Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava hýří zářivými podzimními barvami. Lidé si i v tomto období stále mohou zpestřit prohlídku nejrůznějšími aktivitami probíhajícími převážně v letních měsících – projížďkou safari expresem přímo mezi stády afrických a asijských kopytníků, prohlídkou pěstebních skleníků s tropickými a subtropickými rostlinami nebo komentovaným setkáním u řady druhů zvířat. Na video si slunečného počasí užívají panda červená, antilopy v expozici Indie z blízka, makaci lví, páv, hulmani posvátní, medvěd ušatý, zebry Grévyho i antilopy losí.

Sršeň obecná (Vespa crabro) budí mezi lidmi, byť neoprávněně, poměrně velké obavy. Tito tvorové však mají velký význam pro udržení přírodní rovnováhy. Jejich hlavní součást potravy tvoří hmyz, zejména mouchy. Agresivita sršňů je minimální, zaútočí prakticky pouze při obraně hnízda. Jed v jejich žihadlech je až 15x slabší než jed včelí, takže nebezpečný může být pouze u malých dětí a u osob s alergií na tento druh jedu.
Video ukazuje zcela raritní umístění sršního hnízda. Sršně stavějí hnízda převážně v dutinách stromů, budov anebo uvnitř budek, v tomto případě je většina hnízda vystavěna vně budky pro sýkory. Jako stavební materiál využívají sršně ztrouchnivělé dřevo a sliny. Ještě i v chladných podzimních dnech s teplotami pod 5 °C jsou dospělí jedinci aktivní a loví hmyz nejen ve dne, ale i po většinu noci.

Sezóna dýní je v plném proudu, a proto tyto plody slouží k výzdobě areálu podzimní zoo, ale zejména jako krmivo pro řadu chovaných zvířat, pro které jsou tyto plody zajímavým zpestřením jídelníčku i velkou pochoutkou. Patří k nim například prasata, medvědi, některé druhy opic, dikobrazi nebo hroši. Video zachycuje dýně ve výběhu Tsavo, kde si na nich pochutnávají dikobrazi jihoafričtí (Hystrix africaeaustralis). Pro mangusty trpasličí (Helogale parvula) slouží vydlabaná dýně spíše jako průlezka a místo k úkrytu. Do jedné ale chovatelé umístili larvy potemníka brazilského – oblíbené pochoutky mangust.
Děkujeme všem zahrádkářům a pěstitelům zeleniny, kterým se urodil nadbytek dýní, že své přebytky věnovali pro zvířata v Zoo Ostrava.

V ostravském safari se letos narodila dvě mláďata jelenů barasinga. Dva samečci se narodili 11. a 29. srpna. Lidé je mohou spolu s dalšími obyvateli rozlehlé expozice pozorovat ze safari expresu, který projíždí výběhy přímo mezi zvířaty.
Barasinga (Rucervus duvaucelii) je jedním z nejvzácnějších indických jelenů.
Posledních 5000 jedinců žije na podmáčených loukách záplavových savan několika rezervací Indie a Nepálu. Hlavní příčinou jeho ohrožení je přeměna úrodných luk v blízkosti velkých indických řek na zemědělskou krajinu a pytláctví. Jelikož barasinga představuje hlavní potravu tygra, je jeho úbytkem ohrožena i tato šelma. Zoo Ostrava tento druh chová od roku 2014, jako v současnosti jediná zoologická zahrada v ČR. Od roku 2015 zoo vede i Evropský ex situ program pro barasingy.

V průchozí voliéře La Pampa v srpnu pár dlouhonohých pisil amerických (Himantopus himantopus) odchovává mláďata, která se vylíhla v polovině července. Pár svou rodičovskou premiéru, zvládl velmi dobře – inkubace vajec i následná péče o potomky probíhá zcela v jejich režii. Mláďata jsou první týdny pokryta hnědo-šedě kropenatým peřím. Díky tomu jsou mláďata téměř neviditelná a tedy chráněná před případnými predátory. I v La Pampě, pokud se zdržují na písčitém podkladu nebo na štěpce a nehýbou se, jsou snadno přehlédnutelná. Rodiče navíc své potomky střeží a cítí-li ohrožení, jeden rodič se hlasitým křikem snaží vetřelce či predátora odlákat, zatímco druhý zůstává u mláďat. Dospělé pisily svým černobílým zbarvením připomínají miniaturní čápy.