Dobrý den, takový seznam vypracovaný máme, ale adopce se podle něj neřídí. V naší zoo nemusíte zaplatit celou částku na výživu zvířete, tato částka je obvykle vysoká a pro mnoho našich sponzorů nereálná. Vy se tedy na chovu našich zvířat podílíte a přispíváte dle Vašich finančních možností. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Šimpanzi ani jiní lidoopi nejsou zvířata, která lze chovat doma! Prosím, přečtěte si odpověď k dotazu z 28.11.2005 a vše Vám bude jasnější. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Kdy bude postaven nový přírodní výběh pro medvědy (ne žádný klasický pavilon) nevíme s určitostí ani my. Jediné, co Vám mohu k danému dotazu v tuto chvíli sdělit je, že v současné době není na výše uvedenou akci ještě vydáno ani stavební povolení, a že v rozpočtu našeho majitele a zřizovatele - statutárního města Ostravy je na rok 2006 vyčleněno 32 mil. Kč na 2 investiční akce - otanizace Zoo 1.etapa a výběh pro medvědy a hulmany. Co bude na místě starého pavilonu se bude řešit až poté, co bude postavena nová expozice, do které se část medvědů přesune a následně poté, co dožije stará medvědice lední. A to druhé může nastat třeba zítra, třeba za dalších 5 let. I když se v přírodě lední medvědi jen velmi zřídka dožívají více než 20 let ( jen 3 % zkoumané populace, studie Hudsonův záliv), tak v lidské péči se tento druh může dožít i 40 let. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, jsme neustále v kontaktu s koordinátorem chovu indických lvů v Evropě. Není to jednoduché jednání. Nově byli lvi dovezeni do Evropy poměrně nedávno a dnes jsou jen v asi 25 zoo v Evropě. Kupodivu je zde převaha samic, takže získat samce je trochu složitější. V loňském roce jsme měli předjednaného samce ze Zoo Lodž, ale nakonec si jej nechali v Polsku. Později se ukázalo, že samec je neplodný, takže jsme nakonec rádi, že k transportu nedošlo. Protože není fyziologické chovat lvici samostatně, máme dohodu s koordinátorem, že samec pro Zoo Ostrava bude prioritou pro začátek roku 2006 tak, aby k nám mohl samec přicestovat co nejdříve. Protože naše úsilí o chov čistokrevných lvů indických je jednou z priorit Zoo Ostrava, a protože je potřeba rozmnožit tyto lvy, pro vytvoření životaschopné záložní populace pro případ vyhynutí v přírodě, je samozřejmé i budoucí rozmnožování lvů v Zoo Ostrava. Protože byla reprodukce lvů v naší zoo od roku 1995 cíleně zastavena (původní lvi byli hybridního původu nebo přinejmenším neprůkazného původu a tedy nebyl žádoucí odchov), můžeme se po letech těšit na lvíčata. Pevně v to věříme a pracujeme na tom. Jirka Novák, zoolog

Jumbo byla v Amsterdamu spojována se samcem a ten jí ukousl špičku ocasu. Proto má také redukované chlupy na konci, které ji sice dorůstají, ale nejsou tak dlouhé. Co se týká růžových skvrnek u hrošice, tak je to zřejmě způsobeno ztrátou pigmentu s přibývajícím věkem. Ivo Firla, zoolog

Ve své odpovědi dne 16.12.jsem uvedl, že se pokusíme uveřejnit nový odkaz v dohledné době. Přesněji neumím v danou chvíli specifikovat. Je to jako vždycky o tomtéž - nestačí jen nadšený tým spolupracovníků, chce to i čas a peníze. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, obávám se, že v současné době tady nemáme nikoho, kdo by Vám dokázat tento vysoce specializovaný dotaz zodpovědět bez dlouhého studia odborné literatury. I když se snažíme intenzívně budovat i naši odbornou knihovnu, přece jen je zatím spíše v plenkách a nejsem si vědom toho, že by obsahovala literaturu, ve které by bylo možné vyhledat odpověď na Vaši otázku. Zkuste se prosím raději obrátit na Zoo Praha, vzhledem k nesrovnatelným finančním možnostem i k dlouholeté tradici je jejich knihovna mnohonásobně obsáhlejší než naše. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, „trpasličí slon“ nebyl uznán jako samostatný druh, je považován za určitou odchylku slona afrického u něhož došlo k určitým změnám zřejmě vlivem prostředí, ve kterém žije. Z dostupné literatury mi není známa ani odlišnost v počtu prstů na chobotu oproti slonu africkému. Ivo Firla, zoolog

Dobrý den, většina velkých savců má i několik adoptivních rodičů (sloni, hroši, žirafy, šimpanzi atd.). Naopak menší ptáky jako např. vrubozobé ptáky lidé adoptují málo. Žádného sponzora nemá např. morčák bílý nebo kachnička hřívnatá. Tento seznam by byl dlouhý. Doporučuji se podívat do seznamu chovaných zvířat právě na druhy menších ptáků, určitě si vyberete. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, děkujeme za Vaše milá slova. Věříme, že se nám na našem webu v dohledné době podaří uvést do provozu další z dlouhodobě připravovaných odkazů Nové expozice v Zoo Ostrava. Zde pak budeme návštěvníky našich stránek podrobněji informovat nejen o nové expozici pro medvědy a hulmany, o průběhu její výstavby , ale i o dalších plánovaných a chystaných stavbách a projektech probíhajících v naší Zoo... Jako ale všechno na světě, ani toto nebude najednou a hned. Vše závisí nejen na tom, jak se nám bude dále dařit zvyšovat přízeň našich návštěvníků, ale i na tom, jak se bude postupně dařit získávat tolik potřebné finanční (a zejména investiční) prostředky nejen z rozpočtu našeho zřizovatele a majitele Statutárního města Ostravy, ale i z rozpočtů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, některých našich ministerstev, z Evropské unie i z dalších zdrojů - od sponzorů, z grantů, nadací a fondů velkých firem a bank. Protože si v novinách vybrali k otištění jen jeden z mnoha obrázků, jak by měla budoucí expozice medvědů a hulmanů vypadat, posíláme Vám obratem několik dalších ukázek - fotek přímo na Váš email. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, k dotazu - o web kamerách samozřejmě uvažujeme, není to však vzhledem k nemalým finančním nákladům věc nějaké akutní priority. Petr Čolas, ředitel

Dobrý den, strojení stromečku se letos uskuteční v neděli 18.12. Sraz bude v 10:00 ve výukovém pavilonu zoo. Společně se pak vydáme na místa, kde návštěvníci budou moci rozvěsit své vánoční ozdoby (předem připravené). Ozdoby by měly být zhotovené z mrkve, jablek a obdobných trvanlivějších surovin a upevněny na provázcích tak, aby je bylo možno věšet na stromky v areálu zoo. Ozdoby poslouží jako zimní krmení pro zvířata žijící volně v areálu zoo (např. srnky, veverky, některé druhy ptáků atd.). Poté bude následovat prohlídka vybraných expozic v doprovodu pracovníka zoo. Akce trvá zhruba 2 hodiny. Šárka Kalousková, oddělení pro kontakt s veřejností

Dobrý den, o chovu goril neuvažujeme. Důvod je prostý, velká část našich zvířat stále ještě bohužel žije v nevyhovujících podmínkách - ve starých chovatelských zařízeních z šedesátých nebo sedmdesátých let. Proto chceme pochopitelně nejdříve zlepšit životní podmínky stávajícím druhům zvířat. Pevně věříme, že snad již příští rok začne výstavba nového přírodního výběhu pro medvědy ušaté a hulmany posvátné - více se dozvíte ze starších odpovědí, např. z 27.7. nebo 17.8. (naší další prioritou je vybudování nového moderního zařízení pro šimpanze). Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Dobrý den, problematika lvů je velmi zajímavá a složitá. Pokud opravdu budeme rozeznávat několik poddruhů - až 14, podle různých vědců, musíme mít na paměti, že ještě v předminulém století byl areál rozšíření lva souvislý - od Kapského Města až po Indii. Dodnes se různí názory např. na postavení lvů z Indie a Persie - často se uvádí jako samostatné poddruhy. A pak, už jsem to zmiňoval v minulých rozhovorech - bez znalosti místa výskytu daného jedince nebo tím i jeho potomka, je určení poddruhu často problematické. Pro vytvoření či absenci hřívy svědčí u zvířat často jeden jediný gen (např. známé bezhřívé zebry), takže jen na základě mohutnosti a barvy hřívy samců bych rozhodně poddruhy lvů neposuzoval. U lva východoafrického známe třeba úplně bezhřívé jedince, a to v rámci tohoto poddruhu. Přesto...jako největší, či opravdu velká forma se často uvádí lev berberský, a hlavně lev kapský - ale u velké většiny lvů se v literatuře dočtete, že ten a ten lev je opravdu velký. Obě tyto formy mají (měly) řadu dalších znaků, které snad opravdu opravňují k užívání kategorie poddruh. Každopádně Vám na otázku, zda byl větší lev kapský nebo berberský nikdo neodpoví, protože minimálně kapští lvi jsou již asi 200 let vyhubeni a z kůží se velikost příliš zodpovědně posoudit nedá. Navíc, potomci berberských lvů, které opravdu za berberské považujeme, a které chová např. Zoo Olomouc a Zoo Plzeň, se nijak výraznou velikostí nevyznačují. Ale může se jednat o důsledek příbuzenské plemenitby (těchto lvů přežilo jen pár - v manažérii u marockého krále, a tudíž byl velice omezený počet nepříbuzných zakladatelů). U indických lvů se můžete dočíst, že jejich průměrná velikost je srovnatelná s východoafrickými lvy. Koukněme tedy na něj, a??? Dočteme se, že je to opět opravdu velký poddruh lva. To můžeme potvrdit i my, chovatelé zoologických zahrad. Od prvního pohledu není rozhodně velikost nijak zásadní rozlišovací hledisko. Indičtí lvi nejsou nějak výrazně menší či větší, než ti jiní, které jsme měl možnost v evropských zoo vidět. Dovolil bych si tvrdit, že rozlišení lvů není zdaleka tak snadné, jako např. rozlišení poddruhů u tygrů (a i tady se najdou ale) a u odborníků stále dochází k rozličným výkladům. Ale budu nakonec citovat z knihy Velké kočky a gepardi - autora Vratislava Mazáka - mimochodem uznávaného odborníka a autora popisu poddruhu tygra indočínského (Panthera tigris corbetti Mazák, 1968) Hříva samců je mohutně vytvořena, zasahuje až na lopatky, ale nepokrývá většinou ramenní část přední končetiny. U mnohých samců pokrývá hříva i celé břicho, kdežto u jiných začínala břišní hříva až za hrudí, odkud se v podobě dvou pruhů dlouhých chlupů táhla do slabin. Zbarvení hřívy není černé, jak se často uvádí, nýbrž špinavě temně žlutošedé až temně šedohnědé. Místy je pak hříva promíšena hnědočernými chlupy. Chomáče chlupů na loktech jsou většinou velké a temně šedohnědě až černohnědě zbarvené... O jaký poddruh lva se jedná? :o)) Jaká je vlastně tedy barva hřívy? Liší se opravdu tento popis nějak výrazně od popisu některých jiných poddruhů lva? Nejedná se jen o variabilitu, která se plynule může měnit s geografickým rozšířením? A tu a tam je větší či menší populace, která vykazuje v rámci této populace podobné znaky, ale běda, když se vyskytne nějaký jiný nezbeda z této populace, který i takto vzletnému popisu prostě neodpovídá.... Prozradím, že popis patřil lvu berberskému. A teď se můžeme jít podívat na tyto lvy třeba do Olomouce. A jsme u mého oblíbeného biologického rčení, které si opět dovolím použít: hledej deset rozdílů... A teď ještě poškádlím odborníky systematiky. Najděte deset rozdílů u lvic jednotlivých poddruhů lvů. Jsem zastáncem chovu čistých linií v lidské péči, ale musím se v případě lvů před přírodou sklonit. Máme tady (v Zoo Ostrava) lva (lvici) po rodičích z Giru (rezervace v Indii). Nechť se tedy nazývá - lev indický... Jirka Novák, zoolog

Dobrý den, v lednu a únoru budou probíhat večerní komentované prohlídky pavilonu slonů. Slony bude v podvečerní atmosféře nasvíceného pavilonu krmit jejich ošetřovatel a vše bude doprovázeno odborným výkladem. Více informací najdete v sekci Akce pro veřejnost. Monika Ondrušová, asistentka ředitele

Vítězové soutěže obdrželi knihu Tajemství, záhady, rekordy v přírodě a plyšáčka, ostatní účastníci pak kalendář a plakát Zoo Ostrava. Více k soutěži najdete v sekci Výuka a soutěže. Šárka Kalousková, oddělení pro kontakt s veřejností

Napaječky jsou podle potřeby doplňovány ručně hadicí. Hroši mají také rádi, když se jim přímo stříká voda do tlamy. Denní krmná dávka je asi 40-50 kg. Ivo Firla, zoolog