Ve výběhu mar slaništních (Dolichotis salinicola) můžete vidět kromě dospělých zvířat poprvé i mláďata. Výběh těchto hlodavců je součástí expozice Jižní Amerika, jejíž součástí je i obří průchozí voliéra La Pampa. Dvě mláďata mar slaništních přišla na svět 13. srpna. Jedná se o vůbec první mláďata těchto jihoamerických hlodavců, která se v ostravské zoo narodila. Zoo chová mary od roku 2017 – jednoho samce a dvě samice. Ačkoli mary svým vzhledem připomínají zajíce, jedná se o hlodavce příbuzné morčatům. Mary jsou štíhlé a mají dlouhé nohy s osrstěnými chodidly a místo drápků drobná kopýtka. Při útěku velmi rychle utíkají, mohou dokonce skákat do vzdálenosti dvou metrů. Přestože mláďata již záhy přijímají potravu dospělých, stále také sají mateřské mléko. Zajímavé je umístění dvou párů mléčných bradavek po stranách těla samice, jak je patrné z videa.

Vzácné pozorování otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) se podařilo na jednom květinovém záhonu v Zoo Ostrava. Tento motýl se vyskytuje spíše v jižní části naší republiky. V zoo byl viděn jenom dvakrát během pěti let. Je to vzácný a ohrožený druh, ale pořád se u nás v sezóně ještě vyskytuje. Jeho housenky se živí například na hlohu. Těchto dřevin je v areálu zoo vysazeno dost, takže je možné, že i díky nim ho můžeme u nás pozorovat.
V rámci České republiky patří otakárek ovocný ke zvláště chráněným druhům.

Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří mezi koloniální ptáky. Zoo Ostrava v současné době chová skupinu 18 dospělých jedinců – osm samců a deset samic, kteří odchovávají 14 mláďat. Většina druhů papoušků hnízdní v dutinách, které mají v podobě hnízdních budek k dispozici i alexandři. Odchov všech mláďat probíhá přirozeným způsobem, tj. rodiči. Mláďata se líhnou s bělavým prachovým peřím a jsou zcela odkázána na péči dospělých. Hnízdní budku opouštějí ve stáří 70–75 dnů. V tuto dobu jsou již velcí jako dospělí alexandři a mají i opeření podobné dospělým samicím.

V areálu ostravské zoologické zahrady a botanického parku najdeme většinu tuzemských biotopů. Jedná se o stromové porosty, travnaté plochy a rozlohou nejmenší, ale pro život naprosto nezbytné vodní plochy. Zejména v 35 jezírkách a tůních, v nichž se ryby vyskytují výjimečně, je biodiverzita nejbohatší. V čisté průzračné vodě se daří milimetrovým korýšům – perloočkám, nejméně desítce druhů vodních brouků potápníků, dravým plošticím znakoplavkám, a také 27 druhům našich vážek včetně nejhojnějších šidélek páskovaných. Z našich druhů obojživelníků video zachycuje pulce skokanů hnědých, a také čolky obecné. Ti jsou na jednu stranu draví, na stranu druhou se sami mohou stát kořistí dravých larev vážek a potápníků. Vodní prostředí bohaté na hmyz rádi využívají jako loviště nejrůznější druhy ptáků, jako např. prezentovaný lejsek šedý. Je zbytečné dodávat, že veškeré vodní plochy využívají ptáci a savci k pití a ke koupání.

V ostravském safari žije početné stádo onagerů (Equus hemionus onager), a zároveň jediné stádo tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla v České republice. Ve volné přírodě se vyskytuje posledních asi 800 jedinců. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může být v budoucnu jedinou možností, jak zachránit tyto kopytníky před úplným vymizením z planety. Letos se naše stádo onagerů opět rozrostlo, takže nyní čítá 18 jedinců. Tvoří ho aktuálně dva samci, devět samic a sedm letošních mláďat (tři samečci a čtyři samičky). Tím jsme historicky poprvé dosáhli i na příčku nejpočetnějšího stáda chovaného v lidské péči na světě.