Vzácné pozorování otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) se podařilo na jednom květinovém záhonu v Zoo Ostrava. Tento motýl se vyskytuje spíše v jižní části naší republiky. V zoo byl viděn jenom dvakrát během pěti let. Je to vzácný a ohrožený druh, ale pořád se u nás v sezóně ještě vyskytuje. Jeho housenky se živí například na hlohu. Těchto dřevin je v areálu zoo vysazeno dost, takže je možné, že i díky nim ho můžeme u nás pozorovat.
V rámci České republiky patří otakárek ovocný ke zvláště chráněným druhům.

Alexandr čínský (Psittacula derbiana) patří mezi koloniální ptáky. Zoo Ostrava v současné době chová skupinu 18 dospělých jedinců – osm samců a deset samic, kteří odchovávají 14 mláďat. Většina druhů papoušků hnízdní v dutinách, které mají v podobě hnízdních budek k dispozici i alexandři. Odchov všech mláďat probíhá přirozeným způsobem, tj. rodiči. Mláďata se líhnou s bělavým prachovým peřím a jsou zcela odkázána na péči dospělých. Hnízdní budku opouštějí ve stáří 70–75 dnů. V tuto dobu jsou již velcí jako dospělí alexandři a mají i opeření podobné dospělým samicím.

V areálu ostravské zoologické zahrady a botanického parku najdeme většinu tuzemských biotopů. Jedná se o stromové porosty, travnaté plochy a rozlohou nejmenší, ale pro život naprosto nezbytné vodní plochy. Zejména v 35 jezírkách a tůních, v nichž se ryby vyskytují výjimečně, je biodiverzita nejbohatší. V čisté průzračné vodě se daří milimetrovým korýšům – perloočkám, nejméně desítce druhů vodních brouků potápníků, dravým plošticím znakoplavkám, a také 27 druhům našich vážek včetně nejhojnějších šidélek páskovaných. Z našich druhů obojživelníků video zachycuje pulce skokanů hnědých, a také čolky obecné. Ti jsou na jednu stranu draví, na stranu druhou se sami mohou stát kořistí dravých larev vážek a potápníků. Vodní prostředí bohaté na hmyz rádi využívají jako loviště nejrůznější druhy ptáků, jako např. prezentovaný lejsek šedý. Je zbytečné dodávat, že veškeré vodní plochy využívají ptáci a savci k pití a ke koupání.

V ostravském safari žije početné stádo onagerů (Equus hemionus onager), a zároveň jediné stádo tohoto vzácného poddruhu divokého asijského osla v České republice. Ve volné přírodě se vyskytuje posledních asi 800 jedinců. Dobře vedený chov v zoologických zahradách může být v budoucnu jedinou možností, jak zachránit tyto kopytníky před úplným vymizením z planety. Letos se naše stádo onagerů opět rozrostlo, takže nyní čítá 18 jedinců. Tvoří ho aktuálně dva samci, devět samic a sedm letošních mláďat (tři samečci a čtyři samičky). Tím jsme historicky poprvé dosáhli i na příčku nejpočetnějšího stáda chovaného v lidské péči na světě.

Skupina plameňáků kubánských (Phoenicopterus ruber ruber) v ostravské zoologické zahradě aktuálně čítá 58 jedinců. Letos zasedlo na vejce 12 chovných párů. Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vysokého až 30 cm vybudovaného z bahna, písku a dalšího stavebního materiálu z okolí hnízda. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě a jeho krmení se střídají oba rodiče. Aktuálně jsou v hejnu k vidění čtyři mláďata. První dvě mláďata se v zoo vylíhla 18. a 19. června, další dvě pak začátkem července (1. a 3.). Čtyři páry ještě svá vejce inkubují. U zbývajících párů nebylo hnízdění úspěšné.
Ostravská zoo chová starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat bezmála 100 mláďat.