Dobrý den, papouška lze adoptovat již za 200,- Kč ročně. Pokud jde o služby, minimální částka pro získání volné vstupenky do zoo je 1.000,- Kč za rok. To platí i pro návštěvu u adoptovaného zvířete. Peníze můžete posílat i ve splátkách. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, také my doufáme, že nám výtěžek z dárcovských SMS pomůže zlepšit životní podmínky našich zvířat. Proto se projekt jmenuje „DMS pro Zoo Ostrava – pro kvalitnější život“ a je určen právě těm zvířatům, která nejvíc potřebují zlepšit svůj domov – zrekonstruovat výběh, zvětšit jej nebo postavit úplně nový. Právě nového výběhu by se měli dočkat i tygři ussurijští, kteří zatím obývají dvě nevelké klece vedle návštěvnické trasy. Našim záměrem je jejich výběh přebudovat, zvětšit a rozšířit i o část lesa, která se nachází za jejich expozicí a dopřát jim tak víc možností k pohybu a přirozenému chování. S jejich chovem se v Zoo Ostrava do budoucna počítá. Nechceme však chovat velké šelmy za každou cenu, a proto nebudeme obnovovat chov tygrů sumaterských, kteří dožili v pavilonu šelem (samec Matjan uhynul letos ve věku 20 let). Zoo dnes není jen o předvádění zvířat, není ani sbírkou vzácných zvířat, podílí se na vzdělávání svých návštěvníků, na upevňování pozitivního vztahu ke zvířatům a živé přírodě a také na záchranných projektech s cílem vrátit vybrané druhy zpět do přírody nebo podpořit projekty probíhající právě v oblasti jejich výskytu (tzv. in-situ projekty). Více informací se můžete dočíst v sekci Ochrana přírody. Navíc, velká zvířata (a tedy i velké šelmy) potřebují dostatek prostoru k pohybu a plnohodnotnému životu, na což se při budování (nejen) pavilonu šelem v šedesátých a sedmdesátých letech tak trochu opomělo. Výsledkem jsou malé vnitřní ubikace i malé venkovní výběhy a jedinou možností, jak zvířatům zlepšit životní podmínky, je omezit počet chovaných druhů a jednotlivé klece mezi sebou propojit, a tím vytvořit větší prostor. Proto chceme v budoucnu v pavilonu šelem chovat pouze levharty cejlonské, binturongy a lvy indické. Ačkoliv je toto rozhodnutí pro mnoho návštěvníků nepopulární, věříme, že jej při bližším pohledu přijmou za správné. Jde přece o pohodu a spokojenost zvířat. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, děkujeme za pochvalu. Fotografie zvířat najdete v interaktivní mapě zoologické – kliknutím na jednotlivé piktogramy zvířat se dostanete na jejich stránku v naší zoo a najdete tam i jejich obrázky. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, dětská zoo v současné době prochází stavebními úpravami. Nevzhledné betonové mezipříčky a železný plot bude nahrazen přírodním dřevěným plotem a kamennou zídkou. Zároveň zvětšíme zvířatům výběh spojením tří menších výběhů. Součástí stavebních úprav je i vybudování speciální příjezdové plošiny, která umožní kontakt se zvířaty i dětem na vozíčku nebo jinak handicapovaným nejmenším návštěvníkům. S otevřením dětské zoo pro návštěvníky počítáme v průběhu června, bohužel stavební úpravy zkomplikovala dlouhá zima. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, komentované krmení klokanů je zaměřeno na naše chovance – tedy klokany rudokrké, ačkoliv ošetřovatelé uvádějí také zajímavosti o jíných druzích (např. největší skok a největší druh – právě klokan rudý). Pravděpodobně jste se přeslechla. Nová voliéra pro supy bělohlavé je již téměř hotová, teď probíhá osazování a další zahradnické úpravy. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, v podstatě máte pravdu, vstupné pro nás představuje největší příjem a od něj se také odvíjí další rozvoj a zkrášlování zoo. Vše je ale otázkou peněz a budování nových expozic je téměř vždy finančně velmi náročné (pro velká zvířata se náklady pohybují i v řádech několika miliónů Kč). Nová zvířata ano, ale pouze do odpovídajících podmínek, ne do malých nevyhovujících a zastaralých výběhů. Bohužel v naší zoo byla většina expozic postavena v šedesátých a sedmdesátých letech a dnes již většina z nich nevyhovuje moderním standartům chovu a často je kritizují i samotní návštěvníci. Jistě mi dáte za pravdu, že pořizovat mladé nosorožce nebo nové lední medvědy do současných podmínek by bylo nejen neetické, ale odporovalo by to i našim zásadám. Proto po dožití některých druhů jejich chov již obnovovat nebudeme (např. nosorožci, jaguár, lední medvěd nebo puma). Kromě toho chceme zlepšit životní podmínky již v zoo chovaným druhům zvířat, např. tygrům, šimpanzům nebo právě hrochům. Pavilon hrochů v budoucnu plánujeme kompletně zrekonstruovat, ale to je bohužel zatím hudbou daleké budoucnosti. Pár obrázků z vizualizace nové expozice medvědů a hulmanů vám posílám na mail. Pokud jde o fotografování, již spolupracujeme s několika profesionálními fotografy, kteří nám (vzhledem k charakteru naší organizace) poskytují fotografie zdarma. Proto vám nemůžeme vyhovět. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, přesné datum otevření zatím stanoveno není. Dlouhá zima a velké množství sněhu nám zkomplikovalo stavební práce a museli jsme s nimi počkat až do příchodu jara. Voliéry je ještě nutné osadit a připravit na pobyt zvířat, vytvořit přístupové chodníčky pro návštěvníky, počítá se i s kamennými vyvýšeninami, což je práce docela zdlouhavá a náročná. Pevně věříme, že se komplex voliér pro ptáky Tibetu a Číny podaří otevřít na podzim. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, naše zebry se jmenují Goliáš, Mikuláš (narozen 2004), Klárka, Barborka, Linda a Debora (narozena také 2004). Drobné „potyčky“ jsou běžné v souvislosti s utvářením postavení ve stádě, ochranou mláděte, připouštěním atd. Jedná se o přirozené chování. Nevím, co myslíte vážnějšími potyčkami, ale k vážnějšímu zranění mezi zebrami u nás zatím nedošlo. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, večerní projížďky vláčkem budou probíhat opět od června. Více informací se brzy dočtete v Novinkách. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Náklady na chov jednoho hrocha se pohybují okolo 22.000,- Kč za rok. Denní dávka je přibližně 15 kg sena (v létě zelená píce), 3 kg granulí a 5 kg chleba. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, hloubka vody v bazénu je 120 – 150 cm (dno je svažité kvůli odtoku). Ivo Firla, zoolog

Honza měl levý špičák menší, jeho zlomení jsme nezaznamenali. I v případě, že by došlo ke zlomení, nejsme schopni podat informaci, jak k tomu došlo, protože zvířata nejsou pod neustálým dohledem, např. sledována kamerovým systémem. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, v současné době o této formě placení vstupného neuvažujeme. Vzhledem k našim prioritám i cenám vstupenek, které nejsou zase tak vysoké, je to zatím předčasné. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Ano, počítá se s oddělením samce Honzy z důvodů, které uvádíte. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, mláďata kodiaků se u nás nikdy nenarodila. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, v současné době nemá smysl vkládat žádné finanční prostředky do tohoto starého zařízení. Jamile se postaví plánovaný výběh pro medvědy ušaté a hulmany posvátné (podrobnosti ve starších odpovědích) a po dožití lední a syrské medvědice, bude starý medvědinec zdemolován. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, máte pravdu, že se jedná o abnormálně malého jedince, tedy samici. Z evidence zvířat víme, respektive první záznam máme z roku 1972, což je rok, kdy přišla do Zoo Plzeň. Bohužel už nevíme, jak velká a jak stará byla v době příchodu. Každopádně se jedná o dospělé zvíře staré minimálně 34 let. O vzrůstu můžeme jen spekulovat. Dílem bude hrát roli genetika a individuální variabilita, která se jistě týká i vzrůstu, stejně jako třeba u lidí. Dílem se na samici mohl podepsat chov v ne příliš vyhovujících podmínkách v době růstu a dospívání. Krokodýlů bahenních se v zoologických zahradách moc nechová, sám jsem jiného neviděl a znám údaje o velikosti jen z literatury. Každopádně, i po zlepšení podmínek pro chov se už těžko dožene ztráta z období dospívání, takže se zdá být více než jisté, že v literatuře udávané rozměry naše bahenka nikdy nedosáhne. Navíc, do ideálních podmínek pro chov krokodýlů musíme ještě také investovat především peníze. A těch se nedostává pro celou řadu dalších zvířat. Všechno chce svůj čas a snad budu optimistický, když řeknu, že se i náš krokodýl časem dočká. Přístup k slunečním paprskům je jistě velice důležitý a zatím tuto podmínku nejsme schopni splnit. To je také důvod, proč nepořizujeme další jedince krokodýlů a tato samice zůstává v pavilonu sama. Jirka Novák, zoolog

Krmení hrochů probíhá několikrát za den a v tuto dobu je opravdu možné je vidět na souši, kam krmení dostávají. Pokud se nejedná o komentované krmení, je čas krmení jen přibližný. První je po deváté hodině, druhé po půl dvanácté, další po patnácté a někdy se dokrmují ještě večer. Hroši chodí do venkovního výběhu podle počasí. Pokud je pěkně a hlavně teplo, může to být i v dubnu. Ivo Firla, zoolog