Dobrý den, děkujeme za podporu i za rozhodnutí podílet se na adopci jaguarundi! Monika Ondrušová

Dobrý den, ano, máte pravdu. Jde o širší problém a pouhý odchov mláďat kočky divoké v lidské péči není dostačující. Momentálně neexistuje smysluplný program pro její reintrodukci. Blýskla naděje na Slovensku, ale nakonec z toho sešlo. Největší problém je, že v domovině těchto zvířat žijí i Vámi zmíněné toulající se kočky domácí a ty jsou příčinou nežádoucího křížení. Vypouštění do Beskyd například je z tohoto důvodu spíš nerozum. Bohužel nejsme těmi, kdo rozhoduje o tom, zda se konkrétní projekt bude či nebude konat. Poskytujeme "pouze" potenciální adepty pro takový možný program. Reintrodukci musí předcházet příprava, nelze to uskutečnit živelně a svévolně. Vše stojí také peníze. Naneštěstí je kočka divoká velice tajemné zvíře, jehož monitorig v přírodě je obtížný a nákladný. A bez monitoringu a peněz nelze zase provádět reintrodukci. Můžeme spekulovat o tom, jestli například zamýšlený chov syslů obecných s úmyslem pozdějších posílení volně žijících populací jde zprávnou cestou, dlážděnou pochybami, omezeními. Podobně se Agentura Ochrany Přírody a Krajiny staví i k dalším reintrodukcím, včetně námi diskutovaných koček. Jedinců k reintrodukci by bylo v zahradách dost, ale AOPK má důvody pro to, váhat. V případě kočky je důvodem k váhání zcela jistě chybějící monitoring celé situace ve volné přírodě. Prozatím tedy kočky divoké nabízíme do dalších zoo. O tom, že přece jen se daří i nějaký ten reintrodukční program, však svědčí například i naše spoluúčast na návratu sýčků, sov pálených a orlů skalních do naší přírody. Snad se dočkají i divoké kočky. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den. Děkujeme za uznání, potěší to! Víte, s výstavbou je to tak. Řada zvířat potřebuje lepší podmínky, to samozřejmě víme. Pokud víme, že v dohledné době není v našich silách podmínky zlepšit, zvažujeme, jestli raději zvíře nabídneme do jiné zoo. Je pravda, že jsme třeba spojili výběhy a tím zlepšili podmínky pro řadu zvířat, tím však některé zvíře na čas - nebo možná i nastálo ubylo z našeho chovu. Máme rozpracované projekty, hotový je například ten na nové chovné a expoziční zařízení pro medvědy a hulmany nebo třeba výběh pro pandy, jeřáby a pod. Nelze však dělat vše najednou. V pořadí důležitosti je teď z kočkovitých šelem na 1. místě tygr ussurijský. Teprve poté budou na řadě další, třeba levharti. Ale protože nechceme stát, pracujeme paralelně s projekty a s výstavbou také na dalších akcích formou levnějších úprav. A právě postupné úpravy, rozvržené do několika kroků, jsou východiskem pro nově zamýšlený pavilon Indie a Cejlonu. Nosná zvířata budou lvi indičtí, levharti cejlonští a binturongové. Jeden vnitřní prostor se přestavuje pro ratufy černoprsté. Venkovní výběhy již obohatili v Indii žijící dikobrazi indičtí, orli stepní a supi mrchožraví. První fáze úprav už začala - zbaurali jsme mezipříčku mezi dvěmi lvími ubikacemi a tím jim zvětšili vnitřní prostor. Postuně zbouráme ještě další dvě mezipříčky (v letošním roce), čímž zvětšíme 2. prostor pro lvy a jeden pro levharty. Z tohoto důvodu jsme také již ukončili chov tygrů sumatránských. Chov také ukončíme u jaguárů - zatím tedy stále máme starou jaguáří samici. Další kroky: 1. exppozice ratuf 2. interiéry vnitřních ubikací - obklad přírodními kmeny, kameny, bambusy, místo předních mříží pouze bambusové tyče (ne, nebojte, je to bezpečné, jen jsme si zkusili na jedněch mřížích, že jsme schopni je přemalovat do podoby bambusů, což vypadá, myslím, hezky). 3. další doplňková zvířata v interiéru pavilonu - akvária, terária, drobní savci Nechte se překvapit, jen, protože se jedná o postupné úpravy a ne o nějakou rekonstrukci či stavbu, uvidíte výsledky postupně (průběžně). Venkovní výběhy prozatím propojujeme, avšak věřím, že časem dojde i na jejich přestavbu, především pro levharty. Momentálně díky demolice jedné příčky vevnitř, máme (tedy, brzy budeme mít) dobré chovné zařízení pro 3 levharty. Prozatím máme pár, snad ke konci roku získáme i mladého samečka z Jihlavy. Děkujeme za přízeň! Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, děkujeme za připomínku v návštěvní knize. Myslím, že velká část vysvětlení, proč ze zoo mizí (u řady z nich doufáme, že jen dočasně) některé z velkých návštěvnicky atraktivních druhů zvířat, již byla detailně a podrobně v návštěvní knize vysvětlena. Nemá se tedy smysl opakovat. "Ohánění se", přesněji pojmenování hlavní příčiny - nedostatek peněz - je bohužel smutným faktem. Zda je to dáno podporou ze strany zřizovatele či nedostatečným lobbingem managementu zoo posuďte sám. Stačí se koneckonců podívat na rozpočty našeho města v jednotlivých letech či na ekonomické sekce výročních zpráv (dle zákona veřejně přístupných) na webových stránkách jednotlivých organizací zřízených městem. Z výše rozpočtů a příspěvků jasně vyplývají dřívější priority (doufáme že jen řady minulých) vedení města. Snad všichni, kdo zde v Zoo pracují, pevně věří, že nové vedení našeho města bude věnovat naší organizaci výrazně větší pozornost, než tomu bylo v minulosti. Pro bližší seznámení se s problematikou Vám doporučuji i novou výroční zprávu naší organizace za rok 2006, která bude na našem webu umístěna každým dnem. Kromě řady zajímavých informací v ní najdete i poměrně detailní analýzu ekonomiky naší organizace. Žádná jiná Zoo v České republice nemá ve své správě tolik starých objektů, jako právě naše Zoo. Ze 47 staveb (z toho 39 budov) bylo 69% postaveno v 50. – 70. letech minulého století! Toto dědictví minulosti, kdy se do Zoo několik desítek let (s výjimkou opravdu moderního pavilonu slonů otevřeného koncem roku 2004) prakticky neinvestovalo, je bohužel stále ještě vidět na každém kroku. Jinak souhlasím s tím, že Zoo Lešná u Zlína je (bohužel, i když to ale kolegům všichni přejeme) mnoho a mnoho let před Ostravou. Ještě v roce 1990 tomu ani zdaleka tak nebylo. Za velmi výrazné podpory zřizovatele zde však byla v průběhu posledních 15 let zbourána naprostá většina starých objektů a postupně zde byly vystavěny objekty nové...A to objekty nejen moderní, ale i hezké a energeticky mnohem méně náročné.... Ostrava takovéto štěstí, doufejme, že jen prozatím, bohužel neměla... A ještě poslední věc - uvádíte, že jste náš dlouholetý a častý návštěvník. To jste si opravdu nevšimnul, kolik starých rezivých plotů a kolik desítek tun železa z areálu naší Zoo v posledních 2,5 letech už zmizelo? A pokud jde o mizení betonu, tam je to ještě mnohem finančně náročnější. I demolice totiž stojí peníze.. Hodně peněž. Takže i když bych já osobně nejraději viděl celou řadu starých objektů a mříží srovnaných se zemí pokud možno ihned, tak i toto musí probíhat (bohužel) postupně. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, tři nové botanické stezky vás zavedou do doposud nepřístupných a cenných přírodních partií naší zoo. Jedná se tedy o jakousi procházku botanickým parkem, který bude navazovat na zoologické expozice. Součástí stezek jsou i nové klidové zóny a spousta hracích prvků pro děti nebo nový informační systém. Děkujeme vám za milá slova a určitě se přijďte do zoo zase podívat! :-) Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme za pochvalu našich stránek i za připomínku - absolutně chápeme, že se Vám zvířata nechce sčítat :-). V sekci Chov zvířat jsme tento údaj již doplnili, já bych jen dodala, že k 31.12.2006 naše zoo chovala celkem 1465 zvířat v 268 druzích. Monika Ondrušová

Dobrý den, naše priority byly již několikrát podrobně popsány v návštěvní knize, stačí jen trochu zalistovat. Hned Vám bude jasné, proč ubylo několik velkých druhů zvířat. Ona je totiž Vaše úvaha trochu rozporuplná - na jedné straně zcela oprávněně poukazujete na všeobecně známý, a nás všechny dlouhodobě trápící fakt, že doposud má řada druhů chovaných zvířat malý prostor, na druhé straně Vám připadá, že je zde nějak málo zvířat od Vaší poslední návštěvy. Všechno to souvisí s penězi, a když nejsou, nezbývá nám, abychom alespoň některým zvířatům zvětšovali prostor na úkor některých jiných zvířat... která prostě ze Zoo postupně mizí. Nová zvířata ano, samozřejmě je chceme taky, ale pouze do odpovídajících podmínek, ne do malých nevyhovujících a zastaralých výběhů. K opicím a prostrkávání rukou přes pletivo - určitě to není hladem a mohu Vás ujistit, že jednou z největších priorit zoo jsou právě primáti. Usilujeme mimo jiné o získání pěněz na vybudování nového chovatelského zařízení pro šimpanze a jiné menší druhy primátů na místě dnešního pavilonu vodních ptáků. Hulmani posvátní mají obývat nový přírodní výběh společně s medvědy ušatými. Pavilon opic pak můžeme zrekonstruovat pro jiné menší druhy primátů. Vše je ale otázkou peněž, protože budování nových expozic je téměř vždy finančně velmi náročné (pro velká zvířata se náklady mnohdy pohybují v i řádech desítek miliónů Kč). O propojení výběhů pro slony, hrochy a nosorožce - bylo by to nepochybně hezké, ale jaksi to není (bohužel) v našich klimatických podmínkách dost dobře možné. Ani v jiných zoo nechovají proto tato zvířata společně. Pokud jde o zarostlé výběhy a voliéry, snažíme se, aby zvířata žila v možná co nejpřirozenějších podmínkách (samozřejmě tam, kde je to možné). To, že mají v expozici i možnost se schovat je také součástí jejich pohody. Na druhé straně máte pravdu, například supi bělohlaví či některé sovy právě hnízdí a vyvádějí mláďata. Jakékoli jejich vyrušení - např. sekáním trávy či zahradnickou údržbou právě v této době by mělo s velkou pravděpodobností za následek opuštění snůšky či mláďat. Petr Čolas, Monika Ondrušová

Dobrý den, tak to je hned několik dotazů najednou :o) Takže popořádku - ano, dikobrazy jsme přestěhovali natrvalo a to hned z několika důvodů. Předně se jedná o noční zvířata a návštěvníci je viděli opravdu spíš výjimečně. Proto jsme se rozhodli tento prostor "odhlušit" a dali zde králíky. Vy jste viděl při své návštěvě prozatímně vystavené běžné domácí plemeno, nově však máme ve výběhu plemeno český luštič - jde o původní české plemeno, které velice rychle mizí a zaniká. Rádi bychom se podíleli na jeho udržení a na jeho popularizaci. V další etapě bychom rádi zpřístupnili výběh dětem a umožnili jim tak potřebný kontakt se zvířaty. A dikobrazi? Byli přestěhovaní do společného výběhu s orly stepními. Jaké výhody to má? Tak předně jsou na vysoké vrstvě písku, zeminy a jiného substrátu a můžou si hrabat, tak, jak je to pro ně přirozené. Nemají pod vrstvičkou písku hned betonovou desku, jak tomu bylo ve starším výběhu. Krom toho - pokud neuvidíte dikobraze zrovna aktivujícího, uvidíte určitě orla. Výběh tedy nebude prázdný. Na sezónu jsme dikobrazům navíc upravili noru tak, aby do ní bylo vidět a Vy je tak můžete pozorovat alespoň spící. A v neposlední řadě ucelujeme bývalý pavilon velkých šelem na expozici zvířat Indie a Cejlonu. Mimo dikobrazy a orly zde uvidíte také lvy indické, supy mrchožravé, levharty cejlonské, ratufy černoprsté, binturongy a v budoucnu také zástupce ryb, paryb, atd. Nechte se překvapit. - kondorům královským se chceme věnovat i nadále. Jedná se však o ptáky, kteří na zimu musí mít temperovaný prostor a ten jim prozatím můžeme nabídnout pouzě v zázemí. Po zbourání nevyhovujícího starého "pumince" (dříve medvědince!!) se kondoři na sezónu přesunou do tzv. řadovek - tedy do jedné z pěti voliér v řadě při cestě k expozici malých šelmiček. Snad se co nejdříve dočkají kondoři, dočkáte se Vy, ale věřte, že i my jsme velmi netrpěliví - a podaří se postavit expozici speciálně pro ně. Naneštěstí je však v naší zoo dlouhá řada vážnějších čekatelů na lepší podmínky - např. šimpanzi, tygři nebo levharti. Tak uvidíme. Pokud jde hrochy, tak v naší zoo se v letošním roce žádné mládě hrocha nenarodilo. Velmi Vám děkujeme za přízeň a přeji Vám, ať se Vám v Zoo Ostrava líbí. Jiří Novák, zoolog

Dobrý den, naši tři psící (dva samečci a jedna samička) se přestěhovali do bývalého mývalího výběhu dnes odpoledne. Ten jim nabídne větší prostor i lepší podmínky než jejich původní výběh v expozici malých šelem. Monika Ondrušová

Dobrý den, ano, naše lední medvědice uhynula loni na podzim ve věku 35 let. Jen pro doplnění - ve volné přírodě se lední medvědi sotva kdy dožijí 20 let ! Důvody, proč již nechceme a ani nemůžeme v chovu ledních medvědů pokračovat, byly několikrát popsány v návštěvní knize, stačí trochu zalistovat ve starších příspěvcích. Starý medvědinec prostě morálně i fyzicky dosloužil a rozpadá se. Určitě jste si toho při své návštěvě všimla. A lít do něj další desítky tun betonu, abychom jeho rozpad zpomalili a ve stávající podobě nějak zakonzervovali, jaksi postrádá smysl i ekonomické odůvodnění. Celé této problematice je také věnován velký nový informační panel umístěný u medvědince v naší zoo. Právě na tomto panelu můžete shlédnout srovnávací fotografie z jiných zoo a udělat si tak představu, jak má moderní vhodný výběh pro lední medvědy chované v lidské péči vypadat. Lední medvědi jsou náročná zvířata a těžko je uspokojíte betonovou kobkou s miniaturním bazénem. Ve volné přírodě mají rozlehlá teritoria, rádi plavou a přece jen jsou uzpůsobeni trochu jiným klimatickým podmínkám. Z těchto a mnoha dalších důvodů již nechceme a ani nemůžeme jejich chov ve stávajícíh podmínkach obnovovat. Naším členstvím v evropské a od nedávna i ve světové asociaci zoologických zahrad jsme na sebe také převzali řadu závazků. Jedním z mnoha těchto závazků a povinností je pak i dodržování standartu, který stanoví, jak mají expozice pro nová zvířata vypadat. Bez toho, abychom tento standart dodrželi, bychom ani žádné nové mladé lední medvědy do naší Zoo nemohli v rámci programu získat. Tolik krátce k mědvědům. Několik nových ptačích expozic v naší Zoo postupně vyrostlo i proto, že jsou ve srovnání s expozicemi velkých savců nesrovnatelně levnější. A to si prosím ještě všimněte, že se nejedná o žádné velké či barevné tropické druhy ptáků, pro které by musely být vybudované i (draze vytápěné) prostory pro zimování, ale pro ptáky, kteří jsou na naší zimu adaptováni a tudíž je jejich chov výrazně levnější. Takže za vším je třeba hledat nejen nápady a chuť pracovníků Zoo něco nového dělat, ale především peníze. A že morčata nikoho nezaujmou? Možná se budete divit, ale není to pravda , stačí se u nové expozice chvíli zastavit a sledovat nejen malé děti, ale i mnohem starší ročníky našich návštěvníků. A navíc - celý výběh jsme si dokázali pořídit svépomocí a v podstatě za pár korun. Nevidíme proto žádný důvod, proč takovýmito a podobnými levnými expozicemi tzv."obyčejných" domácích zvířat postupně nedoplňovat expozici jiných zvířat. Petr Čolas, Monika Ondrušová

Dobrý den, v tuto chvíli předpokládáme, že všechny tři botanické stezky budou pro veřejnost otevřeny nejpozději v polovině června. Musí zde totiž ještě proběhnout administrativně velmi náročné kolaudační řízení, jehož dobu trvání v tuto chvíli neumíme a ani nemůžeme umět přesně stanovit. Veškeré potřebné informace o zpřístupnění nových cest a stezek a (trošku nadneseně o otevření botanického parku) budou na našem webu, jakmile k otevření opravdu dojde. Už teď vám ale mohu slíbit mnoho zajímavých prvků – např. visutou lávku přes údolí, povalovou cestu nebo nové pobytové prostory a hrací prvky pro děti. Celkem bylo v rámci botanizace instalováno několik desítek nových autorských prvků, nový informační systém a postupně bylo (a v případě některých druhů teprve bude, až to agrotechnické lhůty umožní ) vysázeno několik tisíc nových rostlin a částečně i dřevin v několika desítkách druhů . Navíc stezky odkryjí cenné a krásné lesní i mokřadní partie, které doposud nebyly návštěvníkům zoo přístupné. O umožnění placení vstupného kartou samozřejmě uvažujeme, ale zřejmě bude spojeno až s celkovou změnou prodeje vstupenek a odbavování návštěvníků. Současný systém je, jak jste si jistě všimla, silně archaický. K tomu všemu je ale potřeba zase a zase investice a tak (bohužel) daleko akutněji než placení kartou nás všechny v tuto chvíli trápí řada jiných, ještě mnohem urgentnějších věcí. V budoucnu k tomu ale jistě dojde. Již 1,5 roku (zatím zcela bezúspěšně) také jednáme i o umístění bankovního automatu, protože velká část návštěvníků, zejména ze zahraničí, kteří k nám na zpravidla jednodenní výlety zavítají, jaksi (pochopitelně?) předpokládá, že jsme na placení v cizí měně zařízeni. Zatím nejsme. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, na našich stránkách tuto informaci neuvádíme, protože každé naše zvíře může mít několik sponzorů. Pokud však chcete adoptovat zvíře, které ještě nikdo nesponzoruje, pak je to např. kachnička mandarinská, ara zelenokřídlý, marabu africký nebo nandu pampový. Žádného sponzora nemá ani lama krotká nebo muntžak. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme Vám za přízeň a povzbudivá slova! Pokud jde o občerstvení, to v současnosti zajišťuje v areálu zoo 10 stálých stánků a jeden sezonní. Je snahou jednotlivá občerstvení rovnoměrně rozprostřít po celém areálu zoo. Letošní novinkou bude otevření restaurace "Jelen" směrem do areálu, což umožní návštěvníkům využívat služeb i tohoto zařízení. Je pravdou, že nabídka stánků je zaměřena spíše na produkty rychlého občerstvení, ale vzhledem k poměrně přísným požadavkům na hygienu není ani jiná cesta téměř možná. Jeden ze stánků se navzdory tomu pokouší nabízet i několik druhů teplých jídel, bohužel však dle sdělení provozovatele dává drtivá většina návštěvníků přednost spíše jídlům typu hamburger, hranolky apod. O pestřejší nabídku usilujeme dále také tím, že v nejfrekventovanějších dnech jsou stánky doplněny o prodejce indických vegetariánských jídel. Přes výše řečené je jednou z priorit vedení zoo, zejména poté co byla uzavřena již zcela nevyhovující letní restaurace, získat finanční prostředky na vybudouvání nového a moderního restauračního zařízení, které by sloužilo nejen během sezony, ale také v chladnějších měsících roku. Stanislav Derlich

Dobrý den, děkujeme za přízeň i zaslání dárcovské SMS! Výstavba nových expozic v zoo je kapitolou sama pro sebe. Návštěvníkům se líbí zejména to, co je „hezké a přírodní“. Zvířata však mají úplně jiné „hodnoty“ – zjednodušeně řečeno, důležité je, jak je výběh velký, zda je v něm dostatek úkrytů, zda tam není úplná nuda, a zda v něm mohou rozvíjet své přirozené způsoby chování. Lidé neradi koukají na zvířata v kleci, připomíná jim vězení. Ale když se mříže nebo pletivo nahradí sklem, hned je pocit z celé expozice lepší. Pro některá zvířata však sklo znamená výrazné omezení jejich prostoru – např. papoušci nebo některé druhy primátů využívají mříže či pletivo jako další plochu, po které se mohou pohybovat. Proto nelze všechny expozice soudit obecně na základě vlastních pocitů. Protože ne každý, na první pohled krásný výběh, vyhovuje také zvířatům. Pokud jde o pomyslných TOP 10, naše zoo se od osmdesátých let postupně propadla z někdejší 3 příčky mezi českými zoologickými zahradami až na řekněme dnešní 8 – 10 místo. Doufáme, že se naše „skóre“ podaří postupně vylepšit. Monika Ondrušová

Ahoj Kubo, jsme rádi, že všechno dobře dopadlo a paní vrátné tvé poděkování rádi vyřídíme! Monika Ondrušová

Vážená paní, vzal jsem si jakožto pracovník oddělení pro kontakt s veřejností Vaše výtky na bedra a dovoluji si reagovat na Váš Email, protože i negativní pro nás výtka je podnět. S podobnými reakcemi se setkáváme, určitě však nehodláme před problémy „strkat hlavu do písku“. Samozřejmě, že každá organizace ať už zoo nebo jiné kulturní zařízení, je hrdá hlavně na své úspěchy, protože zdárně vyřešit všechna negativa není otázkou mávnutí kouzelného proutku. Nebudu obhajovat nedostatky, spíše se budu snažit je pro Vás uvézt více na pravou míru, protože jsem přesvědčen, že afekt Vašeho zklamání tak trochu zaslepil i kladné stránky naší zoo a pevně věřím, že jej poněkud umírní. Hlavní stránkou chodu zoologické zahrady, jejího provozu, údržby a výstavby jsou pochopitelně finance. Ano, je to písnička stále dokola, kterou slýcháváme všichni odevšad. Jde však o to, že ne vždy a hned je možné udělat vše najednou. Tedy k věci: Ad.1 Jiné zoo v ČR Každá zahrada se potýká se specifickými problémy a co nenajdete v jedné, naleznete v jiné. Každopádně práci svou, ani kolegů jak v naší zoo, tak v ostatních zahradách, nehodlám v žádném případě nijak vyzdvihovat ani hanit. Možná při dostatku informací jinak skrytých, by jste byla v případě třeba Vámi jmenované zoo poněkud zklamaná a na mnohdy „estetické pozlátko“ pohlížela osvíceněji. Je to otázkou názoru a především pak záležitostí každé zahrady a mně nepřísluší to veřejně posuzovat. Mimo jiné jde také o poměr proudu financí od jednotlivých zřizovatelů zahrad a ani ta naše v tomto není výjimkou. Jde ale ve Vašem případě o to, že co je hezké pro oko návštěvníka nemusí jít vždy ruku v ruce s ideálem chovu a rozmnožování zvířat. Konkrétně sloninec je stavbou natolik specifickou, že se bez určitých prvků neobejde. Ano, ten ve jmenované zoo je sice hezký pro návštěvníka, ale co už běžná veřejnost není schopna posoudit je skutečnost, že svým charakterem bohužel nemůže plně sloužit chovu dospělých zvířat a odchovu mláďat a v porovnáním s naší stavbou je prostorově podstatně menší. Zvířatům tedy nabízí podstatně menší prostorové podmínky než zařízení v Ostravě a co je taky nesmírně důležité - nebyl od samého počátku koncipován jako zařízení pro chov sloního samce, což naše zařízení naopak zcela splňuje. Pro výstavbu zařízení, které by splnilo všechna náročná kritéria a hlavně odolalo neuvěřitelné síle sloního samce jsou zkrátka úplně jiné požadavky. A věřím, že se mnou budete souhlasit, že rozmnožování zvířat je jednou z hlavních náplní činností každé zoologické zahrady. Navíc – prohlédněte si pořádně tamní vnější výběh slonů, který je obehnán právě ocelovými lany, ježto Vám u našeho slonince tak překážejí. Ad.2 Sloninec v Zoo Ostrava Sloni jsou zvířata velká, silná, inteligentní, vynalézavá a nebezpečná. Pokud byste projela více zahrad, v případě slonince vždy narazíte na betony a lana. Bez nich se zkrátka vzhledem k bezpečnosti personálu a chovným potřebám neobejdete. Sám jsem již navštívil řadu zahrad (i v zahraničí) a mohu Vás ujistit, že i na „západě“ můžete narazit na stavby, které by Vás rozezlily ještě více (nebudu komentovat excelentní expozice jak slonů, tak i dalších zvířat zoologických zahrad v Austrálii nebo USA – to je naprosto jiný svět lze říci až astronomických prostředků k dispozici). Přiznávám, že i já jsem byl z našeho slonince zpočátku zklamán, ovšem s pronikáním do „tajů“ co chov a rozmnožování těchto majestátných zvířat obnáší se pohled na věc změnil. Navíc tato stavba byla projektována před více než deseti lety a než se podařilo získat finance na výstavbu, stihla dobově pochopitelně zestárnout. Nejen realizace, ale i samotná projektová příprava a stavební povolení atd. spolknou dost peněz takže dětské prasátko by na to rozhodně nestačilo. Na svou dobu ale jde o stavbu moderní a poskytující v současnosti zvířatům podmínky odpovídající dnes podstatně přísnějším standardům na jejich chov. Jinak by jsme slony ani získat nemohli. Samozřejmě za dobu jeho provozu se vychytávaly drobné mouchy, ale nedělejte si naděje, že jinde tomu tak není. Ad.3 Mimikout v pavilonu Je k posouzení nakolik zařízení pro matky s miminky odpovídá potřebám a chápu, že nechcete riskovat krádež kočárku, který dnes stojí i několik tisíc. Ale jak říkám, nevím jakou změnou prošly dnešní normy na takovou místnost od doby výstavby pavilonu. Určitě si však nemyslím, že by se tam miminka přebalovala ve špíně jak popisujete, protože údržba tohoto prostoru a toalet v areálu probíhá pravidelně každý den a v případě potřeby i několikrát denně (přes hlavní návštěvnickou sezonu a při zvláště vysoké návštěvnosti i 7000 lidí během jednoho dne víkendu). V tom případě nesmíte zapomínat, že nepořádek si v podstatě „vyrábějí“ návštěvníci sami (resp. ti, kterým je slušnost cizí a narazíte na ně i mimo zoo). Bohužel jste blíže nespecifikovala stav mimikoutu, takže nevíme přesně na co se zaměřit a lze jen předpokládat. Takže pokud např. zůstala po nějaké nezodpovědné osobě před Vámi v místnosti použitá plena a momentálně naše toaletářka uklízela jinde (což je při podobném množství návštěvníků pochopitelné), odstranila závadu o něco později. Opravdu těžko soudit. Tuto místnost znám (sice ne jako matka) a určitě nemá rozlohu pouhých 2 metrů. Vaši stížnost každopádně obdržely i odpovědné osoby z technického oddělení, takže situaci prověří. Musím však určitě oponovat v jedné věci – v době realizace pavilonu, jsme byli jedni z mála, kdo při stavbě mysleli i na matky s dětmi a handicapované. Ostatně bezbariérové WC je také součástí pavilonu. Ve výčtu jste poněkud opomněla i pozitiva, tak si dovolím zmínit alespoň jedno ze zásadních - v současnosti například díky podpoře sponzorů jsme zpřístupnili pro vozíčkáře řadu dalších expozic (úpravy vchodu do pavilonu šelem a opic nebo již bezmála rok v provozu bezbariérový přístup do kontaktní dětské zoo). Pro slabozraké máme v areálu popisky v braillově slepeckém písmu. Co se týká vyjití vstříc návštěvníkům s malými dětmi, zakrátko nabídneme možnost zapůjčování dřevěných vozítek. Ad.4 Restaurace Bohužel, toto je opravdu bolavé místo, jehož řešení je pouze v podobě plánovaného projektu komplexního návštěvnického centra, jehož bude nová restaurace součástí. Dnes již bývalá zoorestaurace je ( a v podstatě i musí být před demolicí ) . Již dávno a naprosto totiž přestala vyhovovat dnešním přísným hygienickým normám, na které se v době jejího vystavění, před bezmála 30 lety tolik nemyslelo, přesněji řečeno byla zbudována jako provizorní. Vzhledem k daleko závažnějším prioritám, nám nezbývá než aby návštěvníci využívali restauraci U jelena v blízkosti parkoviště zoo, kde je jim k dispozici výběr hned z několika teplých jídel. Lépe řečeno, aby ji mohli návštěvníci využít i bez opuštění areálu zoo, hodláme v brzké době ji v tomto směru zpřístupnit. Podotýkám, že ji neprovozuje přímo zoo, ale má ji provozovatel v pronájmu. Co se týče občerstvení, nemyslím si, že by stánků s ním bylo v areálu málo, tak jako odpočinkových míst. Navíc, byť máme otevřeno pro veřejnost celoročně, provoz zimní a letní je pochopitelně poněkud odlišnější. I v zimním období a při nízké návštěvnosti však dbáme, aby byl v areálu otevřen minimálně jeden stánek s občerstvením a teplé nápoje k zahřátí jsou k dispozici v areálu hned na několika místech prostřednictvím automatů. Ad.5 Zlepšováky vstřícnost handicapovaným jsem již zmínil, o akcích pro veřejnost v průběhu roku, se můžete dočíst na našem webu (viz hlavička níže), tak jen něco málo z novinek expozičních: vyjma slonince jsou to např. nové voliéry sov a zakrátko k nim přibudou i voliéry ptáků Tibetu a Číny (celkem 5, z nichž 2 budou průchozí), dále je to průchozí expozice zahrady indočíny, umístění poníků do nově zbudované expozice, kde si je mohou návštěvníci také pohladit. Úpravou prochází vnitřní voliéra v pavilonu primátů, jsou již zbudovány přírodní ostrůvky pro lemury. V poněkud menším provedení, než návštěvníci obvykle očekávají, je možné se v naší zoo pokochat i rozmanitostí korálového útesu (nutno uvézt, že velikost akvária limitoval rozpočet) Postupně pak probíhá odstraňování starých ocelových zábradlí a jejich nahrazování přírodními materiály. Ve fázi dokončovací jsou i nově budované botanické stezky, které rozšíří expoziční areál i nabídku pro návštěvníky. Přiznávám, že by se toho dalo dít více, ale jak jsem již psal v úvodu – není to snadné a vždy hned možné. Zoologická zahrada, to nejsou jen zvířata, ale také technické, botanické, a chovatelské zázemí, které rovněž nelze opomíjet. Co se však týče expozic, do budoucna bychom rádi postavili novou expozici pro medvědy ušaté společnou s hulmany posvátnými (druh primáta), dále nový pavilon pro šimpanzy a výběhy pro tygry ussurijské. Co před námi stojí je také nutná úprava pavilonu pro hrochy (alespoň částečná filtrace vody, prosvětlení pavilonu,...). V podstatě by zde mohly pokračovat samé tečky ve smyslu atd, atd. A tak volím termín „postupně“ a dle momentálních možností. Vzhledem k podobným dotazům z řad veřejnosti navštěvující náš web se Vás chci zeptat, zda svolíte, aby tento příspěvek byl zařazen do návštěvní knihy internetových stránek zoo. Samozřejmě pokud si nepřejete zveřejnit Vaše jméno, zařadíme jako příspěvek pouze text Vaší připomínky s odpovědí na ni. Děkuji za pochopení a doufám, že naši zoo s novým pohledem na problematiku zase někdy ráda(rádi) navštívíte. Zdeněk Berger, oddělení pro kontakt s veřejností

Dobrý den, nevím, co myslíte obyčejným člověkem. Chovat mořské koníky je v dnešní době možné i v domácích podmínkách (jestli jste měl na mysli toto). K tomu je nezbytné mít zařízené fungující mořské akvárium, které je finančně náročnější, než jsou akvária sladkovodní. Myslím si ale, že mořští koníci nejsou nejvhodnějším druhem pro člověka, který nemá žádné zkušenosti s mořským akváriem. V naší zoo zatím mořské koníky nechováme, i když bychom se v blízké budoucnosti jejich chovu rádi věnovali. Praktické zkušenosti z jejich chovem mají kolegové ze Zoo Olomouc. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, naše zoo je opravdu otevřena každý den, tedy i ve svátky, na Štědrý den nebo třeba na Silvestra. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme za pochvalu a těšíme se na Vás v květnu, kdy otevřeme tři nové botanické stezky! Monika Ondrušová