Obnova volně žijící populace ibisů skalních
Zoo Ostrava je od roku 2017 zapojena do mezinárodního repatriačního projektu na záchranu ibisů skalních. Tento ptačí druh patří k nejohroženějším druhům na světě. Populace ve volné přírodě čítá sotva 600 jedinců. Zoologické zahrady a další ochranářské organizace usilují o posílení divoce žijících ibisů vypouštěním mladých jedinců přirozeně odchovaných ve svých zařízeních. Zoo Ostrava za tímto účelem bezplatně poskytla již více než deset mláďat.
Mezinárodní repatriační projekt Proyecto eremita je zaštiťován ZooBotanico de Jeréz ve Španělsku a odborem životního prostředí andaluské regionální vlády Junta de Andalucia. Jeho cílem je obnova volně žijící populace kriticky ohrožených ibisů skalních v oblasti Andalusie vypouštěním mláďat odchovaných v zoologických zahradách. Zoo Ostrava je do projektu zapojena od roku 2017 a celkem poskytla pro posílení divoké populace kriticky ohrožených ptáků již více než deset mláďat.
Ibis skalní (Geronticus eremita) se v minulosti vyskytoval v Evropě (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie), severní Africe a na Středním východě. V důsledku ztráty přirozeného prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Koncem 20. století se objevily další hrozby – používání insekticidů a elektrické vedení. Ve volné přírodě dnes žije pouhých 500-600 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. V Červeném seznamu (The IUCN Red List of Threatened Species) je tento druh zařazen v kategorii kriticky ohrožený. 95 % světové populace dnes žije v Souss-Massa National Park and Tamri v Maroku, necelá stovka ptáků přežívá v polodivoké populaci v Turecku, zbytková populace (jen cca 5 ptáků) v Sýrii je pravděpodobně již vyhubená.
Díky repatriačním snahám ve Španělsku a v Rakousku se malé populace těchto krásných ptáků znovu vyskytují i v Evropě. Mezi lety 2004 a 2009 bylo v rámci projektu vypuštěno celkem 190 ibisů skalních a vypouštění stále pokračuje. Mortalita vypuštěných mladých ptáků je vysoká, přesto se však v roce 2008 vytvořil první hnízdní pár a v oblasti se v roce 2011 vytvořila malá, nezávislá a nemigrující kolonie.
Více o ibisech:
