Návštěvní kniha
Milí návštěvníci našich stránek, budeme velmi rádi, když nám zde napíšte vaše názory a připomínky. Na základě Vašich nejčastějších dotazů jsme vytvořili sekci Časté dotazy - FAQ.


Dobrý den, ano samice lva indického Asha pochází ze ze zoologické zahrady ve švédské Eskilstuně. Monika Ondrušová


Dobrý den, výsledky najdete v sekci Výuka a soutěže. Monika Ondrušová


Dobrý den, ostravská zoo vznikla v roce 1951. Nejstarší zoologickou zahradou na území České republiky je Zoo Liberec, která byla založena již v roce 1919. Monika Ondrušová


Dobrý den, výstavba expozice pro medvědy a hulmany již začala, v současné době probíhají přípravné práce - kácení vybraných dřevin a zanedlouho začnou i vlastní terenní úpravy.
Pavilon evoluce je ve fázi dokončování investičního záměru. Kromě šimpanzů v něm uvidíte kočkodany Dianiny, guerézy, africká prasata štětkouny i zástupce plazů, ryb, obojživelníků či bezobratlých.
V současné době probíhají práce na Malé Amazonii, která by měla být hotová na jaře příštího roku. Velké změny čekají také Dětskou zoo, která se bude rekonstruovat (v podstatě není na ni až tak moc co rekonsruovat, takže se vlastně bude stavět nová) a rozšiřovat o další druhy domácích zvířat. Termín dokončení je plánován také na příští rok. Kromě toho v následujícím roce vzniknou dvě nové voliéry pro orly a bude dokončena náročná a nákladná výstavba technického zázemí dendrologického oddělení (provozní skleníky, nový systém vytápění atd..)
Realizace dalších projektů je vždy závislá na získání finančních prostředků. Pokud budeme úspěšní, v příštím roce by v zoo mohla začít výstavba expozice Papua Nová Guinea nebo přírodní expozice pro vydry říční (doposud v naší zoo nikdy nechované). Tolik blízká budoucnost. Držte nám palce! Monika Ondrušová


Dobrý den, sameček pandy červené "Pat" byl do naší zoo jen zapůjčen. Na konci října odjel do pražské zoo, kde na něj čekala partnerka. Nová panda červená by se v naší zoo měla objevit na jaře příštího roku. Monika Ondrušová


Dobrý den, na Váš dotaz bohužel nelze jednoduše odpovědět. Velice stručně k plánovaným projektům: Expozice pro tuleně a tučňáky, umístění na ploše současného medvědince a částečně i okolí směrem k velkým šelmám, v současnosti ve fázi je dokončen investiční záměr, očekáváme vyjádření zastupitelstva města k naší žádosti o finanční prostředky na další etapy projekčních prací. Expozice asijské safari, umístění za výběhy velbloudů až téměř k objektu karantény v hospodářské části zahrady, v současnosti je i tady investiční záměr již dopracován, plánovaná zvířata: např. kulani , koza šrouborohá či asijští jeleni. I tady v tomto případě očekáváme vyjádření zastupitelstva města k naší žádosti o finanční prostředky na další etapy projekčních prací a to ještě v měsíci listopadu. Expozice Pavilon evoluce, umístění na ploše současného Pavilonu vodních ptáků a v širokém okolí, v současnosti ve fázi dokončování investičního záměru, plánovaná zvířata: šimpanzi, kočkodani Dianini, guerézy, stětkouni, zástupci ryb, plazů a obojživelníků. Expozíce pro levharty cejlonské, v současnoti ve fázi přípravy investičního záměru, umístění na ploše současného výběhu sibiřských tygrů. Úprava jednoho z rybníků na expozici pro pelikány, ve fázi projekčních příprav. Monika Ondrušová


Dobrý den Nikčo, padesátníky budeme vážit. Monika Ondrušová


Dobrý den, děkujeme Vám za pochvalu a těšíme se na Vás na další akci u nás v zoo! Monika Ondrušová


Dobrý den, no, máte pravdu, jaguárů v evropských zoo ubývá. Má to své důvody, s těmi hlavními lze souhlasit, přesto tento ústup jaguárů může mrzet nejen návštěvníky, ale také zoology.
Hlavním důvodem je skutečnost, že se zoo čím dál tím více zaměřují na chov těch více ohrožených druhů. Ohroženost je možné sledovat díky IUCN v tak zvané Red Data Book, čili v Červené knize ohrožených živočichů. Jaguár je veden jako Near Threatened, čili „blízko ohrožení. Přitom jsou na tom hůře zvířata, která jsou vedena ve vzestupném pořadí jako Vulnerable, Endangered, Critically Endangered, případně Extinct in the Wild. Takže jeden z důvodů, proč třeba my chováme tygry ussurijské, lvy indické a levharty cejlonské je ten, že první dva jsou Critically Endangered, levhart cejlonský je Endangered.
Dalším důvodem je fakt, že se zoo v Evropě, sdružené v organizaci, zvané EAZA, dohodly se zoo v Severní Americe, na jakémsi rozdělení druhů, které budou preferovat. Jde o to, aby se nechovali všude třeba jen ussurijští tygři, například, ale aby se někde chovali také třeba tygři indičtí. A aby v tom byl pořádek a předešlo se i případné nechtěné hybridizaci, ke které v minulosti došlo např. u lvů, je to jistě rozhodnutí správné. Jaguár je sice doporučen k chovu i v Evropě, ale je jasné, že v Americe mají právě pro ně více možností. V Evropě se totiž choval a chová „jen“ jaguár „zahradní“, myšleno jaguár, který sice je v zahradách, předci byli dovezeni z přírody, ale neví se, odkud vlastně pochází, k jakému poddruhu patří, či z jaké jsou země. Tím se samozřejmě tito jaguáři vylučují z případného programu, který by vedl jednoho dne k možnému zpětnému návratu do přírody. Přitom je známo, že v některých oblastech Ameriky se vyskytují populace a poddruhy, který mohou být ohroženy mnohem více. Systematika jaguárů však navíc není do dnes uspokojivě zvládnuta, a to je další důvod.
Dalším důvodem je snaha zahrad zlepšovat podmínky pro zvířata. Především je potřeba dát zvířatům větší prostor. Pak tedy ale logicky musí ubýt počet zvířat v každé zoo. A zoo se pak musí rozhodovat, který druh prostě z prostorových důvodů chovat nebude. My jsme zdvojnásobili prostory na našem pavilónu, ale z tohoto důvodu jsme zde již neobnovili chov jaguárů a tygrů sumatránských. Levharti a lvi však mají možnost pohybu, zvířata se nemusí střídat ve výbězích a podobně.
Dalším důvodem je i jakási módnost. Bohužel. Snažíme se tomu nepodléhat, samozřejmě.
Ale bohužel se stává – a to je související důvod, že se prostě nějakým druhem, který obvykle není v nějakém programu podléhajícímu managementu, zahltí zahrady, protože se prostě bez managementu nekontrolovatelně množí. Správná cesta by byla samozřejmě se zvířaty „hospodařit“, jinými slovy, pokud nebude možné mládě někde dlouhodobě umístit, tak jej humánním způsobem utratit. Bohužel pro takovouto jistě správnou cestu není naše společnost ještě úplně připravena. Co je pak důsledkem? Zoo zastaví reprodukci, protože by jim všechna zvířata takovéhoto druhu zůstala. Tím, že se rodiče ale nerozmnožují, stárnou. Časem zůstanou v chovech jen přestárlá zvířata, která se již nemohou rozmnožovat. A to je zlé. Kde najednou vzít mladá perspektivní zvířata? Problém. Z přírody dnes těžko. Navíc by to nebylo správné, když jsme ta stávající zvířata prohospodařili. To je pak budeme ve vlnách co 20 let vozit? To jistě nechceme a nemůžeme. A tak zoopopulace třeba i jaguárů (to byl i jejich případ) pomalu vymírá. Je to veliký problém, protože problematika odchovu většiny savců je v zoo natolik zvládnuta, že není problém zahltit druhem evropské i světové zoo. My jsme horko těžko křísili v chovu přestárlé levharty cejlonské a nutno říci, že spolu s Jihlavou především, ale také s Bratislavou a Brnem jsme byli přímo u tohoto včasného vzkříšení celoevropské populace. Bylo v tom zainteresováno i pár dalších evropských zoo, nutno dodat. Prostě samice, které třeba 5 a více let nerodily, vůbec nemohly zabřeznout. Nebo se vůbec nedařilo zvířata v době říje spojit! Pokud by se mláďata rodila pravidelně, a ta přebytečná by se utrácela, nikdy by taková krizová situace nenastala. Nikdy by ten který druh nebyl v ohrožení, že ze zoo vymizí. A jistě víte, jak je to s přírodními populacemi. Čím dál více druhů je ohrožena. Takže zoo musí fungovat jako pojistky pro případ vymření druhu v přírodě! Prostě pravidelně se množící populace v zoo je pro chov podstatná nesrovnatelně více, než mládě. Musí se tedy se zvířaty správně hospodařit. Věřím, že tyhle souvislosti pochopíte.
A stalo se to někdy? Jistě. Bohužel tímto vymizelo z chovů více zvířat, která už dnes neuvidíte a nebo jen opravdu velmi velmi vzácně. Například už těžko uvidíte hyeny žíhané, hyeny skvrnité, medvědy syrské (máme poslední starou samici), kulany a mnoho dalších…
Na závěr musím dodat, že jaguáry můžete u nás vidět v Olomouci, Bojnicích a v Hodoníně. Spolupráce mezi zoo dnes je na nesrovnatelně vyšší úrovni, než před patnácti, dvaceti lety. Takže i když tyhle staré jaguáry už čeká jen pomalé a klidné dožití, v Evropě se již díky zmíněné spolupráci a taky koordinaci tento problém řeší. Mladá zvířata se podchytila a chov pokračuje. Věřím, že se jednou i do českých a slovenských zoo jaguáři vrátí! S pozdravem Jirka Novák, zoolog


Dobrý den, bohužel jste neuvedl, co konkrétně máte na mysli tím nepořádkem v klecích. Pokud jsou to zarostlé a na první pohled „neudržované“ výběhy, pak je to u zvířat, která vyžadují větší míru soukromí před návštěvníky a právě v takových výbězích se cítí dobře. Pokud jsou to „pohozené“ pet láhve nebo kelímky ve výběhu medvědů nebo třeba šimpanzů, pak se jedná o hrací prvky, které zvířatům zpříjemňují jejich život v zoo. V pet láhvích mají třeba oříšky. Chápu, že Vás medvědí výběh nenadchl, věřte, že to cítíme stejně. Nový medvědinec byl prioritou č. 1 nového vedení zoo, které nastoupilo v roce 2004. Staré výběhy z šedesátých let jsou určeny k demolici a zůstávají smutnou připomínkou toho, jak bylo v minulosti našimi předchůdci na chov zvířat nahlíženo. Výstavba nové expozice pro medvědy a hulmany začne za pár dní a na zvířata po jejím dokončení čeká krásný a rozhlehlý přírodní výběh. Možná nám pak návštěvníci budou psát, že zvířata nemohou v novém výběhu najít, i to se totiž stává.
K tématu restaurace bylo v návštěvní knize napsáno již mnoho, stačí zalistovat staršími příspěvky. Moc dobře víme, že v zoo restaurace chybí, ale nic nejde samo od sebe. Starou restauraci jsme museli pro její nevyhovující technický stav zdemolovat, na novou je již vypracován projekt. Měla by být v asijském stylu a navazovat tak na asijskou část zahrady. Teď zbývá jen získat na její výstavbu peníze, což není (vzhledem k mnoha dalším projektům) tak jednoduché. Nadhodil jste myšlenku zpracování bioodpadu, i na to myslíme, a máme již hotový projekt na výstavbu malé bioplynové stanice v zázemí zoo.
A na závěr malé zamyšlení… ano, životní prostředí je nutné udržovat a chránit. Přála bych však zvířatům ve volné přírodě alespoň takovou péči, zacházení a přístup, jakého se dostává zvířatům v zoo. Dnešní moderní zahrady už nejsou zvěřinci jako před mnoha lety, ale snaží se zajistit svým svěřencům co nejlepší podmínky k životu a jsou zapojeny do mnoha záchranných projektů na pomoc ohroženým druhům zvířat ve volné přírodě a tyto projekty také finančně podporují. Všem je nám bližší pohled na volně žijící zvířata. Bohužel, realita je dnes taková, že mnoho z ohrožených druhů zvířat se nebude mít v budoucnu kam do volné přírody vrátit. Monika Ondrušová


Dobrý den, děkujeme za přání! V chovu nosorožců v blízké budoucnosti pokračovat nebudeme. Nedokázali bychom jim totiž zajistit vhodné podmínky k životu. Poslední nosorožec tuponosý – Nathal dožije ve starém pavilonu, který by v budoucnu měl patřit pouze hrochům a některým menším druhům zvířat. Než pořizovat mladá zvířata do těchto podmínek, pak je raději nechovat vůbec. Pokud jde o dotaci z EU, ano část financí získá také naše zoo, a to konkrétně na „Pavilon evoluce“ – novou moderní expozici pro šimpanze a další africká zvířata a na „Asijské safari“ , ve kterém budou návštěvníci moci projíždět mezi asijskými jeleny, divokými osly a dalšími kopytníky. Dalších projektů, plánů a cílů je opravdu mnoho, uvedu některé z nich, např.: návštěvnické centrum a restaurace, nová expozice pro sibiřské tygry, expozice pro tuleně a tučňáky, expozice mokřadní ekosystém, ostrov pro gibony, průchozí ostrovy pro lemury kata, expozice Papua Nová Guinea nebo rekonstrukce pavilonu hrochů. Monika Ondrušová


Dobrý den, Calvin by měl přijet na jaře příštího roku. Termín transportu se posunul díky podmínkám koordinátora chovu slonů indických, mezitím byl tedy Calvin zapůjčen do Zoo v Lipsku. Jednou z podmínek pro získání Calvina do naší zoo, bylo také provádění umělého odběru spermatu. Calvin je totiž velmi plodný a v evropském chovu ceněný samec a zanechal po sobě již řadu potomků. Tato podmínka však pro nás znamená vybudování speciálního fixačního boxu, kde bude tento odběr prováděn. Díky tomu se posunul také termín transportu. Hezký den, Monika Ondrušová


Dobrý den, děkujeme za přání a Váš zájem o podporu! Jakmile budete mít sbírku hotovou, ozvěte se mi, a doladíme podrobnosti. Monika Ondrušová


Dobrý den, pavilon šelem je prozatím zpřístupněn pouze částečně, přední vchod je uzavřen právě kvůli malým levhartům. Do pavilonu se však můžete dostat zadním vchodem a kouknout třeba na lvy, ratufy, binturongy nebo samce levhartů "Dandeliona" a "Mannyho". Samička "Minka" s mláďaty je zatím chráněna zástěnou. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice vzácný odchov (levharty se v naší zoo podařilo rozmnožit po 18 letech) a "Minka" je prvorodička, chceme ji dopřát dostatek klidu a soukromí. Jakmile budou mladé levhartí slečny společně s mámou "odtajněny" veřejnosti, dozvíte se o tom na našich webových stránkách. Monika Ondrušová


Dobrý den, ano, to se může stát, v denní záplavě mailů, za současného provozu, kde si ráno něco naplánujete a za 5 minut je vše jinak.. I to je zoo, děláme se zvířaty, s kterými je těžko plánovat... Tímto se Vám velmi omlouvám. Co se levhartů týče, máme dva samce a jednu samic. Dle konzultace a na doporučení koordinátora jsme připustili staršího samce Dandeliona se samičkou Minkou. Mládata se narodila 1.7.2008. Minka byla provorodička, a tak jsme raději vše zajistili kamerovým systémem. Porodila 3 mládata, z nichž jedno bylo velmi slabé a za dva dny uhynulo. Dvě mládata má u sebe, mají se čile k světu a právě vedu rozhovor s koordinátorem, o jejich dalším osudu (budou po odstavení přidělené k samcům do jiných zoo v Evropě, které jsou členy EAZA). U koček rybářských jsme zvolili dovoz koček z jistým původem (stejně jako u levhartů jde o zvíře koordinované v rámci EEP). Díky dobré spolupráci se Zoo Colombo jsme dovezli postupně 3 zvířata, původem tedy z Cejlonu. Máme samce a dvě samice a rádi bychom docílili prvního odchovu těchto zvířat v naší zoo. S pozdravem Jirka Novák.


Dobrý den, tamaríni pinčí se opravdu objeví v expozici nazvané Malá Amazonie, která v současné době vzniká ve vstupní části pavilonu papoušků. Kromě nich budete moci v Malé Amazonie pozorovat např. jihoamerické žáby dendrobátky, sklípkany nebo zástupce třídy paryb - trnuchy. Jakmile bude expozice přístupná návštěvníkům, dozvíte se o tom prostřednictvím našeho webu a novinek. Monika Ondrušová


Dobrý den, děkujeme, potěšila jste nás! Doufáme, že zastaralé výběhy nebudou hyzdit naši zahradu příliš dlouho a podaří se získat peníze na výstavbu nových a hlavně pro zvířata vyhovujících expozic. Pokud jde o pštrosy, takto se chovají zejména v období, kdy hnízdí. Od svého hnízda a mláďat dokáží odehnat všechny další obyvatele výběhu. Samozřejmě záleží také na individualitě každého zvířete, náš samec se ale v tomto období chová více agresivně. Mějte se hezky, Monika Ondrušová


Dobrý den, jedná se o dvě samičky. Samice se stará vzorně, mláďata jsou v pořádku. Monika Ondrušová


Dobrý den, děkujeme za přání a trochu jiný pohled! Monika Ondrušová


Dobrý den, sameček pandy červené "Pat" je v naší zoo pouze dočasně. V říjnu odcestuje do pražské zoo, kde na něj čeká samička. Prázdný výběh po "Patovi" obsadí pravděpodobně psíci mývalovití do té doby, než se nám podaří získat nová zvířata. Doufáme, že pandy uvidíte v naší zoo již v příštím roce. Monika Ondrušová