Na území České republiky hnízdí dva druhy vrabců – vrabec domácí a vrabec polní. Je známo, že v posledních desetiletích nastal u vrabců pokles jejich počtů. U vrabců domácích je pokles významnější a místy jako hnízdní druh zcela vymizel. Ne jinak je tomu i v přírodním areálu Zoo Ostrava. Vrabce domácího (Passer domesticus) zahlédnete v areálu naší zoo stěží. Jiná je situace je u vrabců polních (Passer montanus). Těm se v přírodním areálu vysloveně daří a každým rokem obsazují nová a nová hnízdiště. Kromě nejrůznějších škvír na stavbách využívají především vyvěšené budky, a to jak budky typu „sýkorník“, tak budky typu „vrabčí panelák“. Ve vrabčím paneláku hnízdí hned několik párů vedle sebe, což dokazuje, že vrabci hnízdí v koloniích. Počet obsazených hnízd v zoo dosahuje několika desítek párů. V průběhu roku převažuje u vrabců rostlinná potrava, ale v době hnízdění krmí mláďata převážně hmyzem. Je tedy pro všechny zahrádkáře jednoznačně přínosem než přítěží. Vrabci polní hnízdí nejčastěji 3x v roce. V první snůšce mívá v průměru pět vajíček, ve druhé šest vajíček a ve třetí čtyři vajíčka. Všichni vrabci k lidským sídlům odjakživa patří a kdyby nadále pokračoval jejich úbytek, byl by to určitě signál k zamyšlení.

V expozici Na statku k vidění čtyři mláďata prasete domácího plemene mangalica. Malá selata se narodila 28 dubna. Jedná se o tři samičky a jednoho samečka. Přestože už přijímají pevnou potravu, rádi využívají možnosti napít se i mateřského mléka. Ačkoliv se o prasatech říká, že jsou špinavá, jedná se o velmi čistotná zvířata, která si nelehají do vlastních výkalů, pokud k tomu nejsou donucena například v malém chlívku. Naopak válení v blátě je přirozené chování a prasata (i jiné druhy zvířat) tuto činnost vykonávají, aby se v horkých dnech ochladila a zároveň si vytvořila na těle jakousi krustu, která je chrání před vnějšími kožními parazity.

Wiosna to pora roku, kiedy to już tradycyjnie przychodzą na świat młode. W ogrodzie zoologicznym, gdzie można podziwiać wiele gatunków zwierząt z różnych zakątków świata, młode rodzą się przez cały rok. Właśnie wesoło robi się na wybiegach zwierząt  jeleniowatych.
Od początku roku przyszło na świat 7 młodych aksisów czytali (Axix axis), 3 jelenie wietnamskie (Cervus nippon pseudaxis), 3 milu chińskie (Elaphurus davidianus) i 5 jeleni marali (Cervus canadiensis sibiricus). Dodatkowo jeszcze stada na safari rozrosły się o antylopy, czyli 3 młode elandy (Tragelaphus eurycerus) i 8 maleńkich kobów nilowych (Kobus meraceros).

Koťata se narodila 13. dubna. Jedná se o třetí mláďata, která pár servalů odchovává. V prvních dvou případech porodila samice po jednom mláděti. Poprvé v roce 2019, podruhé v roce 2020. Obě to byly samičky, které matka úspěšně odchovala. Velmi dobře si vede i s dvojčaty – samečky. První týdny po trávila samice s mláďaty téměř výhradně ve vnitřních prostorech, ale nyní už mohou návštěvníci celou servalí rodinu pozorovat ve výběhu nedaleko Pavilonu indických zvířat.

V expozici Čitván zaujmou mnohé návštěvníky velké hbité ryby – mahsíři obří (Tor putitora) se starším pojmenováním veleparmy himálajské. Mahsíry mohou znát spíše než akvaristé rybáři, tato ryba totiž dorůstá délky přes dva metry! To je však raritní velikost, kvůli nadměrnému lovu v himálajských řekách už je obvyklá délka ryb v přírodě sotva půl metru a jejich početnost dramaticky klesá.
V zoologických zahradách a veřejných akváriích se tato ryba chová velmi zřídka, v současnosti ji najdeme v Evropě kromě Ostravy už jen v Kodani. O to pozoruhodnější je přirozený odchov v akváriu, který se nám povedl na konci roku 2020. Naše ryby dosáhly ve velikosti 40–50 cm pohlavní dospělosti a začaly se poměrně bouřlivě vytírat do štěrku. Jikry sice okamžitě náruživě požírají, ale malý zlomek se nám podařilo zachránit a mohli jsme tak pozorovat a dokumentovat vývoj na akvarijní poměry nezvykle velkého potěru. Ten také rychle a bez problémů roste. Několik mláďat se vylíhlo přímo v expoziční nádrži. Tam je můžeme pozorovat, jak se ve skulinách mezi kameny pečlivě skrývají před dravými rodiči.