Which Fish? - Kdyby ryby

Důležitou úlohou moderních zoologických zahrad už dávno není jen „vystavovat“ velké množství exotických druhů zvířat. Tyto instituce se velmi aktivně zapojují do ochrany přírody a snaží se k tomu motivovat i své návštěvníky. Každé dva roky vyhlašuje Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) ochranářskou kampaň, která má za cíl upozornit na některé z mnohých ekologických problémů. Kampaň na období 2020–2021 nese mnohomluvný název „Which Fish?“. Zoologické zahrady sdružené v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se shodly na českém překladu „Kdyby ryby“.

Asi ¾ států má přístup k moři. Česká republika tvoří spolu s dalšími asi 47 státy zbylou čtvrtinu států vnitrozemských, což ale neznamená, že by se nás netýkala problematika moří a oceánů.

O čem je kampaň „Which Fish?“

Povrch zeměkoule je ze tří čtvrtin tvořen oceány. I proto mají pro život na Zemi klíčový význam – mimo jiné uvolňují do atmosféry dvě třetiny kyslíku. A tato skutečnost by i suchozemce žijícího v zemi uprostřed Evropy bez přímého přístupu k moři měla trochu zajímat. A nejen tato.  Za posledních několik desítek let se oceány dramaticky změnily. Odhaduje se, že z nich zmizela polovina mořských obratlovců! A naopak v nich skončilo obrovské množství odpadů, zejména těch plastových. Živočichové v nich mohou uvíznout, nebo je omylem požít. V jejich tělech se kumulují mikroplasty vzniklé rozpadem plastů. Tyto částice spolu s toxickými látkami nashromážděnými v mořských tvorech se pak mohou dostat i na náš stůl.

Mnoho lidských činností, jako je nadměrný rybolov, destruktivní metody rybolovu, znečištění moří nebo klimatické změny, však vážně ohrožují nejen oceány a moře, jejich funkce ekosystému, potravních zdrojů, ale hlavně jejich a potažmo i naši budoucnost. Cílem kampaně „Which Fish“ je upozornit na problematiku nadměrného rybolovu a podpořit ochranu obchodně využívaných mořských druhů organismů. Zaměřuje se také přímo na zoologické zahrady a akvária.

Ryby jsou nejprodávanější komoditou na světě hned po čaji, kávě, banánech a cukru.

Kampaň má tři úrovně:

A) Ryba jako potravina – udržitelná lidská spotřeba

Rybolovné zdroje by měly být řízeny způsobem, který zajistí trvalou udržitelnost druhů, a to zejména zajištěním dostatečné početnosti populace, respektováním minimální velikosti jedinců určených pro lov a vyhýbáním se lovu nedospělých jedinců, kteří se ještě nestihli rozmnožit. Kampaň se snaží podpořit ochranu mořských živočichů především jejich udržitelnou spotřebou, tzn. využíváním těch druhů, které nejsou ohroženy intenzivním rybolovem. Důraz se klade také na šetrnější způsoby lovu.

B) Ryba jako krmivo – udržitelné krmení zvířat

Mořské ryby a další mořští živočichové jsou využíváni ke krmení zvířat, a to nejen těch chovaných v zoologických zahradách, ale jsou součástí i krmiv pro naše domácí mazlíčky. Kampaň „Which Fish?“ vyzývá zodpovědné pracovníky organizací využívajících mořské tvory jako krmivo k přehodnocení svých postupů. Jedná se o druhové složení, množství, kvalitu a způsob lovu zejména mořských ryb využívaných ke krmení zvířat. Cílem je zvyšovat udržitelnost využívaných druhů nejen za doby trvání kampaně.

C) Ryba jako exponát – udržitelné získávání akvatických druhů pro chov

Třetí téma kampaně cílí na samotné zoologické zahrady a akvária a je spojeno s udržitelným získáváním druhů ryb a bezobratlých pro chovy a zaměřením na chov ohrožených druhů. Do kampaně je zapojena Evropská asociace akvarijních kurátorů (EUAC), která vytvořila Průvodce získáváním zvířat – dokument shrnující pokyny pro pracovníky akvárií k získávání nových jedinců nebo druhů. Vyzývá také akvária ke společnému plánování expozic s cílem zvýšit celkový počet „udržitelných“ druhů mořských ryb a bezobratlých v chovech.

Kampaň se netýká jen mořských ryb, ale všech mořských živočichů (žraloci, chobotnice, krevety, humři, ústřice…), které člověk využívá.

Nutnost udržitelného rybolovu

Největším nebezpečím nadměrného rybolovu je narušení ekologické rovnováhy. Celosvětová produkce ryb a vodních organismů dosáhla v roce 2018 cca 178,5 milionů tun, z čehož 46 % zaujímá produkce v akvakulturách a samotný lov na moři činil 84,4 miliónů tun. Podíl obsádek lovených na biologicky udržitelné úrovni vykazuje snižující se trend – z 90 % v roce 1974 na 66,9 % v roce 2015.

Aby se zajistilo, že bude populace rybího druhu dále růst, bude zdravá, udržitelná a produktivní, musí se ryba rozmnožit minimálně jednou za život. Z tohoto důvodu mají některé druhy legislativně definovanou minimální velikost, která by měla zaručit, že budou loveni pouze dospělí jedinci, kteří se již rozmnožili. Navíc ryby migrují a mají reprodukční období. Při udržitelném lovu se musí tyto aspekty zohlednit.

Obchodní rybolov (využívající velké lodě s vlečnými sítěmi, kde jsou ryby po vytažení na palubu třízeny, zpracovávány a konzervovány) se týká v praxi několika skupin ryb – asi 1/3 vylovených ryb patří mezi sleďovité, asi ¼  mezi treskovité, asi 10 % mezi makrelovité a 3 % mezi platýsovité. Lov na jednotlivých lodích je většinou zaměřen na určité druhy živočichů, ale používaný způsob lovu není už tak selektivní. Vlečné sítě působí destruktivně na ekosystém mořského dna.

Ročně je vyhozeno 9,1 milionů tun nechtěných vedlejších úlovků.
76 % světových lovišť je plně loveno nebo přelovováno.
Pokud bude nadměrný rybolov pokračovat, světová loviště se zhroutí do roku 2050.

Co můžete udělat Vy?

- Zařaďte častěji do svého jídelníčku sladkovodní druhy ryb nejlépe chované na místních sádkách.

- U mořských ryb a bezobratlých živočichů upřednostňuje druhy lovené udržitelným způsobem.

- Při nákupech preferujte výrobky obsahující udržitelné druhy mořských živočichů lovené šetrným způsobem.

- Sdílejte na sociálních sítích informace o kampani, aby se o této problematice dozvědělo co nejvíce lidí.

Více se můžete dozvědět na https://whichfish.eu/.