Projekt návratu orlosupa bradatého do Alp

Ostravští orlosupi se zabydleli v italském pohoří Alpi Marittime

Orlosup bradatý se představuje

Orlosup bradatý (Gypaetus barbatus) obývá ostrůvkovitě horské a vysokohorské oblasti severní, východní a jižní Afriky, střední Asie, a znovu také jižní Evropy a Alpy. Je to velký dravec s rozpětím křídel 250-280 cm. Jeho potravu tvoří z 85-90 % kosti. Velké, které nespolkne najednou, vynáší do výšky a pouští na skalnatý povrch, aby se roztříštily. Dobře je pak stráví silné žaludeční šťávy, které obsahují mnohem více kyselin než u jiných dravců (tímto způsobem je obsah bílkovin v kostech využíván velmi efektivně). V některých oblastech tímto způsobem rozbíjí i želvy.
Světlé peří na hrudi si orlosupi „pudrují“ rezavou hlinkou. Na podzim vytváří trvalé páry. Do hnízda na skalách snáší samice zpravidla dvě vejce, ale většinou přežívá pouze jedno mládě - častá je siblicida (jev, kdy starší, zpravidla silnější sourozenec krátce po vylíhnutí usmrtí mladšího, slabšího, sourozence). Dospívá v sedmi letech a dožívá se asi 20 let (v lidské péči dokonce až 40 let).

Význam dravců v přírodě

V minulosti byl tento impozantní dravec právě v Alpách člověkem na konci 19. století vyhuben (poslední zástřel je datován z roku 1913) pro údajné škody na ovcích a dokonce odnášení malých dětí. Takový osud potkal řadu velkých druhů dravců, než člověk zjistil, že pro něj nepředstavují ani nebezpečí, ani konkurenci, ale naopak hrají nezastupitelnou roli při formování ekologické rovnováhy. Protože se orlosup živí především zbytky mršin, plní tím podstatnou sanitární úlohu.
Bez pomoci člověka by se dravci na většinu svých původních míst nevrátili, protože jejich původní prostředí bylo změněno. Navíc nejbližší volně žijící populace jsou často hodně vzdálené a izolované.

Zpět do Alp

O návratu orlosupů do Alp se začalo poprvé uvažovat už ve 30. letech 20. stol. V té době se zrodila i myšlenka využít k tomuto účelu v lidské péči odchovaných ptáků. V roce 1978 byl zahájen mezinárodní repatriační projekt „Návrat orlosupa bradatého do Alp“ financovaný Frankfurtskou zoologickou společností (FZS), do kterého je zapojeno přes 35 evropských zoologických zahrad, včetně ostravské, dále správy národních parků v Alpách, Světový fond na ochranu přírody (WWF) a také speciálně pro orlosupy zřízené chovné stanice. Vedoucí jedné z nich (Vienna Breeding Unit v Rakousku), Hans Frey, je zároveň koordinátorem Evropského záchovného programu (EEP) pro tento druh.
První orlosupi byli do přírody Alp vypuštěni teprve po osmi letech příprav (v roce 1986) na území Rakouska. K prvnímu úspěšnému vyvedení mláďat v přírodě však došlo až v roce 1997, tedy po 11 letech od vypuštění prvních jedinců, což svědčí o tom, jak dlouhá a náročná je náprava předchozích činů člověka!

Jak na to?

Konkrétní pomocí zoologických zahrad a nápravou škod způsobených přírodě lidskou činností je vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči. Tímto způsobem je možné posílit divoké populace volně žijících zvířat. Odchovat mládě orlosupa není nijak snadná záležitost.

Proč jsou odchovy velkých dravců tak vzácné?

• draví ptáci dospívají poměrně pozdě, takže musíme dlouho čekat a až po této době třeba zjistíme, že si pár nesedí, že jeden z páru není spolehlivý v sezení na vejcích, že dokonce zabíjí mládě... Během té doby může také jeden z páru uhynout
• v jedné snůšce mají maximálně 1-3 vejce, navíc je častá siblicida, takže pár odchová stejně jen jedno mládě
• potřebují vhodné místo, kde by mohli postavit hnízdo a pak na vejci sedět dlouhou dobu, během které mohou o vejce přijít (rozsednutím při neopatrné manipulaci, atakem ze strany volně žijích šelem...)
• po vylíhnutí mláděte nastává cca půlroční péče o mládě - ne každé mládě se podaří odchovat, zde hraje velkou roli zkušenost páru a také je nutno zajistit klid pro hnízdění po celou dobu

Ostravští orlosupi

V ostravské zoologické zahradě jsou dva chovné páry orlosupů.
U jedinců určených pro vypuštění do volné přírody, ale i u většiny ostatních druhů v zoologických zahradách je velmi důležité, aby odchov mláďat probíhal pokud možno přirozeně, tedy vlastními rodiči, příp. náhradními pěstouny téhož druhu. Člověk by do výchovy neměl nijak zasahovat, aby si na něj zvířata nevytvořila vazbu.

Zabydlování v Alpách

Ostravská zoologická zahrada se do projektu „Návrat orlosupa bradatého do Alp“ také aktivně zapojila, když se zdejšímu páru orlosupů podařilo v roce 2009 poprvé odchovat mládě - samičku, a to přirozeným způsobem, zcela bez zásahu člověka. Bylo to vůbec první mládě orlosupa odchované v Zoo Ostrava. Od roku 2009 jsme pro posílení divoké populace těchto impozantních dravců poskytli už 17 mláďat (třináct putovalo do Alp (Francie, Švýcarsko, Itálie, Rakousko), tři až do pohoří ve Španělsku a jedno dokonce na Korsiku).
Mládě orlosupa se posadí společně s dalším přibližně stejně starým mládětem do hnízda na skalní římse. Důvodem, proč se do hnízda vkládají mláďata dvě, byť orlosupi odchovávají pouze jedno mládě, je to, že se mláďata necítí bez rodičů tak opuštěna, navzájem se motivují a po vylétnutí z hnízda se po určitou dobu zdržují pospolu. Asi po čtrnácti dnech si mláďata toto místo zafixují jako své hnízdo a okolí si vštípí jako svůj nový domov. Po vylétnutí z hnízda se ještě několik měsíců poblíž přikrmují člověkem, pak už jsou ale schopna najít si dostatek potravy sama.Tato metoda vypouštění tedy spočívá v odebrání obvykle dvou různých mláďat z hnízd rodičů ještě před vylétnutím a jejich společné umístění na improvizované hnízdo v domovině dravce.

Historicky první úspěšně odchované mládě a jeho cesta do Francie

Mládě orlosupa bradatého z roku 2009 bylo evropským koordinátorem záchranného chovu těchto ptáků, Dr. Hansem Freyem z Rakouska, doporučeno k posílení volně žijící populace těchto charismatických dravců v Národním parku Mercantour ve Francii. Dne 5. 6. 2009 tak k těmto staronovým obyvatelům Alp přibylo také první ostravské mládě.
Mláděti byla těsně před vypuštěním odebrána krev na rozbor DNA, abychom znali jeho pohlaví, dále bylo okroužkováno, byl mu aplikován identifikační nezaměnitelný mikročip a některé letky na levém křídle byly odbarveny peroxidem pro jeho snadnější identifikaci v přírodě poté, co opustí své nové hnízdo. Na skalní římse, asi 1800 m n. m., byl ostravský orlosup umístěn společně s dalším, stejně starým mládětem odchovaným v záchranném centru v Horním Savojsku. Nutno dodat, že patronát nad celou akcí měla Nadace prince Alberta II. z Monaka, který se také osobně celé akce zúčastnil.
Vyčerpávající cesta do NP Mercantour trvala pracovníkům Zoo Ostrava osobním automobilem asi 26 hodin (1 500 km). S ohledem na mládě bylo nutno cestovat bez přestávky. Nejtěžší úsek – z horské chaty v Národním parku až ke skalní římse – bylo však možno absolvovat pouze pěšky. Přesto nám bylo ctí, že jsme mohli být jakožto dárci jednoho ze zvířat přímo u toho a tehdejší ředitel zoo Petr Čolas byl navíc poctěn zcela mimořádně a originálně – závěrečný strmý úsek k vypouštěcímu hnízdu vyšplhal s ostravským orlosupem umístěným v transportní bedně na zádech.
Mládě (samička) bylo poskytnuto k vypuštění zcela bezplatně a dostalo jméno Condamine.

Úspěchy projektu

• Od roku 1978 bylo díky nezměrnému úsilí a příkladné spolupráci všech participujících institucí v lidské péči odchováno 560 orlosupů (233 v zoologických zahradách a 327 ve specializovaných chovatelských centrech), přičemž 323 z nich se podařilo vypustit do volné přírody v rámci několika probíhajících repatriačních projektů, které mají všechny společně za cíl obnovit evropskou metapopulaci tohoto druhu. Z 323 orlosupů poskytnutých těmto projektům bylo 227 vypuštěno do Alp, 60 do španělské Andalusie, 20 do oblasti francouzského Grands Causses, 6 na Korsiku, 4 do nového projektu ve španělské oblasti Maestrazgo a 3 na Sardinii v roce 2008, kde byl ovšem projekt po prvním vypuštění dočasně pozastaven.
• Rok 2019 byl pro orlosupy bradaté v Evropě rekordní - 63 monitorovaných teritorií, 53 teritorií, ve kterých byla zaznamenána reprodukce a 38 úspěšně odchovaných a z hnízda vylétnutých mláďat.

Tento úspěšný projekt naplňuje jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představuje konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.

Ostravští orlosupi ve volné přírodě 2009-2022

Tiskové zprávy o našich odchovaných orlosupech

Zoo Ostrava pomáhá s obnovou populace orlosupů bradatých v evropské přírodě (4. 5. 2023)

Druhé mládě orlosupa bradatého bylo převezeno náhradním pěstounům do Zoo Liberec (13.3.2023)

Pár orlosupů bradatých odchovává adoptivní mládě (23. 2. 2023)

Již 17. orlosup ze Zoo Ostrava odletěl do volné přírody (31. 5. 2022)

Zoo poskytla dalšího orlosupa pro vypuštění do přírody (7. 5. 2022)

Mladý orlosup z Ostravy už létá nad Španělskem (18. 8. 2021)

Mladý orlosup z Ostravy byl vysazen do přírody (28. 6. 2021)

Zoo poskytla dalšího orlosupa pro vypuštění do volné přírody (1. 6. 2021)

Hnízdní sezóna supů v Zoo Ostrava je v plném proudu (29. 4. 2021)

Ostravští orlosupi vypuštění v minulých letech na různých místech v Evropě se začínají zapojovat do reprodukce! (8. 12. 2020)

Den pro supy v Zoo Ostrava (4. 9. 2019)

Odvoz mláďat puštíků a orlosupů k vypuštění do přírody (27. 5. 2019)

Mláďata u velkých dravců a kondorů (10. 4. 2019)

Ostravský orlosup létá nad Evropou křížem krážem (14. 12. 2017)

Mladý orlosup byl vypuštěn na Korsice (9. 6. 2017)

Ostravský orlosup bude vypuštěn na Korsice (31. 5. 2017)

Orlosupi bradatí odchovávají další mládě (15. 3. 2017)

Jak se daří ostravským orlosupům bradatým ve volné přírodě (25. 11. 2016)

Další ostravský orlosup bude létat ve volné přírodě (9. 6. 2016)

Díky příkladné péči adoptivních rodičů bude do volné přírody vypuštěn další orlosup (2. 6. 2015)

Další ostravský orlosup bude vypuštěn do Alp (26. 5. 2015)

Rodičovská premiéra u mladšího páru orlosupů (12. 5. 2015)

Orlosupi v Ostravě poprvé adoptovali mládě (9. 4. 2015)

Mladý orlosup se vydal na cestu z Ostravy do volné přírody (19. 5. 2014)

Druhé mládě orlosupa je vychováváno ve Vídni (21. 3. 2014)

Dramatické chvíle v odchovu orlosupích mláďat (5. 3. 2014)

Ostravští orlosupi již létají v Alpách (23. 7. 2012)

Ostravští orlosupi byli vypuštěni do volné přírody (21. 5. 2012)

Ostravské mládě orlosupa bradatého ve Španělsku prospívá dobře (16. 4. 2012)

Ostravské mládě orlosupa odlétá k náhradním pěstounům do Španělska (22. 3. 2012)

Budou i letošní mláďata ostravských orlosupů létat ve volné přírodě? (29. 2. 2012)

Ostravští orlosupi se vydali na cestu do volné přírody (13. 6. 2011)

Mláďata ostravských orlosupů budou létat ve volné přírodě (21. 4. 2010)

Odchov dvou vzácných mláďat orlosupa bradatého (25. 3. 2010)

Historicky první úspěšně odchované mládě orlosupa bradatého bude vypuštěno do volné přírody (2. 6. 2009)