Dobrý den, skutečný "babyboom" nastává v zahradě až v květnu a červnu, ale již teď se můžete přijít podívat na mláďata ovcí, jelenů, poníků a oslíků. Dále se očekává narození žirafy, telat, prasat, lam, další mláďata jelenů, u ptáků např. vylíhnutí morčáků a kachniček mandarinských, později (během července) se začínají líhnout plameňáci kubánští... Hezký den, Dana Škorňáková

Dobrý den, žirafám je potrava podávána v průběhu celého dne v několika dávkách. Kromě své hlavní přirozené potravy (listy a větve) dostávají také seno a v menší míře ovoce, zeleninu a speciální granule. Dana Škorňáková

Dobrý den. Kamery byly umístěny uvnitř pavilonu v době, kdy byl pavilon po narození slůňat uzavřen, abychom lidem zprostředkovali alespoň nějakou možnost sledování sloní rodiny. Do kamerového systému a on-line přenosu jsme investovali již přes 100 000 Kč. Pro přenos ze stáje bychom museli pořídit další dvě digitální kamery. Venkovní výběhy jsou natolik rozlehlé, že nelze jednou kamerou oba najednou (jak samčí, tak samičí) zabrat. Navíc přemístění kamery zpět dovnitř by si vyžádalo další (a nemalé) finanční náklady. Snažíme se najít rovnováhu mezi různými potřebami a nároky návštěvníků, ale je nám jasné, že není v našich silách se zavděčit všem. Pokud je příznivé počasí, můžete slony ve venkovním výběhu sledovat až do pozdních odpoledních hodin.
Děkujeme za podporu a těšíme se na Vaši další návštěvu. Dana Škorňáková

Dobrý den, ano je to možné, průměrná váha samice je 125 kg, průměrná váha samce 180 kg. Dana Škorňáková

Dobrý den, v současné době je možné hrnek a zub zakoupit pouze v zoo a zatím o jejich distribuci poštou neuvažujeme. Tyto předměty budeme prodávat i nadále. Můžete si je tedy zakoupit kdykoliv poté buď ve stánku poblíž sloního pavilonu, nebo v Zooprodejně při vstupu do zoo. Dana Škorňáková

Dobrý den, hulmani posvátní v noci spávají ve svých vnitřních ubikacích, které nejsou z návštěvnické přístupné. V přírodě nocují v korunách stromů. Dana Škorňáková

Dobrý den, děkujeme! Lavičky v areálu postupně doplňujeme o lavičky s opěrátky pro větší pohodlí návštěvníků. Stávající lavičky jsou více "mobilní", takže si je někdy sami návštěvníci přemisťují (např. do stínu) - proto se může občas stát, že je jich na jednom místě "nedostatek".
Na oslavě prvních narozenin Rashmi vystoupila spousta hostů, včetně kolegy z Ústí nad Labem, který předal Rashmi za ústecké slonaře jako dárek velký míč. Za všechny ostravské ošetřovatele slonů pak na oslavě promluvil Pavel Zvolánek. Na videozáznam z celých oslav se můžete podívat ve sloní videogalerii.
Děkujeme a těšíme se na Vaši příští návštěvu. Hezký den. Dana Škorňáková

Dobrý den, děkujeme za milou pochvalu a těšíme se na Vaši další návštěvu. :-) Dana Škorňáková

Dobrý den. Kamery byly umístěny uvnitř pavilonu v době, kdy byl pavilon po narození slůňat uzavřen, abychom lidem zprostředkovali alespoň nějakou možnost sledování sloní rodinky. Nyní je ale situace ve stádě dlouhodobě stabilizovaná, proto jsme přikročili k přemístění kamer a k přenosu záznamu z venkovních výběhů, jak je to běžné i v jiných zoologických zahradách, které online přenosy zprostředkovávají. Máte tak možnost sledovat všechny slony včetně samce v přirozenějším prostředí. Pokud sečteme tyto náklady - instalace kamer i samotné přemístění, cena kamer, platba za internetový signál, licence na streaming jednotlivých kamer - dostaneme se na částku v řádu několika desítek tisíc korun. K dnešnímu dni jsme do kamerového systému a on-line přenosu investovali již přes 100 000 Kč. Pro přenos ze stáje bychom museli pořídit další dvě digitální kamery. Venkovní výběhy jsou natolik rozlehlé, že nelze jednou kamerou oba najednou (jak samčí, tak samičí) zabrat. Navíc přemístění kamery zpět dovnitř by si vyžádalo další (a nemalé) finanční náklady.
Snažíme se najít rovnováhu mezi různými potřebami a nároky návštěvníků, ale je nám jasné, že není v našich silách se zavděčit všem. Pokud je příznivé počasí, můžete slony ve venkovním výběhu sledovat až do pozdních odpoledních hodin. Dana Škorňáková

Dobrý den, v areálu zoo se volně pohybují u nás běžně žijící veverky. Velký druh veverek žijících na ostrově Srí Lanka najdete v Pavilonu indických zvířat - jedná se o ratufy černoprsté. Dana Škorňáková

Dobrý den, děkujeme za milá slova a těšíme se na Vaši příští návštěvu. Dana Škorňáková

V loňském roce navštívilo ostravskou zoologickou zahradu 499 383 lidí, což je o téměř 171 000 více než v roce předchozím. Dana Škorňáková

Dobrý den, ve voliéře je v současné době pár orlů skalních. Samici jsme získali ze Zoo Bojnice, samec přišel ze Záchranné stanice Bartošovice. Oba ptáci pocházejí z volné přírody, ale jsou mírnými handicapy a sami by již pravděpodobně nepřežili. Doufáme, že by v prostorné voliéře mohli vyvádět potomstvo, které bychom rádi poskytli pro repatriační projekt návratu orlů do Moravskoslezských Beskyd, na kterém již několik let spolupracujeme.
Voliéry pro supy hnědé a orlosupy vznikají na botanické stezce Cesta vody kousek od stávající voliéry pro orly mořské. Veřejná sbírka na projektovou dokumentaci a realizaci voliéry supa hnědého probíhala formou pokladniček v areálu Zoo Ostrava a celkový čistý výtěžek za 3 roky konání sbírky byl 573 076,34 Kč. Veřejná sbírka podléhá kontrole Moravskoslezského kraje.
Právě probíhající sbírka je na přípravu a realizaci expozice pro kriticky ohroženého gibona bělolícího a probíhá od 27. března 2012 do 27. února 2015. Veškeré údaje o veřejných sbírkách jsou na http://aplikace.mvcr.cz/seznam-verejnych-sbirek/Search.aspx.
Hezký den, Dana Škorňáková

Dobrý den, samec se jmenuje Kabu, samice Cronkita, Orionka, Benty, mladý sameček se jmenuje Manu. Hrochy obojživelné přes léto ve venkovním výběhu určitě uvidíte. Děkujeme a přejeme pěkný den. Dana Škorňáková

Dobrý den!
Děkujeme za Váš zájem, je vidět, že o chovu zvířat v zoologických zahradách ledacos víte a že jste se zvířaty v Zoo Ostrava v kontaktu.
Pokusím se Vám v rámci možností jednoduše odpovědět, byť problematika spojená s chovem zvířat je složitá a zasahuje do dalších odvětví (ekonomika, infrastruktura, energetika, přeprava atd.) více, než se na první pohled zdá.
Chov hrochů je ve srovnání s mnohými jinými zvířaty finančně velmi náročný. Možná jste si všiml, že hroši vymizeli z celé řady evropských zahrad. Některé zoologické zahrady také využily možnost chovat hrošíka liberijského, menšího příbuzného hrochů. Jedinými zoo v Česku i Slovensku, které hrochy dnes chovají, jsou Zoo Ostrava a Zoo Praha. Do finanční náročnosti se promítají meganáklady za pitnou vodu do bazénu, vytápění nejen pavilónu, ale i vody, nebo například provoz filtračního zařízení. Obrovské náklady stojí rovněž přeprava hrochů, takže většinou zoo přepravují jen mláďata. Přes všechny těžkosti s tímto spojené jsme se rozhodli, že u tohoto druhu zůstaneme a že se postupně budeme snažit zajistit finanční prostředky a mobilizovat síly a čas pro zkvalitnění jejich chovu. Nezůstalo jen u představ. Díky peněz, které jsme sehnali z Norských fondů a díky podpory našeho zřizovatele se nám postupně daří i chov takto náročného druhu zlepšovat. Co vše jsme dosud zajistili? Díky provozním zdrojům se nám podařilo zdemolovat staré hrazení výběhu, zdemolovali jsme dělící zeď do bývalých tapířích výběhů a tím jsme mohli zdvojnásobit plochu venkovního výběhu pro hrochy. Díky jiným penězům z Norských fondů a peněz zřizovatele se nám podařilo prosvětlit celý pavilón denním slunečním světlem (prosklená kopule pavilonu), což je pro chov tohoto zvířete z Afriky velmi potřebné. Zvýšili jsme teplotní komfort zvířat – dřívější pavilon byl před rekonstrukcí v podstatě nevytopitelný. Zateplili jsme celý pavilon hrochů. Dnes mají hroši vyhřívanou vodu, která je filtrovaná přes poměrně složitý filtrační systém, takže již nemusíme vodu měnit a bazén čistit 2x týdně. Odstranili jsme tím mimo jiné zápach z pavilonu a také podstatnou část tuhých součástí trusu, který dříve tak hojně plaval na hladině vody v bazénu. Je ještě mnoho věcí, v neposlední řadě bych uvedl, že Zoo Ostrava vyčlenila finanční prostředky na zaměstnání vědeckého pracovníka (většina zoo si takovouto záležitost dovolit nemůže), který má prostor a může se věnovat ESB (Evropská plemenná kniha) programu právě pro hrochy. A s koordinátorem také situaci kolem příbuznosti našich hrochů rozebíráme. Ani tohle není jednoduché. Není spokojen, stejně jako nikdo z nás s tímto stavem nemůže být spokojen! Možná jsme mohli investovat peníze přednostně do transportu zvířat a ponechat hrochy v menším prostoru. Možná jsme mohli přepravit hrochy a nezajistit denní světlo či filtrovanou vytápěnou vodu. A co teplotní komfort? Není to jednoduché. V případě našich hrochů je tady navíc další faktor. Chovný samec je již starší pán a existují oprávněné obavy, že by náročnou přepravu ve zdraví nepřečkal. Není bez zajímavosti, že se i našly v Evropě zoo, které by do výměny starých samců šly, ale za naše náklady...
Chci Vás ujistit, že s tímto stavem nejsme spokojeni. Za poměrně krátkou dobu rozkvětu Zoo Ostrava jsme vyřešili mnoho takovýchto chovatelských restů z minulosti. Velice dbáme na to, aby byl chov i po genetické a příbuzenské stránce na co nejvyšší úrovni, byť dosáhnout 100% není vůbec snadné. Vynaložili jsme proto i na tyto záležitosti mnoho finančních a lidských zdrojů. Navíc pracujeme v řadě EEP (Evropský záchranný program) a ESB programů. Hroši jsou jedni z posledních zvířat, u kterých se nám to ještě nepodařilo pro celý komplex složitých problémů dotáhnout do úspěšného konce. Špatným (a tedy jen dočasným) řešením je antikoncepce. Také jsme ji v nejnutnějším období použili. Ale jak hlásají naši kolegové v Berlíně, inbreeding is better than non breeding. Nechci to nijak zlehčovat, jen se na věc snažím nahlížet reálně, s nadhledem a s letitými zkušenostmi s chovem zvířat. Němečtí kolegové moc dobře vědí, o čem mluví. Zastavení chovu kvůli inbreedingu vedlo u celé řady druhů zvířat ke zhroucení populace v lidské péči. Kvůli inbreedingu, ke kterému dochází u mnohých zvířat také v přírodě. Není bez zajímavosti, že mnoho druhů prošlo i v přírodě neuvěřitelným bottleneck efektem, při kterém zaručeně muselo k inbreedingu opakovaně docházet. Klasickým příkladem jsou tygři ussurijští, jejichž populace se ve třicátých letech minulého století zotavovala z pouhých přibližně 25-ti jedinců! Zahrada, která si dnes zajistí tygra po rodičích z přírody, se považuje za úspěšnou v tomto ohledu a záchranný program považuje toto zvíře za dalšího dobrého zakladatele chovu. Ale nechci tím vůbec říct, že držet příbuzná zvířata v zoo je dobře. Snažil jsem se Vás jen uvést (alespoň kratičce) do celé široké problematiky a vzpomenout i všechny nezanedbatelné souvislosti. Jsem si jist, že vnímáte, že z 3200 zvířat chovaných v Zoo Ostrava, u kterých máme příbuznost vyřešenu, tvoří hroši „jen“ promile (napadá mě ještě jeden druh, který nás také trápí, a to jsou slípky šedohlavé. Zde zase máme problém sehnat nepříbuzné partnery do chovu, protože prostě v zahradách nejsou). Je jasné, že k nějakému řešení musíme dospět, ale prozatím, nechat samici hrocha trvale antikoncepci nebo ji držet od samce trvale oddělenou považuji za velmi špatné a nevhodné řešení, i když se hroši velmi dobře rozmnožují, a tak je spíše problém, co s mláďaty, která se narodí a úspěšně odchovají. Jiří Novák, vedoucí zoologického oddělení

Další postup chovu šimpanzů (a tedy i získání chovného samce) v Zoo Ostrava je vázán na výstavbu nového Pavilonu evoluce, který by se měl začít budovat v tomto roce. Zde by se tito lidoopi měli dočkat mnohem prostornějšího a modernějšího výběhu. Dana Škorňáková

Dobrý den, jsme ve fázi zpracovávání a kompletování příspěvků. V souladu se zákonem bude výroční zpráva zveřejněna do konce června tohoto roku. Mějte prosím strpení. Děkujeme. Dana Škorňáková

Dobrý den, o přesné druhové skladbě Pavilonu evoluce je zatím předčasné hovořit, více si o celém projektu můžete přečíst v sekci o našich projektech. Zatím ani nevíme, kdy k demolici pavilonu primátů dojde, ale určitou výhledovou koncepci už máme - některé opice se přesunou do Pavilonu evoluce (šimpanzi, kočkodani), pro lemury vznikne průchozí expozice na bývalém rybníku pod výběhem slonů, pro vzácné makaky lví plánujeme postavit novou expozici... Dana Škorňáková

Dobrý den, děkujeme za podporu a těšíme se na Vaši další návštěvu. Přeji pěkný den. Dana Škorňáková

Dobrý den, návštěvnické centrum s restaurací bude dokončeno v průběhu letošního roku. K jeho otevření by mělo dojít na jaře 2013. Dana Škorňáková

Dobrý den, v budoucnu plánujeme místo tygřích klecí větší výběhy pro levharty. O tom, co bude místo pavilonu opic je ještě předčasné hovořit, zatím ani nevíme, kdy dojde k jejich demolici. Dana Škorňáková