Areál výskytu ibisů skalních původně zasahoval i do střední a jižní Evropy. Už v první polovině 17. století byl ale v evropské přírodě tento ptačí druh vyhuben. Díky vypouštění ptáků odchovaných v zoologických zahradách a záchranných stanicích se podařilo evropskou populaci ibisů obnovit. Do jednoho mezinárodního záchranného projektu je zapojena i ostravská zoo. Pro vypuštění do přírody poskytla již 14 mladých ibisů. Poslední tři byli vypuštěni v polovině letošního února. Vypouštění ibisů zachycuje video španělských kolegů.

Při procházce předjarním areálem Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava, ale třeba i v parcích a na dalších lokalitách se už nyní hojně ozývají mnohé ptačí druhy, dříve než je obvyklé. Letošní mírná zima některé jarní projevy v naší přírodě uspíšila.

Zvířecí predátoři využívají různé strategie lovu. Někteří kořist pronásledují, jiní využívají rozličné lapací pasti, další nechají přiblížit kořist k sobě a loví ji z místa. Tento způsob využívá i většina žab – díky svému silnému a velmi mrštnému jazyku dokáží ve zlomku sekundy ulovit hmyz – sedící i v letu. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava tak loví chované žabky pralesničky, ale také ropuchy či skokani, kteří se přirozeně vyskytují v areálu zoo. Video zachycuje krmení pralesniček azurových (Dendrobates tinctorius f. azureus) a pralesniček strašných (Phyllobates terribilis) v pavilonu Malá Amazonie. Jako potrava slouží těmto drobným jihoamerickým žabkám (nazývaným též šípové žáby) octomilky nebo drobní cvrčci (tzv. mikrocvrčci). Pralesničky strašné jsou schopny ulovit i o něco větší cvrčky, protože patří k největším druhům pralesniček. Potravu jim vždy posypeme vitamínovým doplňkem určeným právě pro žáby. Hbitost žabího jazyka je okem sotva zachytitelná, a to i při desetinásobném zpomalení záběrů.

Na statku v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se narodila dvě mláďata nejmenšího plemene domácího skotu – tura domácího dahomey. Samička přišla na svět 13. ledna, sameček 24. ledna. Obě telata přišla na svět bez komplikací a od začátku se o ně jejich matky příkladně starají. Stáj je zpřístupněna návštěvníkům a pokud neklesne venkovní teplota výrazně pod bod mrazu, pobývá stádo i ve venkovním výběhu.

Areál Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava je zasazen do lokality Velkého ostravského lesa. Přírodní charakter areálu je tak útočištěm mnoha volně žijících zvířat. Některá mohou návštěvníci pozorovat při prohlídce zoo, jiná žijí skrytě a některá jsou aktivní až navečer a v noci. Díky fotopasti se pracovníkům zoo podařilo zachytit některé plašší či noční obyvatele zoo.