Dobrý den, děkujeme za upozornění, chybný rok jsme již opravili (akce platí pro letošní rok). Časy komentovaného krmení zvířat na našich stránkách uvedeme až počátkem sezóny. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, Zoo Ostrava byla zřízena v roce 1951 v Ostravě - Kunčičkách. V roce 1960 pak byla přestěhována do dnešního areálu ve Slezské Ostravě. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Vážený pane, o tom že hroch je nebezpečný není potřeba asi diskutovat a kontakt s ním bych určitě nikomu nedoporučoval. To, že je nějaké zvíře mírné a neútočné, může mít řadu příčin. Jsou zvířata, a nejen hroši, která se chovají mírně, i když nebyla ochočována, ale to je individuální a nelze to zevšeobecňovat z jednoho případu. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, bohužel vám musím sdělit, že současné platné pracovní, hygienické a bezpečnostní předpisy neumožňují krátkodobé brigády v zoo, zvláště nejsou možné práce u zvířat. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, vzhledem k tomu, kolik času tráví hroši ve vodě, je praděpodobné, že zde i spí. Určitě nehrozí, že by se utopili. Utopit by se mohla velmi malá mláďata, která by byla neustále v hluboké vodě. Ta si potřebují odpočinout, a proto je matka vytlačí na mělčinu, kde nemusí plavat. V naší zoo to většinou řešíme upuštěním vody v bazénu. Matka mládě obvykle vysune na schod vedoucí do bazénu nebo ho přidržuje tlamou. Ivo Firla, zoolog

Hrošík liberijský se dožívá 30-40 let. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, vaše zvíře přijmout nemůžeme. Leguány zelené nechováme a ani v budoucnu o jejich chovu neuvažujeme. Navíc se stejně jako v případě želvy nádherné jedná o běžný druh. Zkuste se obrátít spíše na některou zoo prodejnu nebo svého leguána nabídnout soukromých chovatelům např. prostřednictvím inzerce na specializovaných stránkách nebo v časopisech. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, máte pravdu, že se jedná o velice krásné a navíc ohrožené ptáky. Ale není to tak snadné, jak to vidíte. Pokud bychom aru koupili, museli bychom počítat s cenou cca 250 000 Kč. Čtete dobře, čtvrt milionu. Ale budete možná překvapen. Již loni jsme vyčlenili peníze na pořízení ary - samičky, právě z Loro Parqeue. Mezi zoo se zvířata již většinou neplatí, ale Loropark je výjimkou. Používá utržené peníze na financování různých záchranných projektů přímo v přírodě, takže finanční transakci respektujeme. Nakonec, zoo je jinak nabízejí velice zřídka. Spíše vůbec, nejedná se rozhodně o běžný druh. Bohužel se však na Tenerifé vylíhli jen samci, takže doufáme v letošní sezónu. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, u starších dat vycházíme z údajů, které jsou zapsány v evidenčních kartách a jsou zároveň jediným zdrojem informací. Dle těchto údajů je Róza narozená v roce 1960 a k nám přišla koncem roku 1967 ze Dvora Králové. Je možné, že se nenarodila ve Dvoře Králové (to v evidenci není,) ale přišla do Dvora Králové odjinud a pak k nám. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, bohužel Vás v souvislosti s pejsky musím zklamat. Jsou zoo, kam se s pejsky chodí, např. Praha nebo zmíněná Olomouc, ale je to především jiná skladba zvířat a jiné pojetí expozic, které nás přimělo k rozhodnutí psy do zoo nepouštět. Naše expozice se čím dál více ubírají směrek k otevřeným výběhům bez zbytečných mříží a hrazení. Asi se mnou budete souhlasit, že ne všichni majitelé psů jsou zodpovědní a ukáznění. Je jasné, že psi za nic nemohou, ale máme hořkou zkušenost se dvěmi psy, kteří před léty vběhli do výběhu plameňáků. Přišli jsme o sedm zvířat v době, kdy se ptáci snažili hnízdit. Když opomenu finanční ztrátu (jeden plameňák měl tehdy hodnotu okolo 70.000,- Kč), přišli jsme na dlouhá léta o chovnou skupinu a plameňáky jsme deset let vůbec nerozmnožovali. Příkladů a špatných zkušeností máme bohužel víc (psi nám např. zdecimovali chovné stádečko axisů a vzácných jelenů lyrorohých). Naše zoo je hodně zaměřená na chov menších ptáků jako jsou např. vrubozobí ptáci a plameňáci, a ti mohou být psy nejvíce ohroženi. Doufám, že přijmete toto vysvětlení, že náš záměr neotevřít Zoo Ostrava pro pejsky je správný. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, výtah Vám byl také odeslán na email. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, výtah jsme Vám odeslali na email. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, velmi nás těší Váš zájem o naše přednášky. Avizovaná přednáška o hroších skutečně proběhla. A ač zůstaly brány zahrady pro veřejnost uzavřeny (z důvodu možnosti úrazů padajícími větvemi), zájemcům o přednášku byl vstup do zahrady umožněn. Jednalo se o první přednášku v rámci nového cyklu odborněji zaměřených krátkých přednášek Novinky ze světa zoologie, které budou seznamovat zaměstnance i veřejnost s novými (vědeckými) objevy v zoologii, etologii či ochraně přírody. Přednášky budou pravidelně jedenkrát za měsíc. Další na téma Fylogenese placentálních savců (Pohled na systematiku savců pomocí morfologických a molekulárních disciplín) se uskuteční začátkem února (termín bude upřesněn v průběhu příštího týdne). K hrochům se tento rok již pravděpodobně nevrátíme, nicméně zcela jistě se stanou tématy našich dalších odborných přednášek v příštích letech. Na Váš email Vám zasíláme alespoň stručný výtah z této přednášky. Jan Pluháček, vědecká a výzkumná činnost

Dobrý den, situace kolem evropských lvů je nejasná, pochopitelně především s ohledem na to, že k vyhubení lvů na evropském kontinentu došlo již velice dávno. Víme, že žili ještě počátkem našeho letopočtu na Balkáně - především v Řecku a Bulharsku. Lev je zvíře předevšim stepní, takže lze předpokládat, že žil také na mnohem větším území v Evropě - na Ukrajině, v Rumunsku atd. Spojitost se lvy jeskynními si nedovolím stanovovat, i když je na to také teorie, vrátím se k ní v dalším příspěvku, jen vím, že jeskynní lev měl tolik společných znaků se současnými lvy, že je nověji považován také za poddruh lva Panthera leo. Takže zkusím ještě zapátrat v nějaké novější literatuře a mohu se pak s Vámi podělit o další informace. Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, takový seznam vypracovaný máme, ale adopce se podle něj neřídí. V naší zoo nemusíte zaplatit celou částku na výživu zvířete, tato částka je obvykle vysoká a pro mnoho našich sponzorů nereálná. Vy se tedy na chovu našich zvířat podílíte a přispíváte dle Vašich finančních možností. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Šimpanzi ani jiní lidoopi nejsou zvířata, která lze chovat doma! Prosím, přečtěte si odpověď k dotazu z 28.11.2005 a vše Vám bude jasnější. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Kdy bude postaven nový přírodní výběh pro medvědy (ne žádný klasický pavilon) nevíme s určitostí ani my. Jediné, co Vám mohu k danému dotazu v tuto chvíli sdělit je, že v současné době není na výše uvedenou akci ještě vydáno ani stavební povolení, a že v rozpočtu našeho majitele a zřizovatele - statutárního města Ostravy je na rok 2006 vyčleněno 32 mil. Kč na 2 investiční akce - otanizace Zoo 1.etapa a výběh pro medvědy a hulmany. Co bude na místě starého pavilonu se bude řešit až poté, co bude postavena nová expozice, do které se část medvědů přesune a následně poté, co dožije stará medvědice lední. A to druhé může nastat třeba zítra, třeba za dalších 5 let. I když se v přírodě lední medvědi jen velmi zřídka dožívají více než 20 let ( jen 3 % zkoumané populace, studie Hudsonův záliv), tak v lidské péči se tento druh může dožít i 40 let. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, jsme neustále v kontaktu s koordinátorem chovu indických lvů v Evropě. Není to jednoduché jednání. Nově byli lvi dovezeni do Evropy poměrně nedávno a dnes jsou jen v asi 25 zoo v Evropě. Kupodivu je zde převaha samic, takže získat samce je trochu složitější. V loňském roce jsme měli předjednaného samce ze Zoo Lodž, ale nakonec si jej nechali v Polsku. Později se ukázalo, že samec je neplodný, takže jsme nakonec rádi, že k transportu nedošlo. Protože není fyziologické chovat lvici samostatně, máme dohodu s koordinátorem, že samec pro Zoo Ostrava bude prioritou pro začátek roku 2006 tak, aby k nám mohl samec přicestovat co nejdříve. Protože naše úsilí o chov čistokrevných lvů indických je jednou z priorit Zoo Ostrava, a protože je potřeba rozmnožit tyto lvy, pro vytvoření životaschopné záložní populace pro případ vyhynutí v přírodě, je samozřejmé i budoucí rozmnožování lvů v Zoo Ostrava. Protože byla reprodukce lvů v naší zoo od roku 1995 cíleně zastavena (původní lvi byli hybridního původu nebo přinejmenším neprůkazného původu a tedy nebyl žádoucí odchov), můžeme se po letech těšit na lvíčata. Pevně v to věříme a pracujeme na tom. Jirka Novák, zoolog

Jumbo byla v Amsterdamu spojována se samcem a ten jí ukousl špičku ocasu. Proto má také redukované chlupy na konci, které ji sice dorůstají, ale nejsou tak dlouhé. Co se týká růžových skvrnek u hrošice, tak je to zřejmě způsobeno ztrátou pigmentu s přibývajícím věkem. Ivo Firla, zoolog