Dobrý den, děkujeme za Váš zájem o adopci! Stačí vyplnit přihlášku k adopci na internetu a zaplatit finanční příspěvek (minimální částka je 200,-Kč na rok). Peníze můžete poslat bankovním převodem, složenkou nebo zaplatit tady v zoo na místě každý pracovní den od 8 - 15 hod. Monika Ondrušová

Dobrý den Sáro, kdyby to bylo jen trochu možné, začali bychom se stavbou nových medvědích výběhů již zítra. V návštěvní knize je již několik příspěvků na toto téma. Zatím se nám bohužel stále nepodařilo získat stavební povolení, které souvisí se změnou územního plánu. Věříme, že se nám letos podaří překonat všechny administrativní překážky a k vydaní stavebního povolení dojde. Ani tak však nebudeme mít vyhráno, zbývá jedna podstatná „maličkost“, a to získat na výstavbu nového výběhu finanční prostředky. Monika Ondrušová

Dobrý den, moc děkujeme, že nam posíláte DMS! Bohužel, s realizací tygřího výběhu není v tuto chvíli nic nového. V příštím roce bychom chtěli podat žádost o pokusit se tak získat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské Unie. Aby však naše žádost uspěla, musíme mít již vypracován projekt. Proto v tuto chvíli sháníme finanční prostředky alespoň na objemovou a zastavovací studii. A protože se píše rok 2007 a víme, jak obtížně se finanční prostředky shánějí, nechceme tygrům klec jen tak trochu zvětšit, ale poskytnout jim opravdu moderní a prostorný přírodní výběh.Cena takového výběhu je mnoho milionů korun a jen za studii a projekt nepochybně zaplatíme mnoho set tisíc korun. A ty se právě nyní pokoušíme sehnat.Optimální by samozřejmě bylo, kdyby se nam opravdu podařilo sehnat dostatek prostředků a do studie najednou zahrnout nejen nové tygří výběhy, ale i demolici starých výběhů pro medvědy a výstavbu nové expozice pro tučňáky. Snad se to podaří. Monika Ondrušová

Dobrý den, mláďata tygrů odejdou zhruba v roce a půl či dvou svého života do některé z jiných zoo. Které zoo to budou rozhodne koordinátor chovu. Ten má na starosti sestavování chovných párů, takže pro naše mladé samečky vybere ty nejvhodnější partnerky. Naše tygří výběhy jsou opravdu malé i pro dva tygry, natož pro čtyři. Mláďata s matkou jsme nyní přestěhovali do výběhu samce Xerona, kde mají více prostoru. Xerona můžete vidět ve výběhu samice Maji. Monika Ondrušová

Dobrý den, nejprve bych uvedla na pravou míru termín přikoupíte - v moderních zoologických zahradách není naprostá většina zvířat žádným předmětem obchodu a prostě se nekupuje. Máte-li vytvořeny opravdu odpovídající chovatelské podmínky a jste-li členem záchranných programů, zvířata jsou vám prostě přidělena koordinátorem chovu. Neplatí to samozřejmě na 100 %, např. taková domací zvířátka jako jsou kozy či ovce se opravdu kupují. O chovu kapybar v současné době neuvažujeme. Nemůžeme jim nabídnout důstojné podmínky k životu. Pavilon hrochů, kde byly kabybary chovány dříve, je totiž značně zastaralý a už do něj nová zvířata pořizovat nechceme. Z hlodavců můžete v naší zoo vidět myši páskované, aguti nebo dikobraze. Nově také morčata v expozici jihoamerických zvířat vedle lam alpak a nandu pampových. Monika Ondrušová

Dobrý den, Terry je opravdu nádherné zvíře a věk (letos bude mít 20 let!) by ji tipoval málokdo. Její vitalita je málem neuvěřitelná vzhledem k tomu, co všechno má za sebou. Problémy s trávením způsobují, že pokud sežere kost, roztrhne ji střeva. Proto dnes dostává pouze svalovinu bez kosti. V minulosti však několikrát skončila na operačním stole, vše přečkala s příznačnou kočičí houževnatostí. Snad vás bude inspirovat ještě dlouho! Pokud jde o lvy, od podzimu máme v zoo nový lví pár, samice Asha je ze Švédska, samec Sohan z Anglie. Monika Ondrušová

Vážená paní Rakusová, děkujeme Vám za hezký email i za rozhodnutí adoptovat jedno z našich zvířat! Přejeme Vám mnoho dalších inspirativních návštěv naší zoo! Monika Ondrušová

Dobrý den, na místě starého medvědince by měla vyrůst nová interaktivní expozice pro tučňáky. Vše ale závisí na dostatku finančních prostředků. Více informací k tomuto tématu najdete tady v návštěvní knize. Monika Ondrušová

Dobrý den, myslím, že jsme naši kolekci lemurů v posledních letech rozšířili velmi významným způsobem. Všechny 3 druhy - lemur červenobřichý, Sclaterův a loňský podzim i lemur korunkatý jsou v historii českých a slovenských zahrad chovány poprvé a všechny právě u nás v Ostravě. Všechna tato vzácná zvířata jsme získali jen a jen proto, že jsme aktivním členem (jako jediná Zoo v rámci UCSZ - Unie českých a slovenských zoo) organizace AEECL (Association Européene pour I´Etude et la Conservation des Lémuriens = Asociace pro výzkum a ochranu lemurů). Dělo se tak zejména s ohledem na postupně nově budované přírodní expozice na ostrůvcích (prozatím na 2 rybnících), osázené mladou vegetací, kterou by jiní primáti než právě lemuři nenávratně poškodili či přímo zničili. Pokud jde o lemura širokonosého (Prolemur simus) či o celou skupinu druhů z rodu Hapalemur (původně a mnohdy dodnes zahrnovaných pod jeden druh česky nazývaný lemur šedý), pak musím uvést, že se jednak jedná o velmi významné potravní specialisty (a dokud nebudeme mít v Zoo k dispozici odpovídající skleníkové zázemí pro pěstování dostatečného množství různých druhů bambusů, tak bychom jim ani nebyli schopni nabídnout adekvátní krmivovou základnu) a také jejich získání je velmi obtížné. Maki /mirza žlutohnědý je zase noční živočich a pro jeho chov ani vystavování nemáme odpovídající kapacity...Takže tento rok z níže uvedených druhů rozhodně žádný nepořídíme. O něco nadějnější by mohla být naše budoucí účast na fungujícím záchranném programu pro kriticky ohrožené lemury alaotranské (Hapalemur alaotrensis). V programu je přebytek samců (respektive nedostatek samic) a hledají se renomované instituce, které by se (zpočátku jen samců) dokázaly ujmout. I toto má však háček, nejprve je třeba sehnat finance na vybudování odpovídajícího chovatelského zařízení pro tato zvířata..Takže v tuto chvíli je předčasné spekulovat, kdy a jak se nám to podaří. Petr Čolas, ředitel

Vážený pane, doporučuji Vám věnovat více pozornosti otevírací době. Ta je mimochodem uvedena na všech pavilonech, pokladně zoo a také na těchto webových stránkách. Pokladny a pavilony se uzavírají hodinu před zavírací dobou zoo, v únoru tedy v 16:00 hod. Ze strany personálu zoo tudíž nedošlo k žádnému „nepořádku“. Na rozdíl od mnoha jiných institucí a úřadů, kde máte úderem zavírací doby prostě smůlu, mají zaměstnanci zoo jasný pokyn v případě pěkného počasí a přítomnosti většího počtu návštěvníků z pavilonu nikoho nevyhánět. I když by měl být podle návštěvního řádu již uzavřen. A stávající výše vstupného je ve srovnání s ostatními kulturními institucemi v ČR i třeba s návštěvou kina spíše symbolická. Bez výrazného příspěvku z rozpočtu Statutárního města Ostrava byste za vstupenku do zoo zaplatil o téměř 100 Kč více. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, ano lední medvědice Vega byla oblíbenkyní mnoha našich návštěvníků. Přesto o pořízení nového ledního medvěda neuvažujeme, stačí si prolistovat tuto návštěvní knihu a bude vám jasné proč. V současnosti je vypracován projekt na nový přírodní výběh pro jiný druh medvědů – medvědy ušaté. Ten bude v přirozeném lesním prostředí poblíž nových voliér sov a medvědi zde budou společně s hulmany posvátnými. Takové společné expozice již úspěšně fungují i v jiných zoo. Pokud jde o náš starý medvědinec, ten bude po přestěhování medvědů a dožití syrské medvědice zbourán. Sám jistě víte, v jak špatném stavu se stavba nachází, navíc životní podmínky zvířat neodpovídají žádnému z dnešních standartů chovu a stávají se terčem kritiky nejen samotných návštěvníků ale i nejrůznějších ochranářských organizací. Nové medvědy do této stavby z šedesátých let proto již pořizovat nebudeme. Na těchto stránkách se můžete podívat, jak vypadá opravdu moderní výběh pro lední medvědy: http://www.zoolex.org/zoolexcgi/view.py?id=779 v jedné americké zoo, cena 15.900.000,- dolarů hovoří za vše. Monika Ondrušová

Dobrý den, bohužel s chovem nosorožců ve stávajících podmínkách už dále nepočítáme. Po dožití našeho páru nosorožců tuponosých Natala a Dinah již jejich chov obnovovat nebudeme. Věřte, že i nás samotné to velmi mrzí, protože nosorožci jsou opravdu úžasná zvířata. Jenže, když si projdete náš pavilon nosorožců – starou, studenou a tmavou stavbu ze sedmdesátých let s malým venkovním výběhem, který ještě zmenšuje příkop, jistě nám dáte za pravdu. A to ještě určitě nevíte, že i z energetického hlediska je celý objekt zdaleka největším "žralokem" pokud jde o spotřebu a cena energií stále roste...A drahé zateplování něčeho, co už mělo být dávno, dávno zbourané, taky jaksi nemá ekonomické opodstatnění...A zoologická zahrada je a musí být taky dost hodně o ekonomice. Takže pořizovat nová zvířata do takových podmínek není dobré rozhodnutí. Navíc už bychom ani nové nosorožce nezískali – na vyhovující chovatelské podmínky pro nová zvířata (zejména pro takové klenoty, jakými nosorožci nesporně jsou) je velmi přísně nahlíženo nejen námi samotnými, ale i ze strany Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) i samotného koordinátora chovu. V pavilonu tak v budoucnu zůstanou pouze hroši, kterým bychom rádi postavili moderní expozici. Prozatím se pokoušíme získat finanční prostředky alespoň na částečnou rekonstrukci pavilonu – zateplení, opravu střechy, prosvětlení a vybudování filtračního zařízení, které omezí zápach a zlepší čistotu a taky teplotu vody v hroším bazénu. Monika Ondrušová a Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, naše zkušenosti se psy nejsou bohužel ani zdaleka tak dobré jako ty vaše. Ne všichni majitelé psů jsou zodpovědní a ukáznění. Je jasné, že psi za nic nemohou a vše je o výchově a zodpovědnosti jejich majitelů, ale máme hořkou zkušenost se dvěmi psy, kteří před léty vběhli do výběhu plameňáků. Přišli jsme o sedm zvířat v době, kdy se ptáci snažili hnízdit. Když opomeneme finanční ztrátu (jeden plameňák měl tehdy hodnotu okolo 70.000,- Kč), přisli jsme na dlouhá léta o chovnou skupinu a plameňáky jsme deset let vůbec nerozmnožovali. Příkladů a špatných zkušeností máme bohužel víc (psi nám např. zdecimovali chovné stádečko axisů a vzácných jelenů lyrorohých). Naše zoo je hodně zaměřená na chov menších druhů ptáků, kteří mohou být psy nejvíce ohroženi a navíc se ubírá směrem k otevřeným výběhům. A pevně věřím, že nám dáte za pravdu alespoň v tom, že uhlídat některého nezodpovědného majitele, který by svého pejska nechal jen tak proběhnout se po lese bez vodítka, jaksi není při naší 100 ha rozloze dost dobře možné...Tolik hlídačů či kamer, kteří by to všechno hlídali, si ze svého omezeného rozpočtu dovolit ani nemůžeme. Proto jsme dospěli k rozhodnutí, psy do zoo nepouštět. Monika Ondrušová a Petr Čolas, ředitel

Jen velmi nerad bych se na cokoli, co se týká četnosti informací o naší Zoo v masmédiích, jakkoli vymlouval. Děláme jak umíme a stíháme nejlépe (a na kolik nám stačí finanční prostředky), ale srovnám-li situaci s propagací naší Zoo před 2 lety a dnes, tak srovnávám nesrovnatelné. Z téměř nuly na současný stav, se kterým ale stejně ještě nejsme ani zdaleka spokojeni a dál se ho snažíme zlepšovat. Vždycky se skoro se vším dá něco dělat, ale máte právdu, je to i o lobby. Zejména pokud jde o odvysílané příspěvky do televizí s celostátní působností. Pokud se týká získávání finančních prostředků na investice, pak prosím nesrovnávat Ostravu s hlavním městem...Rozpočet Prahy byl, pokud se nemýlím, v loňském roce nějakých 36 miliard...rozpočet našeho města byl cca. 7 miliard.. A pak je to taky, a to zejména, o politické podpoře a nadstavených prioritách vedení jednotlivých měst či krajů...A Praha ( ale i např.Vídeň a řada jiných měst) je v tomto opravdu jedinečná...V řadě míst světa (nejen naší republiky) již dávno pochopili, že právě zoologické zahrady jsou nejen zdaleka nejnavštěvovanějšími kulturními institucemi, ale zpravidla i nejvýznamnějším turistickým cílem města/regionu. Převážně na západ od našich hranic jsou totiž i zoologické zahrady vnímány jako plně kulturní instituce, narozdíl od hluboce zakořeněného a za vydatné pomoci řady masmédií stále šířené představy Zoo jako lepšího cirkusu vhodného akorát tak na nedělní procházku s malými dětmi...K problematice postupné redukce některých vybraných velkých zvířat najdete desítky podrobných vysvětlení v naší návštěvní knize, stačí si trochu zalistovat. A mohu Vás ujistit, že i já jako ředitel bych se (místo řešení kanalizace, čističek odpadních vod, oplocení,toalet, energetiky či odpadů) hrozně rád věnoval tzv. "velkým zvířatům"... a vůbec nepochybuju o tom, že právě velká zvířata jsou návštěvnicky nejvyhledávanější...Ale vytvoření moderních a vhodných chovatelských podmínek pro velká zvířata stojí mnoho a mnoho milionů Kč...a ty se nám zatím nepodařilo získat.. Takže se zatím musíte/musíme spokojit (pevně věřím, že jen dočasně) alespoň s tím, že se naše Zoo bude postupně doplňovat i o botanickou část, která byla navíc dříve v minulosti úplně opomíjená...a že se i na velká zvířata postupně dostane... Petr Čolas, ředitel

Ahoj Zuzko, na první pohled se může zdát, že zvířata strádají, pokud jsou sama. Často se totiž stává, že člověk přisuzuje zvířatům své, tedy lidské vlastnosti, což je samozřejmě hloupost, protože zvířata jsou zvířata a lidé jsou lidé. Je mnoho zvířecích druhů, které žijí samotářským způsobem života a s ostatními zástupci svého druhu se setkávají pouze v období páření. Každé takové zvíře má své teritorium, které si velmi pečlivě hlídá, a na svém území nestrpí dalšího příslušníka svého druhu. Což je vlastně velmi chytré, protože tím je zajištěn i dostatek potravy – kořišti, kterou neloví někdo jiný. Proto je také tento způsob života vlastní většině druhů šelem, jejichž přežití závisí právě na dostatku kořisti v oblati, ve které žijí. I naši tygři ussurijští považují své klece za svá vlastní území, i když z pohledu člověka jsou to pouze „klece“. Proto také mohou být spolu jen v období námluv. Jinak by se totiž mohlo stát, že se navzájem vážně zraní, když si budou chránit svůj vlastní prostor. V zoologických zahradách se ošetřovatelé snaží podněcovat zvířata k nejrůznějším činnostem, aby se nenudila. V naší zoo dostávají medvědi oříšky a další dobroty v PET láhvích, ze kterých je musí dobývat nebo jim je ošetřovatelé ukrývají do komůrek ve kmeni a zamražují do kostek ledu. Tygří mláďata „bojují“ s fotbalovými míči, které mají ve výběhu. Slonům se dává krmení do speciálních krmných vozíků, ze kterých je musí pečlivě vybírat. Někdy stačí i zdánlivá hloupost, jako např. papírová role od koberce nacpaná senem a dalšími dobrotami, aby způsobila „malou událost“ ve výběhu (sloni ji po jejím prozkoumání prostě rozdupali). Samostatnou kapitolou je pak tato činnost (tzv. enrichment) u šimpanzů. Naše ošetřovatelky jim potravu nejen schovávají do nejrůznějších papírových krabiček nebo PET láhví, ale také třeba do časopisů a knih (mezi stránkami pak šimpanzi hledají marmeládu, med nebo sýry). Ve výběhu můžeš spatřit nejrůznější kusy oblečení, které slouží ke hře nebo jsou v nich schované dobroty, velký úspěch měly i parfémované látky. Kromě toho šimpanzi dostávají potravu z tzv. krmných stolů, které jsou umístěny za mříží. Jediným způsobem, jak se ke krmení dostat je použít klacík a potravu si na něj nabrat. Všemi těmito a mnoha dalšími způsoby se dá nudě u zvířat chovaných v zoo předcházet. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme za pochvalu i za přání a přejeme hezkou návštěvu naší zoo! Monika Ondrušová

Dobrý den, záleží na tom, kdy přesně jste v naší zoo byla. Máme nový mladý pár lvů indických – samice pochází ze Švédska, samec je z Anglie. V srpnu se narodili dva samečci tygra ussurijského, v prosinci byli veřejnosti představeni vzácní lemuři korunkatí. A samozřejmě přibyla spousta mláďat, stačí si prolistovat novinky. Pokud jde o Vánoce, ošetřovatelé se je snaží svým zvířatům vždy nějak zpříjemnit, např. sloni dostali od svých ošetřovatelů na Štědrý den oblíbený hlávkový salát, který normálně není v jejich krmné dávce. Monika Ondrušová

Dobrý den, výstavba i provoz zařízení pro delfíny je finančně nesmírně nákladné, to je také důvodem, proč v ČR žádné nenajdete. Nejbližší delfinárium můžete vidět v Zoo v Norimberku. Pokud jde o DMS, projekt je zaměřen na zvířata, která jsou chována v nevyhovujících podmínkách starých výběhů jako jsou např. medvědi, šimpanzi, tygři nebo hroši. Více informací o projektu najdete v sekci DMS. Monika Ondrušová

Dobrý den, ano naše zoo chovala tapíry čabrakové poměrně dlouho, od roku 1974 do roku 1992 a dokonce se nám podařilo odchovat dvě mláďata (z nichž jedno bohužel uhynulo), což je jeden z největších chovatelských úspěchů v historii naší zoo. O znovuzavedení jejich chovu však v současné době neuvažujeme. Jednak samotné chovatelské zařízení, ve kterém byli dříve tito tapíři chováni již za tu dobu zestárlo natolik, že neodpovídá poměrně přísným požadavkům Evropské asociace zoo a akvárií a také - získání tapíra čabrakového je dnes poměrně obtížné. Počet tapírů čabrakových chovaných v evropských zoo je totiž velmi nízký (v roce 2001 chovaly evropské zoo jen 50 těchto zvířat) a má (narozdíl od většiny jiných, v lidské péči chovaných druhů savců) dlouhodobě klesající tendenci, protože se m.j. rodí poměrně málo mláďat. Tapíři čabrakoví tak v evropských zoo ubývají a dnes je můžete vidět jen v několika málo zoologických zahradách (jen pro vaši představu, březost u tapírů je dlouhá okolo 400 dní, což také přispívá k této situaci). Pokud jde o chov levhartů, naše zoo se zaměřila na chov velmi ohrožených levhartů cejlonských, u kterých nebyla zaznamenána černá forma (podobně jako třeba u levhartů mandžuských). O chovu poddruhů, které vytvářejí černou formu (např. africké nebo i některé převážně ostrovní asijské poddruhy) neuvažujeme z prostého důvodu, pavilon šelem není tak velký, abychom si v něm mohli dovolit chovat a poskytnout odpovídající prostorové podmínky více poddruhům levharta. Monika Ondrušová