S růstem počtu obyvatel na naší planetě ustupují původní biotopy zemědělské půdě a městské zástavbě a krajina přichází o svou pestrost. Dochází ke znečišťování půdy a vody chemickými látkami. V důsledku tohoto tlaku na přírodní ekosystémy ztrácíme stále více rostlinných i živočišných druhů.
Každý z nás se však může pokusit přispět svým dílem k ochraně a zvýšení biodiverzity ve svém okolí. Mnohdy stačí velmi jednoduchá opatření, která však mohou významně pomoci mnoha druhům živočichů kolem nás.
O ochranu místní biodiverzity ve svém areálu se snaží i Zoo Ostrava. Během posledních několika málo let bylo v zoo vysazeno na 12 tisíc plodonosných keřů a stromů a realizováno bylo téměř 300 opatření pro podporu volně žijících druhů živočichů. V roce 2017 bylo nainstalováno více než 260 nejrůznějších budek coby náhradních stromových dutin, a to nejen pro ptáky, resp. drobné pěvce (např. sýkory, rehky, šoupálky), ale také poštolky či sovy, netopýry, čmeláky apod. Vybudovány byly tři hmyzí hotely, čtyři líhniště pro ještěrky, tři motýlí louky.
Ptáci
Rapidní úbytek ptáků, především pak polních, je celosvětový problém způsobený především intenzivním zemědělstvím. Mizí i řada jiných ptákú, protože přicházejí o přirozenou potravu a místa k hnízdění.
Jak jim může pomoci každý z nás?
Krmítko pro ptáky
Existuje nekonečně mnoho typů krmítek pro ptactvo. Nejčastěji používaný klasický typ (zejména pro zpěvné ptactvo) by měl splňovat hlavně podmínku, aby půdorys stříšky vždy na všech stranách přesahoval půdorys násypné plochy.
Krmítko pro ptáky
Existuje nekonečně mnoho typů krmítek pro ptactvo. Nejčastěji používaný klasický typ (zejména pro zpěvné ptactvo) by měl splňovat hlavně podmínku, aby půdorys stříšky vždy na všech stranách přesahoval půdorys násypné plochy. Také je důležité, aby ptáci měli z krmítka dobrý rozhled na všechny strany. Ideální je, aby bylo umístěno co nejblíže keřů nebo stromů – pokud možno co nejhustších.
Zavřít
Napajedlo
Voda je pro ptactvo (ale i ostatní živočichy) stejně důležitá jako pro lidi. Zejména v horkých letních dnech by měli mít ptáci přístup k vodě denně, a to jak kvůli pití, tak i koupání. Pro snadnou dostupnost by napajedlo mělo mít vždy mělké okraje a voda by v něm...
Napajedlo
Voda je pro ptactvo (ale i ostatní živočichy) stejně důležitá jako pro lidi. Zejména v horkých letních dnech by měli mít ptáci přístup k vodě denně, a to jak kvůli pití, tak i koupání. Pro snadnou dostupnost by napajedlo mělo mít vždy mělké okraje a voda by v něm měla být měněna pravidelně, nejméně jednou za dva dny.
Zavřít
Přikrmování
Zimní přikrmování je velmi důležitý způsob, jak každý z nás může podpořit volně žijící ptáky ve svém okolí. Nejvhodnější jsou slunečnicová semena, dále např. oves, proso, pšenice, kukuřice, ořechy, pro některé druhy ptáků lze vyvěsit tukové směsi.
Přikrmování
Zimní přikrmování je velmi důležitý způsob, jak každý z nás může podpořit volně žijící ptáky ve svém okolí. Nejvhodnější jsou slunečnicová semena, dále např. oves, proso, pšenice, kukuřice, ořechy, pro některé druhy ptáků lze vyvěsit tukové směsi např. v podobě lojových koulí či nabídnout jablka, případně pro dravce kousky syrového masa. Naprosto nevhodné jsou však zbytky z kuchyně, potraviny slané, kořeněné, uzené, spálené, zkažené či plesnivé. Důležité je poskytovat ptákům krmení pravidelně, aby se mohli na krmítko spolehnout jako na jistý zdroj potravy pro doplnění energie, kterou ztrácejí během mrazivých nocí. A především pro zrnožravé ptáky je důležitá i voda – nezapomínejte tedy ptačím návštěvníkům nabídnout také mělké pítko. Více o přikrmování na https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/.
Zavřít
Ptačí budky
Ptačí budky dnes nahrazují přirozené stromové dutiny, kterých není v lesích kvůli dnešnímu lesnickému hospodaření nikdy dost. Nejčastěji je ptáky využíván typ budky "sýkorník", který bývá osídlován nejen sýkorami koňadrami a modřinkami...
Ptačí budky
Ptačí budky dnes nahrazují přirozené stromové dutiny, kterých není v lesích kvůli dnešnímu lesnickému hospodaření nikdy dost. Nejčastěji je ptáky využíván typ budky "sýkorník", který bývá osídlován nejen sýkorami koňadrami a modřinkami (v jehličnatých lesích i uhelníčky a parukářkami), ale taky brhlíky lesními, rehky zahradními, lejsky bělokrkými, vrabci polními a méně často i jinými druhy. Usazují se v nich ale také savci, např. plši a myšice. V Zoo Ostrava je dnes rozmístěno více než 250 budek, z nichž je každý rok vyvedeno více než 1 000 mláďat. Více o budkách na https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/ptaci-budky/.
Zavřít
Vnitřní rozměry klasického sýkorníku: dno 12x12 cm, výška 20 cm, otvor kulatý 32 mm, čtvercový 30x30 mm. Vhodným materiálem jsou prkna o tloušťce 25 mm. Samozřejmostí je přesah stříšky na každé straně, zejména pak nad vletovým otvorem. Vždy je lepší zabezpečit vchod před predátory a opatřit svrchní stranu stříšky vodovzdorným materiálem, např. střešní lepenkou.
Desky pro vlaštovky, lišty pro jiřičky
Vlaštovky a jiřičky jsou příbuzné druhy jedné čeledi, ve stavbě hnízd se však odlišují. Zatímco jiřičky si svá hnízda lepí na venkovní zdi a hnízda vždy dosahují ke stropu, vlaštovky si podobné hnízdo umísťují ve vnitřních prostorách a k jeho umístění potřebují oporu.
Desky pro vlaštovky, lišty pro jiřičky
Vlaštovky a jiřičky jsou příbuzné druhy jedné čeledi, ve stavbě hnízd se však odlišují. Zatímco jiřičky si svá hnízda lepí na venkovní zdi a hnízda vždy dosahují ke stropu, vlaštovky si podobné hnízdo umísťují ve vnitřních prostorách a k jeho umístění potřebují oporu. Pokud si jiřičky stavějí hnízda na drsných omítkách, pak se bez naší pomoci zcela obejdou. Pokud jsou ale omítky hladší, hnízda jim nedrží a padají na zem. Pomoc je snadná – umístění lišty o šířce 2 cm ve vzdálenosti 10 cm od stropu. Lišta pak slouží jako opora a hnízda nepadají. U vlaštovek připevníme ve vnitřních prostorách (co možná nejvýše) prkna jako podklad pro umístění hnízda. Jako oporu však mohou vlaštovky použít cokoliv – železnou traverzu, žárovku, hřebíky ve trámu apod.
Zavřít
Podbité desky
Při stavbě každé budovy, ať už se jedná o rodinný dům, hospodářskou budovu či dřevěnou kůlnu, by se mělo pamatovat na vytvoření jednoduchých podmínek pro zahnízdění ptáků. Např. mezi trámy lze vždy na klidném místě upevnit prkno o šířce 10-15 cm...
Podbité desky
Při stavbě každé budovy, ať už se jedná o rodinný dům, hospodářskou budovu či dřevěnou kůlnu, by se mělo pamatovat na vytvoření jednoduchých podmínek pro zahnízdění ptáků. Např. mezi trámy lze vždy na klidném místě upevnit prkno o šířce 10-15 cm, které umožní ptákům umístit jejich hnízda. Tuto možnost pak určitě využijí kosi černí, drozdi zpěvní, rehci domácí, konipasi bílí, lejsci šedí a někdy i červenky obecné.
Zavřít
Zabezpečení skleněných ploch proti nárazům ptáků
Nárazy ptáků do skleněných ploch představují pro volně žijící ptačí populace velmi vážný problém. Nebezpečné jsou pro ptáky nezabezpečené plochy větší než 1 m2 vzdálené do 30 m od zeleně a nacházející se do 30 m nad zemí.
Zabezpečení skleněných ploch proti nárazům ptáků
Nárazy ptáků do skleněných ploch představují pro volně žijící ptačí populace velmi vážný problém. Nebezpečné jsou pro ptáky nezabezpečené plochy větší než 1 m2 vzdálené do 30 m od zeleně a nacházející se do 30 m nad zemí. Řešením je polepení skleněných ploch tvořících například zábradlí balkonů, výplně skleníků či zimních zahrad apod. hustou sítí například bodových nálepek rozmístěných ideálně 10 cm a maximálně 20 cm od sebe – jedna nebo několik málo stále populárních siluet dravých ptáků není efektivním řešením. V Zoo Ostrava byly rizikové skleněné plochy opatřeny “závěsy” z lan.
Zavřít
* European Bird Census Council, 2017, http://www.ebcc.info/latest-update-of-european-wild-bird-indicators-confirms-continued-decline-of-farmland-birds/
Hmyz
Hmyz je jednou ze základních komponent ekosystému – představuje potravu pro savce a ptáky a je zásadní pro opylování rostlin. V současnosti dramaticky ubývá především vinou intenzivního zemědělství, používání pesticidů a ztráty pestrosti krajiny.
Jak jim může pomoci každý z nás?
Zahrada blízká přírodě
Chcete-li na Vaší zahradě navodit pro volně žijící živočichy dobré
podmínky podobné těm v přírodě, pokuste se o následující:
Nechte trávník vyrůst do výšky, sekejte jej až po odkvětu a nainstalujte soubor krmítek pro ptáky a ptačí napajedlo.
Vytvořte širší květinové záhony s původními květinami, keři a popínavými rostlinami.
Zasaďte ovocné stromy.
Zachovejte na zahradě hromadu dřeva a kamení – pro ještěrky, brouky, ježky a další.
Vytvořte si jezírko s bahnitými okraji, které bude připomínat mini-mokřad.
Využívejte kompost – jako zdroj živin pro zahradu i jako úkryt pro mnoho živočichů.
Místo dlážděných pěšinek jen koste cestičky v trávníku.
Instalujte krmítko pro noční živočichy.
Zahrada vzdálená přírodě
Jak vypadá zahrada, která pro volně žijící živočichy nic nenabízí? Najdete na ní:
- velké plochy stříhaného trávníku
- úzké záhony s nepůvodními rostlinami
- husté cypřišové porosty
- pevný plot bez popínavých rostlin
- velké vydlážděné plochy
- jezírko s velkými koi kapry
- kočky volně se potulující po zahradě
Hmyzí hotel
Hmyzí hotel je jednoduché zařízení, kterým lze přilákat naše nepostradatelné opylovače – samotářský blanokřídlý hmyz. Jedná se o spoustu druhů vosiček a včelek, které jsou na rozdíl od pospolitě žijících včel, vos a čmeláků samotářské.
Hmyzí hotel
Hmyzí hotel je jednoduché zařízení, kterým lze přilákat naše nepostradatelné opylovače – samotářský blanokřídlý hmyz. Jedná se o spoustu druhů vosiček a včelek, které jsou na rozdíl od pospolitě žijících včel, vos a čmeláků samotářské. Podstatou hmyzího hotelu je, že tyto včelky a vosičky kladou vajíčka do předem připravených dutinek o průměru 4-8 mm. Samozřejmě lze využít nejrůznějších dutých materiálů o výše uvedeném průměru, je však třeba pamatovat na to, aby byly z vnitřní strany uzavřeny. Nejpohodlnější je navrtat otvory o průměru 4-8 mm do dřevěného špalku (ideálně z tvrdého dřeva, aby se předešlo predaci hmyzu strakapoudy). Důležité však je, aby v okolí hmyzího hotelu rostla spousta kvetoucích bylin a keřů – bez nich nemá umístění hmyzího hotelu smysl.
Zavřít
Pylodárné a plodonosné rostliny
Ke spokojenosti včel, čmeláků, motýlů a dalších opylovačů stačí mít na zahradě část trávníku vyhrazenou pro směs lučních květin nebo malý záhon například s levandulí, měsíčkem, meduňkou, dobromyslí, šalvějí, tymiánem, slunečnicemi či s až do pozdního podzimu...
Pylodárné a plodonosné rostliny
Ke spokojenosti včel, čmeláků, motýlů a dalších opylovačů stačí mít na zahradě část trávníku vyhrazenou pro směs lučních květin nebo malý záhon například s levandulí, měsíčkem, meduňkou, dobromyslí, šalvějí, tymiánem, slunečnicemi či s až do pozdního podzimu kvetoucími hluchavkami. Z popínavých rostlin je vhodný zimolez, z okrasných keřů vrba jíva nebo dřín (svída). I ptáci pak na zahradě ocení stromy a keře, které na jaře kvetou a jsou zdrojem hmyzu a v létě a na podzim plodí. Patří mezi ně například hloh, rakytník, hlošina, bez, ptačí zob, pámelník a mnoho dalších. Nezapomínejme však upřednostňovat původní druhy před těmi exotickými.
Zavřít
Mrtvé dřevo
Na zahradě je vhodné ponechat staré pařezy nebo zbytek odumřelého stromu, protože trouchnivějící dřevo hostí mnoho druhů hmyzu a ten dále slouží jako potrava ptákům. Kromě zachování starého odumírajícího nebo již mrtvého stromu..
Mrtvé dřevo
Na zahradě je vhodné ponechat staré pařezy nebo zbytek odumřelého stromu, protože trouchnivějící dřevo hostí mnoho druhů hmyzu a ten dále slouží jako potrava ptákům. Kromě zachování starého odumírajícího nebo již mrtvého stromu, kmene či pařezu můžeme využít staré špalky dřeva nebo větve jako dekoraci či ohraničení záhonů, vykotlaný kmen lze využít jako přírodní květináč. Hromada starého dříví či větví v rohu zahrady poslouží mnoha druhům živočichů. Více o tzv. “zoostromech” a jejich významu pro přírodu naleznete zde .
Zavřít
** Hallmann CA, Sorg M, Jongejans E, Siepel H, Hofland N, Schwan H, et al. (2017) More than 75 percent decline over 27 years in total flying insect biomass in protected areas. PLoS ONE12(10): e0185809. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0185809
Obojživelníci a plazi
Obojživelníci významně regulují stavy hmyzu a dalších bezobratlých živočichů, které považujeme za škůdce. Za jejich úbytkem stojí ztráta vhodných biotopů, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků, plísňová a virová onemocnění, automobilová doprava atd.
Plazy ohrožuje především nedostatek vhodného prostředí pro život, predace kočkami apod.
Jak jim může pomoci každý z nás?
Tůňka
Tůňka, popř. jezírko či rybníček, je zdrojem úžasné biodiverzity. V žádném případě se však nejedná o rybníček osázený rybami, jako např. karasy nebo koi kapry. Tůňku nebo jezírko budujeme pro rozmnožování vodních bezobratlých živočichů, např. vážek...
Tůňka
Tůňka, popř. jezírko či rybníček, je zdrojem úžasné biodiverzity. V žádném případě se však nejedná o rybníček osázený rybami, jako např. karasy nebo koi kapry. Tůňku nebo jezírko budujeme pro rozmnožování vodních bezobratlých živočichů, např. vážek, a také obojživelníků a plazů. Tím se následně na daném území ustaví přírodní rovnováha a zachrání se mnoho vzácných forem života. Není třeba se obávat zvýšeného výskytu komárů – přirození predátoři si s nimi poradí. Např. jedna larva vážky může denně zkonzumovat až 50 komářích larev.
Zavřít
Líhniště ještěrek
U ještěrek obecných dnes můžeme pozorovat značný úbytek počtů. Důvodem je zejména predace zdivočelými a domácími kočkami, které se dnes bohužel vyskytují téměř všude a které dovedou populace ještěrek v krátké době zcela zlikvidovat.
Líhniště ještěrek
U ještěrek obecných dnes můžeme pozorovat značný úbytek počtů. Důvodem je zejména predace zdivočelými a domácími kočkami, které se dnes bohužel vyskytují téměř všude a které dovedou populace ještěrek v krátké době zcela zlikvidovat. Dalším důvodem je nedostatek vhodných biotopů pro jejich úkryt, zimování, rozmnožování a lov vhodné kořisti. Každý majitel pozemku může vytvořit předpoklady pro přežití ještěrek. Úkryt a zimoviště se vytvoří zbudováním suché kamenné zídky nebo hromady kamení v kombinaci s dřevěnými kůly, špalky a větvemi. Líhniště se vytvoří prohloubením 10-15 cm zeminy a jejím nahrazením vrstvou písku nebo štěrkopísku. Loviště lze zajistit blízkou výsadbou kvetoucích bylin a keřů. Tento porost přiláká širokou škálu hmyzu, kterým se pak ještěrky živí.
Zavřít
