Projekt návratu rysa karpatského do volné přírody v oblasti Národního parku Velká Fatra probíhá od roku 2008.
Jeho hlavním cílem je:
- přispět k vytváření pozitivního vztahu lidí k rysům i dalším druhům velkých šelem, potažmo ke všem živým bytostem,
- poukázat na problematiku ilegálního zabíjení velkých šelem,
- získat nové poznatky o způsobu života této nám stále ještě málo známé šelmy.
V rámci tohoto repatriačního projektu vznikl i stejnojmenný film, který má velkou měrou pomoci k naplnění cílů projektu.
Film „Návrat rysov“
Film, který vznikl v rámci projektu, slouží k cílené mediální kampani upozorňující na klesající stavy těchto vzácných šelem ve volné přírodě nahlédnutím do jejich života. Hlavními hrdiny tohoto unikátního dokumentárního filmu jsou dvě mláďata rysů karpatských Líza a Muro narozená v ostravské zoologické zahradě v květnu 2008 zdejšímu páru rysů, která Zoo Ostrava pro účely natáčení zoo slovenským kolegům poskytla.
„Riaditeľ ostravskej zoo bol nadšený myšlienkou vrátiť ich dve zvieratá do voľnej prírody. Bral to ako malú satisfakciu slovenskej prírode za to, že sme zásobovali nielen české zoo našimi rysmi*). Formou denníka prinášame akutálne infromácie, fotografie a videá zo života dvoch rysích mláďat pripravujúcich sa na neľahkú úlohu: prežiť vo voľnej prírode plnej nástrah…“ vysvětlují svůj záměr tvůrci filmu a realizátoři projektu profesionální fotograf a filmař Tomáš Hulík a terénní zoolog Miloš Majda.
*) V 80. letech minulého století se uskutečnil projekt návratu rysa do české přírody i na další místa v Evropě. Z naší přírody rys vymizel už na konci 19. st. (byl vystřílen). Projekt spočíval v tom, že na Slovensku, kde divocí rysi přežívali, se legálně odchytávala mláďata a ta se převážela právě do naší zoo. Zde nějakou dobu pobývala a poté byla vypouštěna na Šumavě, dále pak v Německu, Rakousku, ve Slovinsku, v Itálii. Tento repatriační projekt byl tehdy velmi úspěšný a i díky němu se rysi opět rozšířili na mnoho míst Evropy.
Film vznikal více než dva roky. Za jeho tvorbou jsou stovky dní náročné práce nejen ve studiu, ale hlavně v terénu. Během dospívání se rysi museli naučit řadu dovedností potřebných pro jejich následný život ve volné přírodě. Výhodou bylo, že mláďata byla dvě, takže mezi nimi mohla probíhat neustálá rysí komunikace. Velkou roli při výchově mláďat sehrála i fenka německého ovčáka Lila, která si s nimi rovněž hrála, čímž se u mláďat tříbily zejména lovecké dovednosti. Důležité bylo, aby se mladí rysi naučili lovit a po vypuštění do přírody si bez problémů uměli opatřit dostatek potravy…
Dne 18. června 2009 byli rysi vypuštěni do volné přírody. I nadále však probíhá jejich sledování, resp. zaznamenávání pohybu prostřednictvím tzv. fotopastí (speciální fotoaparát s čidlem na pohyb) a sledování stop.
Věříme, že se oběma rysům bude ve volné přírodě dařit dobře a že zvládnou všechny nástrahy, které na ně čekají…
Podrobné informace o průběhu celého projektu můžete najít na webových stránkách www.navratrysov.sk.
Rys karpatský (Lynx lynx carpathicus)
Rys karpatský je poddruhem rysa ostrovida (Lynx lynx), největší evropské kočkovité šelmy. Oblast původního výskytu tohoto poddruhu je omezena na pohoří Karpaty. Dále se vyskytuje několik izolovaných populací ve střední a západní Evropě založených po vypuštění několika jedinců v rámci repatriačního projektu z 80. let minulého století.
Největší hrozbu pro rysy představuje přímé pronásledování člověkem (zejména nelegální lov a úbytek přirozeného prostředí, tj. souvislých lesů).
Mapa výskytu rysa ostrovida s vyznačením oblastí výskytu karpatského poddruhu (červeně), zdroj: www.iucnredlist.org.
