Dobrý den, první komentované krmení proběhne v sobotu 17. března v rámci akce JARO V ZOO. V hlavní návštěvnické sezóně pak bude probíhat každý den. Bližší informace o konkrétních časech krmení se dozvíte na našem webu v průběhu března, ale už teď vám můžeme slíbit, že se v rámci krmení můžete těšit např. na medvědy, šimpanze, slony nebo třeba žirafy. Děkujeme za pochvalu našich stránek a přejeme příjemnou a inspirativní návštěvu naší zoo! Monika Ondrušová

Tyto úvahy jsou prozatím předčasné, ale pravděpodobně se bude jednat o tučňáky Humboltovy. Ti patří mezi jedny z nejčastěji chovaných tučňáků v zoologických zahradách a navíc pocházejí z pásma, které není až tak vzdálené našemu podnebí. Monika Ondrušová

Dobrý den, lvi indičtí mají k dispozici relativně nový venkovní výběh o rozloze 500 m2. Jistě, i tento výběh si dovedeme představit ještě mnohem větší než je, ale jsme rádi alespoň za to, že můžeme našim zvířatům nabídnout alespoň takovou plochu. Protože však lvi v naší zoo nejsou dlouho, a také teprve nedávno proběhlo jejich seznamování, zatím do tohoto venkovního výběhu nechodí a vy je tak můžete vidět v malém výběhu u pavilonu. Ten je pro dva lvy opravdu velmi těsný. Naši lvi se však nejprve musí naučit procházet do velkého výběhu spojovacím tunelem pod návštěvnickou cestou, což si také vyžádá svůj čas. Pokud by se navíc teď v zimě báli vrátit přes spojovací tunel zpátky a zůstali venku přes noc, hrozí jim podchlazení a s tím spojené zdravotní problémy. Proto lvy uvidíte ve velkém výběhu až na jaře. Výběh pro tygry ussurijské je opravdu strašně malý, v tom s vámi zcela souhlasíme. Je prostě, podobně jako celá řada jiných starých a ještě starších věcí tady, poplatný době ve které vznikal. Bohužel v současnosti nemáme finanční prostředky na výstavbu nového výběhu, zatím se pokoušíme získat peníze alespoň na objemovou a zastavovací studii a také na projektovou dokumentaci. V příštím roce bychom chtěli podat žádost a pokusit se tak získat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. V projektu se počítá nejen s novým výběhem pro tygry, ale také s demolicí starých betonových výběhů medvědů. Na jejich místě by pak měla vzniknout nová interaktivní expozice pro tučňáky, která by volně navazovala na novou tygří expozici. Aby však naše žádost uspěla, musíme mít zpracovanou projektovou dokumentaci. Co se týká fotografování zvířat, to je to nejmenší a nevidíme důvod, proč bychom měli fotografování zakázat. Ostatně, při rozloze naší zahrady to ani není možné. Určitě nemáte představu, co všechno jsou někteří návštěvníci schopni zvířatům udělat pro své vlastní pobavení. K instalaci kamer v budoucnu jistě dojde, zatím jsou kamery na několika místech v zoo a plánujeme, že jejich počet ještě rozšíříme. Je to, jako ostatně skoro všechno, nejen otázka nápadů a chtění, ale především peněz. Chránit zvířata před návštěvníky však nemusí jen kamery, ale také kvalitní výběh se spoustou úkrytů a zákoutí, kam se mohou před dotěrnými návštěvníky ukrýt. Ve výběhu lvů je několik takových míst, bohužel tygři si budou muset na novou expozici ještě nějaký čas počkat. Doufáme, že to nebude příliš dlouho. Monika Ondrušová

Dobrý den, fotky poníků jsou v interaktivní mapě zoo, pod odkazem poníci a oslíci. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme vám pochvalu a budeme se snažit zůstat super i nadále :-) Monika Ondrušová

Dobrý den, v současné době jednáme o dovozu jeřábů bělošíjích a jeřábů sibiřských. Expozice pro jeřáby by se měla začít stavět letos jakou součást komplexu „Čína“ (poblíž Čínské zahrady). V budoucnu by na ni měl navázat výběh pro pandy červené. Monika Ondrušová

Dobrý den, Váš dotaz dokazuje, jak je někdy na zoologické zahrady stále ještě bohužel nahlíženo, tedy jako na trochu lepší cirkus. Nesporně za to může i zacházení se zvířaty , jaké nebylo výjimkou v dobách ještě před pár desítkami let. A pak také "všemocné" a lidem realitu naprosto zkreslující filmy - takové filmy, kde dodnes můžete vidět naše nejbližší příbuzné - lidoopy navlečené do oblečků nebo cirkusová představení, kde tygři skáčou přes hořící obruče. Nic z toho není pro zvířata přirozené. Mohu Vás ujistit, že v žádné moderní zoologické zahradě Vám jen tak nepůjčí lidoopí mládě, abyste si je mohl pochovat. Ostatně, nedělají to ani samotní ošetřovatelé zvířat, ani ředitel Zoo. Je to přesně naopak - v moderních a civilizovaných zoologických zahradách se do rodin lidoopů , ale i jiných chovaných zvířat , lidé snaží nezasahovat, nestresovat je a nevyvolávat zbytečné konflikty, které by mohly skončit i smrtí mláďat. Ano, pokud vím, pak mláďata orangutanů nebo tygrů si můžete za úplatu pohladit třeba v Thajsku a nechat se s nimi vyfotografovat přímo v některých turistických centrech. Co se však s těmito zvířaty stane, až vyrostou, a nebudou již tak roztomilá, ale stanou se z nich pro člověka nebezpečná zvířata? Na to se už raději nikdo neptá.. Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme vám za pochvalu a do budoucna přejeme hodně štěstí ve studiu! Ať si návštěvu zoo užijete! Monika Ondrušová

Dobrý den, komentované prohlídky pavilonu slonů pokračují také v únoru, vždy v sobotu od 17:00 hodin. Monika Ondrušová

Dobrý den, doporučujeme obrátit se na Záchrannou stanici a Centrum ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě, která se zabývá také záchranou a léčením poraněných volně žijících zvířat. Kontaktovat je můžete na tel.: 556 758 675 nebo 723 648 759. Monika Ondrušová

Dobrý den, v letošním roce bychom rádi udělali ještě druhová mořská akvária – tedy se živočichy, které není možné chovat ve společné nádrži, a kteří jsou zajímaví svým životem. Konečné rozhodnutí, co v těchto nádržích bude, ještě nemáme, ale právě mořští koníci jsou horkými kandidáty. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, Katko. Předně velice děkujeme za zájem a všímavost k naší zoo, jde vidět, že tě zvířata skutečně zajímají. Ano, taky se nemůžeme dočkat dne, kdy se ten betonový pavilon zbourá. Je to nejen o usilovné práci mnoha lidí v zoo, ale také o vysvětlování problematiky jak široké veřejnosti, tak i zainteresovaným lidem z řad politiků. Jsme si vědomi, že potřeby lidí jsou pestré a v mnoha směrech velmi důležité. Neméně důležité jsou však i potřeby zvířat v lidské péči, často v přírodě vzácných a ohrožených vyhubením. To je jeden z hlavních cílů současných zoo - zaměřovat se na druhy v přírodě ohrožené a poskytnout jim tak útočiště. Co se Tvého dotazu týče - obávám se, že zde nemáme tolik prostoru pro psanou odpověď. Je to velmi obecná otázka a je velmi těžké na ní odpovědět. Práce je to samozřejmě velice zajímavá, inspirativní a tedy i předurčena k tomu, aby se stala zároveň koníčkem. Vyžaduje samozřejmě čas, ale myslím si, že také všestarnost. Často si lidé myslí, že tato práce je hlavně o kontaktu se zvířaty, ale to je omyl. Tato práce je o organizaci práce, organizace chovu, o transportech, papírech, zákonech, plánech, jednáních - opravdu se to dá těžko v pár řádcích. Je také o soustavném celoživotním vzdělávání a píli. Předpokladem je samozřejmě hluboký zájem o problematiku zvířat a také vzdělání. Ideální je vysokoškolské vzdělání v oboru zoologie nebo biologie, popř. v oboru veterinárním či zemědělském. Jistou nevýhodou této práce je fakt, že je velice žádaná - v protikladu s tím, kolik reálných míst je k dispozici. V Česku máme 16 zoologických zahrad, pokud by kupříkladu v průměru pracovali v každé zoo 3 zoologové, pak by to bylo celkem 48 zoologů. A při tom je většina těchto lidí odhodlána v této práci setrvat, takže zástupy nových absolventů vysokých škol v těchto oborech nemohou v zoo často najít uplatnění. Proto je nejpodstatnější, abys byla plně rozhodnutá a už na škole se na problematiku zoo, problematiku biologie a zoologie zaměřila. Pokud budeš dobrá a pokud budeš chtít, snad Ti bude i přát štěstí a dostaneš příležitost v některé ze zoo pracovat. A pokud ne hned po škole, tak jistě po vytrvalém zájmu někdy v budoucnu. Hodně štěstí (pro které musíš něco dělat) Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, alespoň trošku smysluplná odpověď na dotaz týkající se původu, historie, výhledu chovu atd...kočkodanů Diana přesahuje svým rozsahem možnosti návštěvní knihy. Pokud máte o tuto problematiku hlubší zájem, můžeme Vám poslat přímo na Váš mail některé z již publikovaných článků týkajících se této problematiky, které byly otištěny ve sbornících ( Čolas, P. 2005: Sborníky z jednání odborné skupiny OWM při UCSZ, Zoo Ostrava, 2004 , 2005, 2006 ), např. Chov Cercopithecus diana v Zoo Ostrava Jana Kanichová. Alespoň krátce k jejich výhledu - tito dnes již kriticky ohrožení primáti byli a nadále budou jedním z nosných druhů naší Zoo. Pokud jde o Váš dotaz na reálnost přestavby stávajícího pavilonu vodních ptáků pro šimpanze, pak se tato problematika (zejména v souvislosti s teoretickou možnosti získání zdrojů ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007-2013) již dostala na "pořad dne". Aby však bylo možno se alespoň pokusit podat žádost o spolufinancování z uvedených zdrojů, musí být přinejmenším zpracovaná objemová a zastavovací studie, anebo ještě lépe - musí být zpracován alespoň nějaký stupeň projektové dokumentace. Vzhledem k zamýšlenému rozsahu se jedná o náklady v řádů stovek tisíc Kč. A právě v současné době se pokoušíme uvedené finanční prostředky na studii/projekt (nejen tohoto zařízení) získat.. Pokud jde o Váš návrh, zda by se s těmito krásnými kočkodany nedalo počítat při řešení otázky nového důstojného bydlení pro šimpanze, pak má odpověď zní ano - samozřejmě s tím již počítáme. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, giboni laři již v naší zoo nejsou, v listopadu odešli do maďarské zoo Jászberény, kde mají mnohem větší výběh. Kromě toho se samečkovi Rangúnovi otevřela další etapa jeho života, protože se jej podařilo spárovat se samičkou z této zoo. To je velmi dobrá zpráva, protože se vzájemnými sympatiemi mezi primáty je to podobně jako u nás lidí, a ne každý si padne do oka :-) . V současnosti chováme dva gibony bělolící - bratry Kukphonga a Laose, kteří k nám přišli z francouzské zoo Cleres v roce 2002. Abyste si udělala bližší představu, tak giboni bělolící jsou třetím nejohroženějším taxonem gibonů na světě a ze všech druhů gibonů chovaných v Evropě jsou nejohroženější. Protože jsme se chtěli co nejaktivněji podílet na záchranném chovu tak vzácných zvířat a stát se členy záchranného programu, museli jsme jako noví chovatelé splnit řadu podmínek. A ty jsou zde velmi přísné. V evropské i světové populaci totiž zrovna u tohoto druhu panuje výrazná nerovnováha mezi počtem samců a samic. Samců je výrazný nadbytek, respektive, samic je velký nedostatek. Proto jsme se museli nejprve ujmout samotných samců a teprve časem nám svitla naděje, dostat se i k samicím. Ve velmi krátké době nyní očekáváme příchod dvou sourozenců (samečka a samičky) gibonů bělolících ze Zoo Ústí nad Labem a pokusíme se o spárování samičky s některým z našich samců. Snad se to podaří a dočkáme se mláďat těchto krásných a nesmírně vzácných zvířat. Monika Ondrušová

Dobrý den, naše zoo patří se svými sto hektary k druhé největší zoo v ČR (na prvním místě je Zoo Chomutov, která má 112 hektarů). V posledních třech letech jsme otevřeli několik nových expozic, které stojí za vidění a určitě s nimi můžete zkusit „trumfnout“ i známé z Liberce :-) Jedná se o nový pavilon slonů, který patří k nejmodernějším chovatelským zařízením v ČR a menší expozice jako jsou nové voliéry pro severské sovy, průchozí čínská zahrada (její kouzlo vynikne zejména na jaře a v létě) nebo nová velká voliéra pro supy bělohlavé. V příštím roce plánujeme otevřít i komplex voliér pro ptáky a bažanty Tibetu a Číny (z nichž 2 budou průchozí), které vás pomyslně provedou od největších nadmořských výšek až do údolí. V zoo rovněž probíhá výstavba tří botanických stezek, které by měly návštěvníkům odkrýt cenné a dosud nepřístupné partie lesa. Bohužel v naší zoo je stále mnoho nevyhovujících a starých expozic, ve kterých jsou chována zvířata, a protože na výstavbu nových nemáme dostatek finančních prostředků, snažíme se alespoň nějakým způsobem zlepšit životní podmínky zvířat (např. omezením počtu chovaných druhů a zvětšením prostoru atd.). Jedním z našich největších cílů je výstavba nového přírodního výběhu pro medvědy ušaté a hulmany posvátné, kteří by tak získali mnohem větší prostor a důstojné podmínky k životu, snad se to v příštích letech podaří. Naše zoo také chová několik živočišných druhů, které nenajdete v žádné jiné další zoo v ČR, např. lemury červenobřiché nebo lemury korunkaté. Chováme také vzácný horský poddruh hulmana posvátného nebo jedinou v ČR se rozmnožující skupinu kočkodanů Dianiných. Také u nás můžete vidět hrochy obojživelné, které v ČR chová pouze Zoo Praha nebo půlroční mláďata tygrů ussurijských. Ať se vám v naší zoo líbí! Monika Ondrušová

Dobrý den, návštěvu v tomto ročním období mohu jen doporučit. K vidění jsou téměř všechna zvířata, a pokud nejsou ve venkovních výbězích, tak je najdete v pavilonech. Některé druhy zimují v zázemí, ale jedná se spíše o menší druhy zvířat, např. želvy, některé druhy ptáků nebo lemurů. Monika Ondrušová

Dobrý den, předně musím uvést na pravou míru podstatnou maličkost - v naší zoo nechováme žádný severněji žijící poddruh medvěda hnědého. Chováme medvěda syrského a příslušníci této subspécie žijí v oblastech, kde medvědi hibernovat nemusí a taky to nedělají. Hibernace je v zásadě adaptace na podmínky prostředí - pro medvědy nastává v zimních měsících období nedostatku potravy. Jsou to z velké části sběrači plodů a v zimě toho moc k obživě najít nemohou. Severněji žijící poddruhy medvěda hnědého zimu prostě řeší tak, že ji "prospí". V zoologických zahradách, kde mají tyto medvědy (pro př. i u nás v přírodě se občas vyskytující medvěd hnědý - brtník) a mají zároveň dobré podmínky pro přirozený chov, můžete hibernaci pozorovat. Např. v Zoo Chomutov si každoročně několik medvědů zaleze do brlohu vyhrabaného v zemi a tam jsou až do konce zimy. Tu a tam se na chvíli proberou, aby si něco snědli nebo aby se napili. V Zoo Ostrava máme také pár medvědů ušatých a ti v přírodě také na mnoha místech hibernují. U nás ale bohužel tak dobré podmínky nemáme. Náš stařičký pavilón pro medvědy již dávno nesplňuje žádný ze současných požadavků na chov těchto zajímavých zvířat. Můžeme vlastně říct, že žádné požadavky pavilon nikdy nesplňoval, jen naši předchůdci to v době, kdy pavilon stavěli, nevěděli. Je celý vybetonovaný, z obavy, aby zvířata neutekla. Proto nemají dnes medvědi možnost si brloh vyhrabat. Mohou i přesto hibernovat ve svém betonovém brlohu, ale pouze samici se takto hibernovat občas chce. Pokud navštívíte naší zoo, jistě si povšimnete spousty změn, které za poslední roky nastaly a měly za cíl výrazně zlepšit podmínky pro chovaná zvířata. Jsem přesvědčen, že tyto změny zvířatům svědčí. Bohužel starý medvědinec je veliké sousto. Jen samotná demolice objektu spolkne jistě spousty peněz a navíc, musíme získat dostatek finančních prostředků pro náš již vypracovaný projekt nového výběhu pro medvědy ušaté. Ten bude veliký a přírodní (v podstatě kus lesa) a budou se o něj dělit se zajímavými primáty - hulmany posvátnými. Pak jistě nebude problém pro oba naše "ušáky" někde ve svahu v brlohu hibernovat. A ještě poznámka k ledním medvědům. Medvědi lední jsou na rozdíl od většiny ostatních druhů medvědů, převážně masožraví. To neznamená, že by se v případě naskytnuté možnosti nenapásli třeba na trávě nebo si nenašli nějaké bobule a podobně. Většinu roku však tráví ve světě sněhu a ledu, kde se specializuje často na lov tuleňů. Brloh si pak hrabe ve sněhu pouze samice, která se chystá k porodu mláďat. V tomto brlohu pak samice s mláďaty přečká nejkritičtější období života mláďat. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, děkujeme za zprávu a také vám do nového roku přejeme hodně úspěchů! Monika Ondrušová

Dobrý den, děkujeme Vám za hezkou zprávu! Nosorožci jsou stále ve svém výběhu, ale nyní se více zdržují doma než ve venku. Lvice se lvem už jsou spolu, zatím pouze přes den (na noc se ještě oddělují kvůli případným konfliktům), ale věříme, že brzy spolu budou moci zůstat celý den. Také se mějte hezky! Monika Ondrušová

Mláďata se jmenují Claudius a Cornelius. Jména tygříci dostali od dětí ze základní školy Dvorského v Ostravě. Monika Ondrušová