve výběhu hned u vstupu do Zoo Ostrava společnost plameňákům kubánským dělají husice orinocké a husičky vdovky (Dendrocygna viduata). A právě u husiček můžete v současné době pozorovat čtyři mláďata – jedno odrostlejší a tři stará několik dní. Samec i samice jsou poměrně pestře zbarvení a v hejnu ptáci komunikují pronikavým hvízdáním. Zoo Ostrava se chovu těchto vrubozobých ptáků věnuje od roku 1996. Současné hejno čítá 22 dospělých ptáků (10 samců a 12 samic). V letošní sezóně se vylíhlo 24 mláďat, a aktuálně je odchováváno 20. Většina snesených vajec byla kvůli bezpečnosti inkubována v chovatelském zázemí, ale několik párů inkubovalo své snůšky přímo ve výběhu. Mladé husičky hned po vylíhnutí opouštějí hnízdo a hledají si potravu – patří mezi tzv. nekrmivá mláďata. Péče rodičů spočívá v tom, že mláďata střeží a vodí za potravou.

Ve výběhu mar slaništních (Dolichotis salinicola) můžete vidět kromě dospělých zvířat poprvé i mláďata. Výběh těchto hlodavců je součástí expozice Jižní Amerika, jejíž součástí je i obří průchozí voliéra La Pampa. Dvě mláďata mar slaništních přišla na svět 13. srpna. Jedná se o vůbec první mláďata těchto jihoamerických hlodavců, která se v ostravské zoo narodila. Zoo chová mary od roku 2017 – jednoho samce a dvě samice. Ačkoli mary svým vzhledem připomínají zajíce, jedná se o hlodavce příbuzné morčatům. Mary jsou štíhlé a mají dlouhé nohy s osrstěnými chodidly a místo drápků drobná kopýtka. Při útěku velmi rychle utíkají, mohou dokonce skákat do vzdálenosti dvou metrů. Přestože mláďata již záhy přijímají potravu dospělých, stále také sají mateřské mléko. Zajímavé je umístění dvou párů mléčných bradavek po stranách těla samice, jak je patrné z videa.